Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 Az 3/2020 - 20

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce: D. G.

státní příslušnost Gruzie

žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR

Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 20. 12. 2019 č. j. OAM-975/ZA-ZA11-ZA20-2019, o udělení mezinárodní ochrany

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 20. 12. 2019 č. j. OAM-975/ZA-ZA11-ZA20-2019 žalované Ministerstvo vnitra ČR zamítlo žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle ust. o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). V průběhu správního řízení vzal žalovaný za prokázáno, že důvodem žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany je obava z výhrůžek věřitelů kvůli nesplacenému dluhu. Žalovaný poukázal na to, že Česká republika považuje Gruzii s výjimkou Abcházie a Jižní Osetie za tzv. bezpečnou zemi původu ve smyslu ust. . Žalobce přitom neprokázal, že v jeho případě nelze jeho zemi původu za bezpečnou zemi považovat a žalovaný tak dal na plnění podmínek k zamítnutí jeho žádosti podle ust. jako zjevně nedůvodné.

2. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí žalovaného podal včasnou žalobu. Vytýkal žalovanému, že pochybil, pokud jeho žádost o mezinárodní ochranu zamítl jako zjevně nedůvodnou, neboť domněnka, dle které je určitá země označená jako bezpečná země původu, je vyvratitelná a je zapotřebí zkoumat, zda je bezpečná vůči dotyčnému žadateli. Podle žalobce si žalovaný neshromáždil dostatek aktuálních a relevantních podkladů pro své rozhodnutí, které tak nemá oporu ve správním spisu a je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Použitá informace odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR je podle něj zcela obecná a nijak nesouvisí s důvody, které žalobce uváděl ve své žádosti o mezinárodní ochranu. Z uvedených důvodů se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Ve svém písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 1. 2. 2020 poukázal zejména na to, že v průběhu správního řízení bylo ve smyslu ust. na žalobci, aby prokázal, že v jeho případě není možno Gruzii za bezpečnou zemi považovat a to právě i s přihlédnutím k okolnostem jeho případu.

4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2019 č. j. OAM-975/ZA-ZA11-ZA20-2019 a z připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího a proto dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. , 2 ).

5. Z obsahu připojeného správního spisu žalovaného krajský soud zjistil, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 4. 11. 2019. V rámci poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu žalobce dne 7. 11. 2019 uvedl, že jeho posledním bydlištěm v Gruzii bylo R. 28, Z. a že z Gruzie přicestoval do Prahy letecky dne 24. 8. 2019. Jako důvod žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že má dluh, kvůli kterému mu vyhrožují. Tento důvod žalobce opakoval při pohovoru konaném dne 7. 11. 2019 v žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Dluh má 7 měsíců a dluží věřitelům 15 000 iárií. Obtěžují ho tři věřitelé, kteří chodí k němu domů a vyhrožují mu i telefonicky po dobu 3 měsíců. Vyhrožovali mu zabitím. Žalobce se na nikoho neobrátil o pomoc, protože policie by mu nepomohla a nepokoušel se přestěhovat, neboť by jej stejně našli. Naposledy jej věřitelé kontaktovali 22. 8. 2019 a po jeho odjezdu chodí za příbuznými. Dluh splácet nemůže, protože v Gruzii není práce. Prostřednictvím azylové procedury si chce korigovat svůj pobyt. Žádné jiné potíže žalobce v Gruzii neměl a mohl by se tam vrátit, pokud by neměl dluh. Součástí správního spisu je zpráva odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra nazvaná „Hodnocení Gruzie jako bezpečné země původu“, sestavena v dubnu 2019.

6. Podle ust. se jako zjevně nedůvodná zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze.

7. V projednávané věci není sporu o tom, že žalobce je státním příslušníkem Gruzie, kterou považuje Česká republika v souladu s ust. s výjimkou Abcházie a jižní Osetie za bezpečnou zemi původu podle ust. . Zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany dle výše citovaného ust. je vázáno na splnění dvou podmínek. První podmínkou je tedy to, že žadatel přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu. Tato podmínka je tedy bezesporu v daném případě naplněna. Druhou podmínkou je pak to, že žadatel neprokáže v řízení o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze. Žadatelovy obavy z vymáhání dluhu ze strany věřitelů rozhodně za tyto důvody, pro které by bylo možno mít pochybnosti o tom, že právě v jeho případě nelze Gruzii za bezpečnou zemi původu považovat, nelze uznat. Žalobce totiž při pohovoru k důvodům o udělení mezinárodní ochrany jednoznačně uvedl, že se v zemi původu svou situaci spočívající ve výhrůžkách ze strany soukromých osob – věřitelů nesnažil nijak řešit žádostí o pomoc, ani u příslušných policejních orgánů či jiných státních orgánů, příp. nevládních organizací. Nelze tedy v jeho případě jednoznačně dovodit, že by mu v případě podané žádosti u kompetentních státních orgánů byla tato pomoc odmítnuta či poskytnuta v potřebném rozsahu. Žalobci lze přisvědčit v tom, že žalovaným použitá zpráva týkající se hodnocení Gruzie jako bezpečné země původu obecně shrnuje poznatky z řady použitých zpráv a informací o Gruzii, které jsou v závěru této zprávy uvedeny jako použité zdroje informací. V závěru této zprávy se výslovně uvádí, že Gruzie splňuje s výjimkou separatistických regionů Abcházie a jižní Osetie základní demokratické principy v souladu s kritérii pro hodnocení bezpečné země původu pro zařazení na seznam bezpečných zemí původu, což je dle názoru krajského soudu dostačující pro posouzení, že žalobce by nepochybně měl možnost dovolávat se v případě potřeby pomoci před protiprávním jednáním soukromých osob. Žalobní námitku, že si žalovaný neopatřil dostatek aktuálních a relevantních podkladů pro své rozhodnutí, v důsledku čehož je toto rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, hodnotí proto krajský soud jako nedůvodnou.

8. Ze shora uvedených důvodů proto krajský soud žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl v souladu s ust. , přičemž v této věci rozhodl rozsudkem bez jednání podle ust.

9. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly (ust. ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 16. března 2020

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje