Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 142/2023 - 34

- 35

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Karla Šimky a soudkyň Sylvy Šiškeové a Evy Šonkové v právní věci žalobce: M. Ch., zast. Mgr. Martinem Bílým, advokátem se sídlem Veleslavínova 252/5, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 7. 2022, č. j. MSK 76391/2022, sp. zn. DSH/13055/2022/Zaj, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2023, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Magistrát města FrýdkuMístku rozhodnutím ze dne 5. 1. 2022 shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle , o provozu na pozemních komunikacích o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), neboť držel při řízení vozidla v ruce telefonní přístroj. Za to mu uložil pokutu ve výši 1 700 Kč a povinnost nahradit náklady řízení spojené s projednáváním přestupku ve výši 1 000 Kč.

[2] Žalovaný toto rozhodnutí nejprve zrušil a věc vrátil magistrátu k dalšímu řízení, který podle něj nedostatečně nevypořádal žalobcovy námitky. V dalším řízení magistrát znovu shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku. Žalovaný tentokrát žalobcovo odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Toto rozhodnutí je předmětem nynějšího soudního přezkumu.

[3] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil u Krajského soudu v Ostravě, který žalobu zamítl. Důvěryhodnost policistů nebyla zpochybněna a nevyvstaly ani podstatné odlišnosti či rozpory v jejich výpovědích. Krajský soud ve shodě se žalovaným uzavřel, že výslech svědka i rekonstrukce na místě samém jsou nadbytečné. Správní orgány bez důvodných pochybností zjistily, že žalobce uvedený přestupek spáchal tak, jak je uvedeno v rozhodnutí magistrátu.

[4] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Napadený rozsudek považuje za nepřezkoumatelný. Dále namítá nedostatečné prokázání skutkového stavu a nesouhlasí se závěry žalovaného ohledně neprovedení navrhovaných důkazů. Podle stěžovatele byla výpověď policistů nevěrohodná. Svědek nebyl vyslechnut proto, že zasahující policisté vypověděli, že jej ve vozidle neviděli, což je v rozporu s judikaturou. Správní orgány měly přihlédnout k judikatuře a provést důkazy navrhované stěžovatelem. Stěžovatel doložil fotografie, které prokazují, že do vozidla nelze vidět, a navrhl provést rekonstrukci na místě samém. Správní orgány však neprovedení důkazů neodůvodnily.

[5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti pouze navrhl její zamítnutí.

[6] Kasační stížnost je přípustná a projednatelná. Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce [ , )], se Nejvyšší správní soud (NSS) zabývá též otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele ( ). Neníli tomu tak, soud ji odmítne jako nepřijatelnou (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, č. j. , č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, č. j. , č. 4219/2021 Sb. NSS).

[7] Rozsudek krajského soudu je přezkoumatelný. Krajský soud při posouzení věci vyšel z judikatury NSS (rozsudky ze dne 4. 12. 2003, č. j. , č. NSS, ze dne 18. 10. 2005, č. j. , č. 787/2006 Sb. NSS, nebo ze dne 14. 7. 2005, č. j. , č. 689/2005 Sb. NSS) a podrobně se věnoval jednotlivým žalobním námitkám.

[8] NSS považuje za vhodné zdůraznit, že je to především krajský soud, který je oproti soudu kasačnímu povolán zhodnotit napadené správní rozhodnutí v tzv. plné jurisdikci, tedy včetně otázek skutkových, o nichž si sám učiní úsudek. Zásah ze strany NSS má být v tomto ohledu výjimečný a omezuje se zpravidla na vady řízení a dokazování ve smyslu (rozsudky NSS ze dne 1. 3. 2017, č. j. , bod 21, či ze dne 13. 5. 2020, č. j. , bod 23). Kasační soud má tedy zasahovat do hodnocení skutkových otázek, které provedl krajský soud, pouze tehdy, byloli řízení před krajským soudem zatíženo vadou (usnesení NSS ze dne 22. 2. 2024, č. j. , bod 17). Žádné vady spočívající v zásadním pochybení s možným dopadem do hmotněprávního postavení stěžovatele či v nerespektování ustálené judikatury se krajský soud v projednávané věci nedopustil.

[9] Krajský soud vycházel z judikatury kasačního soudu, podle které při hodnocení svědeckých výpovědí policistů nelze a priori pochybovat o jejich nestrannosti a nezaujatosti (rozsudek NSS ze dne 17. 6. 2011, č. j. ). NSS již dříve konstatoval, že důkaz svědeckou výpovědí policistů má sice obecně vysokou vypovídací hodnotu, jeho existence však neznamená, že by správní orgán měl rezignovat na shromažďování dalších vhodných důkazů (rozsudek NSS ze dne 8. 9. 2011, č. j. ), tím spíše v situaci, pokud svědecké výpovědi jednotlivých policistů vykazují nikoli bezvýznamné odlišnosti. Pokud svědectví policistů představuje klíčový důkaz, musí vykazovat vysokou míru přesvědčivosti a věrohodnosti (rozsudky NSS ze dne 22. 7. 2011, č. j. , nebo ze dne 22. 7. 2011, č. j. ). Věrohodnost policistů jako svědků mohou snižovat důkazy svědčící o jejich zaujatosti vůči obviněnému. Na zaujatost mohou poukazovat např. právě rozpory ve svědeckých výpovědích nebo systém hodnocení a odměňování policistů v kombinaci s dalšími netypickými okolnostmi (rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2017, č. j. ). Krajský soud rozpory ve výpovědích policistů neshledal (srov. bod 31 napadeného rozsudku).

[10] Další námitky se vztahují k neprovedení důkazů pro nadbytečnost. K tomu NSS uvádí, že správní orgán není povinen provést veškeré navržené důkazy. Je oprávněn (a současně též povinen) zvážit, které důkazy je třeba provést, zda je potřebné dokazování doplnit a posuzovat důvodnost návrhů na doplnění dokazování. Pokud některé z navržených důkazů neprovede, musí takový postup odůvodnit (rozsudek NSS ze dne 13. 11. 2009, č. j. ). Uvedeným požadavkům správní orgány vyhověly a krajský soud se s jejich vypořádáním ztotožnil. Tomuto postupu nemá NSS co vytknout.

[11] Lze uzavřít, že z odůvodnění napadeného rozsudku je patrné, že krajský soud vycházel z přiléhavé judikatury a jeho závěry jsou s ní v souladu. Kasační soud neshledal, že by se krajský soud dopustil zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do stěžovatelova hmotněprávního postavení. Proto odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou ( ).

[12] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. , č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51 až 53). Neúspěšný stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné činnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. března 2024

Karel Šimka

předseda senátu