Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Ads 240/2023 - 49

- 51

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Michala Bobka v právní věci žalobkyně: SCARBOLO, s. r. o., v likvidaci, se sídlem Husitská 89/41, Praha 3  Žižkov, zastoupen JUDr. Adamem Rakovským, advokátem, se sídlem Václavská 316/12, Praha 2 – Nové Město, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 8. 2020, č. j. 2684/1.30/205, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2023, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

II. Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj rozhodnutím ze dne 3. 2. 2020, č. j. 36610/9.30/199 uznal žalobkyni vinnou z přestupku I) dle , o zaměstnanosti v rozhodném znění (zákon o zaměstnanosti), kterého se dopustila tím, že umožnila výkon nelegální práce dle bodu 1 a 2 zákona o zaměstnanosti, když umožnila na pracovišti společnosti Svoboda a Březík  pečivo s.r.o., IČO: 262 25 751, se sídlem U Habrovky 247/11,140 00 Praha 4  Krč, na adrese U Tescomy 235, 760 01 Zlín (Svoboda a Březík  pečivo nebo jen pekárna), cizincům, panu A. S., v období od 1. 8. 2018 do 21. 1. 2019, a paní V. C., v obdobích od 10. 9. 2018 do 30. 11. 2018 a od 16. 1. 2019 do 21. 1. 2019 výkon závislé práce, který spočíval v pomocných pracích ve výrobě mimo pracovněprávní vztah, čímž porušila , (), a to bez povolení k zaměstnání, čímž porušila zákona o zaměstnanosti; II) se dopustila přestupku dle zákona o zaměstnanosti, když umožnila výkon nelegální práce dle zákona o zaměstnanosti, když v pekárně umožnila výše vyjmenovaným cizincům výkon závislé práce spočívající v pomocných pracích ve výrobě bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, čímž porušila zákona o zaměstnanosti; III) a rovněž též přestupku dle zákona o zaměstnanosti, kterého se žalobkyně dopustila tím, že zastřeně zprostředkovala zaměstnání dle zákona o zaměstnanosti, když v obdobích uvedených v prvostupňovém rozhodnutí pronajmula pracovní sílu v podobě pracovníků uvedených v prvostupňovém rozhodnutí, resp. tyto pracovníky dočasně přidělila k výkonu práce pomocných dělníků ke společnosti WESTLAND spol. s r.o., IČO: 607 45 193, se sídlem Třída Tomáše Bati, 765 82 Otrokovice (WESTLAND), dále spočívající v pomocných pracích ve výrobě u Svoboda a Březík  pečivo, a dále spočívající v pomocných pracích v kovovýrobě ke společnosti XERIA spol. s r.o., IČO: 632 17 830, se sídlem U Farmy 1579, 765 02 Otrokovice (XERIA), to vše bez povolení ke zprostředkování zaměstnání, čímž porušila ve spojení s zákona o zaměstnanosti, neboť nesplňovala žalobkyně podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti.

[2] Za tyto přestupky inspektorát uložil žalobkyni pokutu ve výši 3 100 000 Kč. K odvolání žalobkyně žalovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím změnil výši uložené pokuty na 2 790 000 Kč a dále také prodloužil lhůtu, v níž byla povinna tuto pokutu uhradit. Ve zbytku odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

[3] Proti rozhodnutí správního orgánu brojila žalobkyně žalobou, kterou městský soud označeným rozsudkem zamítl. Proti tomu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost.

II. Návrh na odkladný účinek

[4] V rámci doplnění kasační stížnost stěžovatelka podala návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle ve spojení s , (dále jen „“).

[5] Ten odůvodnila tím, že uložená pokuta je pro ni likvidační. V případě, že by pokuta nabyla splatnosti a byla by exekučně vymáhána, bylo by vedení celého sporu již nadbytečné. V tomto ohledu stěžovatelka odkázala na skutečnost, že Krajský soud v Brně v této věci přiznal odkladný účinek žalobě.

[6] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí, neboť pro to nejsou splněny zákonné podmínky.

III. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku

[7] Podle soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.

[8] Odkladný účinek kasační stížnosti představuje zcela výjimečný institut, kterým se mění účinky pravomocného rozhodnutí, a měl by být využíván pouze v situacích, kde výkon rozhodnutí nebo jeho jiné následky mohou působit značné obtíže. Kasační stížnost jako mimořádný opravný prostředek směřuje proti již pravomocnému rozhodnutí správního soudu, a proto je do doby rozhodnutí o kasační stížnosti nutné na rozhodnutí krajského soudu pohlížet jako na zákonné. Odchylka od této základní zásady je možná pouze v případě naplnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[9] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy přitom tíží stěžovatele (viz usnesení ze dne 29. 2. 2012, č. j. , nebo ze dne 24. 9. 2015, č. j. ). Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení ze dne 30. 1. 2012, č. j. ), přičemž stěžovatelem tvrzená a prokazovaná újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (srov. usnesení ze dne 3. 10. 2017, č. j. ).

[10] Nejvyšší správní soud po posouzení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ve spojení s nejsou naplněny. Nejvyšší správní soud konkrétně neshledal splněnou již první podmínku, tedy existenci hrozící újmy v důsledku nepřiznání odkladného účinku, jež by byla nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.

[11] Ze soudního spisu kasační soud zjistil, že obdobnou argumentaci jako nyní stěžovatelka uplatnila již v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Soud tehdy vyhodnocoval její finanční situaci ve vztahu k výši uložené sankce a následně usnesením ze dne 2. 11. 2020, č. j. , žalobě odkladný účinek přiznal. I přesto dotčená společnost následně dne 1. 2. 2021 rozhodla o svém zrušení a vstoupila do likvidace. Z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku soud dále zjistil, že dne 12. 1. 2024 na sebe stěžovatelka podala insolvenční návrh, kterému soud vyhověl, zjistil úpadek stěžovatelky a na její majetek prohlásil konkurz (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2024, č. j. A10.

[12] Z výše uvedeného je tak zjevné, že ani přiznání odkladného účinku žalobě neodvrátilo následné zrušení a vstup do likvidace stěžovatelky. Stalo se tak tedy bez „přispění“ způsobeného případným vlivem povinnosti úhrady pravomocně uložené sankce. Za současného stavu není kasačnímu soudu zřejmé, jaká újma by nepřiznáním odkladného účinku měla vzniknout stěžovatelce, která v současné době již ukončila svou činnost a nachází se v likvidaci, resp. aktuálně v konkursu. Argumentace tvrzenou likvidační povahou uložené sankce se zde zjevně zcela míjí s její aktuální situací.

[13] Tvrzenou újmu tak stěžovatelka dostatečně nekonkretizovala, tím spíše ji pak v rozporu s požadavky výše citované judikatury ani nijak nedoložila. Nejvyšší správní soud nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelce byla uložena pokuta v nikoliv zanedbatelné výši. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je nicméně institutem výjimečným a bez konkrétního popisu vzniknuvší újmy může kasační soud její závažnost hodnotit jen velmi obtížně. Je třeba zdůraznit, že pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není dostatečná jakákoliv tvrzená újma, ale újma ve vztahu k hospodářské situaci stěžovatelky intenzivní. Lze tedy uzavřít, že výše reprodukovaná obecná tvrzení stěžovatelky v tomto směru nemohou být pro přiznání odkladného účinku v žádném případě dostatečná (s přihlédnutím k její současné situaci); stěžovatelka nedostála své povinnosti dostatečně konkrétně tvrdit a osvědčit hrozbu reálně hrozící závažné újmy.

[14] Nejvyšší správní soud si je vědom, že krajský soud k návrhu stěžovatelky přiznal odkladný účinek žalobě. To však samo o sobě nemůže být důvodem pro to, aby stejně postupoval i kasační soud v řízení o mimořádném opravném prostředku, kterým je kasační stížnost (shodně viz usnesení ze dne 6. 12. 2023, č. j. ). Uvedené platí tím spíše, že krajský soud usnesení o přiznání odkladného účinku vydal v době, kdy stěžovatelka nebyla v likvidaci a její situace tak byla diametrálně odlišná než nyní.

[15] Jelikož nebyla splněna již první podmínka pro přiznání odkladného účinku, Nejvyšší správní soud se nezabýval podmínkou druhou. Návrhu na přiznání odkladného účinku proto nevyhověl.

[16] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle , o soudních poplatcích, je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [ zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. ]. Nejvyšší správní soud proto rozhodnutím o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rovněž vyzval žalobkyni ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení.

[17] Soudní poplatek lze zaplatit vylepením kolků na podání adresovaném Nejvyššímu správnímu soudu nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1010224023.

[18] Závěrem soud připomíná, že usnesení o (ne)přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. , č. 1072/2007 Sb. NSS).

Poučení: Nebudeli poplatek za návrh ve stanovené lhůtě zaplacen, bude vymáhán.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. února 2024

Lenka Kaniová

předsedkyně senátu