Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 29/2020 - 36

- 37

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce J. B., zastoupeného J. B., jako obecným zmocněncem, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 1/376, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2019, č. j. MPSV-2019/209764-917, o návrhu na vyloučení soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jany Kubenové z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ,

takto:

Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jana Kubenová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Podáním ze dne 12. 1. 2020 žalobce namítl podjatost soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jany Kubenové v řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. . Uvedl, že má pochybnosti o výběru zákonného soudce, neboť i v jiné jeho předcházející věci (sp. zn. ) s totožným žalovaným byla samosoudcem ustanovena právě JUDr. Jana Kubenová. K takové situaci by však dle názoru žalobce za existence pravidel upravujících příslušnost soudců ( d) nemělo docházet. Žalobce přitom předpokládá, že u Krajského soudu v Brně nepůsobí pouze jeden soudce s odborností pro oblast správního soudnictví. Pochybnosti o tom, zda bude věc projednána bez podjatosti, má žalobce i s ohledem na fakt, že ve zmiňované věci sp. zn. byl nucen podat kasační stížnost pro nesprávné posouzení věci. Uplatněnou námitku podjatosti Krajský soud v Brně předložil v souladu s (dále jen „ “) k rozhodnutí zdejšímu soudu.

[2] V rámci předkládací zprávy soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jana Kubenová uvedla, že se necítí být podjatá, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci a že jí byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí v souladu s rozvrhem práce platným u Krajského soudu v Brně.

[3] Předně je vhodné uvést, že integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje základní pilíř a předpoklad fungování soudní moci a všichni soudci jsou povinni jej ctít a naplňovat.

[4] Odrazem uvedeného principu je ustanovení , které uvádí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[5] Důvodem vyloučení je tedy jen taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Při úvahách o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení , je nicméně nutno postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak jak zákon, a na něj navazující rozvrh práce, určují osobu zákonného soudce (příslušného soudního oddělení, senátu), je tato příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze proto jen výjimečně a ze závažných důvodů, které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16; citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z http://www.nssoud.cz).

[6] Podle může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření. Oběma procesním podmínkám žalobce dostál. Námitku podjatosti uplatnil včas, a to písemným podáním ze dne 12. 1. 2020 (doručeným krajskému soudu téhož dne), navazujícím na sdělení krajského soudu o složení soudního oddělení, kterému byla věc přidělena k rozhodnutí, ze dne 5. 12. 2019, č. j. – 21 (žalobci doručeno do datové schránky dne 9. 1. 2020). Námitku také zdůvodnil, neboť uvedl skutečnosti, z nichž podjatost soudkyně dovozuje. Nejvyšší správní soud se tedy touto námitkou může zabývat věcně.

[7] Nestrannost soudce se zkoumá jednak z hlediska subjektivního, jednak z hlediska objektivního, přičemž platí, že pro posouzení je rozhodující hledisko objektivní (okolnosti zakládající pochybnost o soudcově nepodjatosti), avšak podpůrně se přihlíží i k subjektivním hlediskům (osobnímu přesvědčení) účastníků či soudce samotného (obdobně viz usnesení zdejšího soudu ze dne 13. 4. 2010, č. j. - 68).

[8] Subjektivní kritérium vypovídá o postoji soudce ve vztahu ke konkrétnímu případu. V dané věci nicméně z vyjádření soudkyně úseku správního soudnictví krajského soudu vyplývá, že se v souzené věci za podjatou nepovažuje.

[9] Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam ustanovení věta třetí , podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Z formulace námitky podjatosti je zřejmé, že žalobce dovozuje možnou podjatost soudkyně ze způsobu jejího dřívějšího rozhodování ve věci sp. zn. , s nímž se neztotožnil a byl nucen v daném případě uplatnit kasační stížnost. Ve smyslu naposledy citovaného ustanovení ovšem nemůže být podjatost rozhodující soudkyně krajského soudu dovozována z pouhého nesouhlasu s rozhodováním v jiné věci. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží právě opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2017, č. j. – 31).

[10] Z tvrzení žalobce ani ze skutečností, jež lze shledat ze soudního spisu, nevyplývají byť jen náznaky toho, že by zde existoval vztah uvedené soudkyně k dané věci a k účastníkům, jenž by dosahoval takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopna nezávisle a nestranně rozhodovat.

[11] Žalobce se však pozastavuje rovněž nad tím, že k projednání a rozhodnutí jeho další věci vedené u Krajského soudu v Brně byla znovu určena zákonným soudcem JUDr. Jana Kubenová, k čemuž by však dle jeho názoru za existence pravidel upravujících příslušnost soudců ( d) nemělo docházet. Žalobce přitom předpokládá, že u Krajského soudu v Brně nepůsobí pouze jeden soudce s odborností pro oblast správního soudnictví.

[12] V tomto ohledu lze uvést, že pravidla rozdělování věcí do soudních oddělení, tj. jednotlivým senátům a samosoudcům na podkladě rozvrhů práce jsou každoročně vydávána u každého soudu [ , o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)]; rozvrhy práce jsou přitom veřejnosti přístupné na www.justice.cz. Stejně tomu je i v případě Krajského soudu v Brně (viz rozvrh práce na příslušný rok 2019). U Krajského soudu v Brně sice skutečně nepůsobí toliko jeden soudce se správně-právní specializací, nicméně tato skutečnost nezakládá právo žalobce na to, aby o jeho věcech vedených u daného soudu rozhodovali různí soudci. Pro přidělování věcí dle rozvrhu práce jsou rozhodná jiná pravidla (zejména pořadí došlých věcí). Samotná skutečnost, že o předchozí záležitosti žalobce rozhodl totožný soudce, jej nediskvalifikuje z projednávání a rozhodování následujících věcí téhož účastníka řízení. Předmětná argumentace žalobce tedy nepředstavuje legitimní důvod pro vyloučení jmenované soudkyně.

[13] Vzhledem k tomu, že uvedené skutečnosti nemohou být, ve smyslu ustanovení , důvodem pro vyloučení soudců, přičemž jiné relevantní skutečnosti žalobce neuvádí, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že ve výroku jmenovaná soudkyně správního úseku Krajského soudu v Brně z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. vyloučena není.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. března 2020

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu