Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Az 47/2023 - 42

17. K ustanovení čl. 17 odst. 1 se vyjádřil SD EU v rozsudku ze dne 16. 2. 2017, C. K. a další v. Republika Slovenija, C-578/16, ECLI:EU:C:2017:127 (dostupné na http://eur-lex.europa.eu). Tento rozsudek se týkal předběžné otázky Slovinska ze dne 21. 11. 2016 a otázky přemístění závažně nemocného žadatele o azyl do Chorvatska, státu příslušného k posouzení jeho žádosti. Soudní dvůr v této věci dospěl k závěru, že výklad nařízení Dublin III představuje otázku výkladu unijního práva. Dále dospěl k závěru, že článek 4y základních práv Evropské unie (zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu) musí být vykládán v tom smyslu, že „při neexistenci závažných důvodů se domnívat, že dochází k systematickým nedostatkům v členském státě příslušném pro posouzení žádosti o azyl, lze přemístění žadatele o azyl v rámci nařízení Dublin III provést pouze za podmínek, které vylučují, že toto přemístění s sebou ponese skutečné a prokázané riziko, že dotyčná osoba bude vystavena nelidskému či ponižujícímu zacházení ve smyslu tohoto článku; - za okolností, kdy by přemístění žadatele o azyl, který trpí obzvláště závažným duševním nebo fyzickým onemocněním, s sebou neslo skutečné a prokázané riziko značného a nevratného zhoršení jeho zdravotního stavu, představuje toto přemístění nelidské a ponižující zacházení ve smyslu uvedeného článku; přísluší orgánům členského státu, který má provést přemístění, a případně jeho soudům, aby vyloučily jakoukoliv závažnou pochybnost týkající se dopadu přemístění na zdravotní stav dotyčné osoby a přijaly nezbytná opatření proto, aby k jejímu přemístění došlo za podmínek, které umožňují vhodným a dostatečným způsobem ochránit zdravotní stav této osoby. V případě, že přijetí uvedených opatření nebude vzhledem k obzvláštní závažnosti onemocnění dotyčného žadatele dostatečné k zajištění, že jeho přemístění s sebou neponese skutečné riziko značného a nevratného zhoršení jeho zdravotního stavu, přísluší orgánům dotčeného členského státu, aby odložily výkon přemístění této osoby, a to do doby, než bude její stav takový, že bude způsobilá k takovému přemístění, a jestliže případně zjistí, že se zdravotní stav dotyčného žadatele o azyl v krátké době nezlepší nebo že odklad řízení po dlouhou dobu může zhoršit stav dotyčné osoby, může se dožadující členský stát rozhodnout, že žádost přezkoumá sám, přičemž uplatní „diskreční ustanovení“ stanovené v nařízení Dublin III. Článek 17 odst. 1 tohoto nařízení vykládaný ve světle článku 4y nelze vykládat tak, že za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené ve věci v původním řízení, ukládá tomuto členskému státu povinnost, aby uvedené ustanovení uplatnil.

18. Soud k věci uvádí, že žalovaný v souvislosti s aplikací čl. 17 odst. 1 hodnotil zdravotní stav žalobce, tj. jeho zdravotní stav po operaci ledvin a skutečnost, že je hemofolik. Dospěl přitom k závěru, že po úspěšném zákroku je zdravotní stav žalobce uspokojivý, je omezen ve zvedání těžkých břemen, užívá pravidelně léky. Od měsíce prosince 2023 pak plánuje nastoupit do zaměstnání u společnosti Bolt. V současné době ani nejsou plánovány žádné konkrétní zdravotní úkony mimo kontrol. S onemocněním hemofílie se žalobce potýká od dětství, terapie spočívá v obezřetném chování v souvislosti s možným zraněním a medikací. Soud přitom nedospěl k závěru, že by hodnocení žalovaného v tomto směru bylo nedostatečné či by překročil svou diskreční pravomoc. Nejedná se o tak závažný zdravotní stav, který by aktuálně vylučoval přemístění do Polska. Žalobce ani v žalobě svá tvrzení v tomto směru nijak nerozvedl a ani případně nedoložil aktuální lékařské zprávy.

19. Žalovaný se dále zabýval posouzení existence vztahu s partnerkou žalobce O. S., která jako občanka Ukrajiny na území ČR pobývá na základě udělené dočasné ochrany. Žalovaný k tomu mj. uvedl, že partnerka jako uživatelka dočasné ochrany má možnost cestovat do států Schengenského prostoru a dočasně řešit svou rodinnou situaci přeshraničně. Tu stejnou možnost bude mít do budoucna narozené dítě. Obdobně po udělení některé z forem ochrany Polskem bude žalobci umožněno cestovat do ČR. Ani jeden z rodinných příslušníků pak nežije na území ČR trvale. Podle názoru soudu však mělo být zohledněno, že žalobce nebude moci Polsko po dobu vedení řízení a posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu opustit. Zároveň ani po poskytnutí mezinárodní ochrany odlišnými členskými státy nebudou mít možnost dlouhodobě žít ve společné domácnosti, neboť oprávnění k pobytu v jednom členském státě jim umožní vstup na území jiného členského státu pouze krátkodobě. V posuzovaném případě nelze odhlédnout od toho, že lze jen stěží předpokládat, že partnerka žalobce s nově narozeným dítětem krátce po termínu porodu bude schopna cestovat do Polska. Lze vycházet i z toho, že krátce po porodu bude naopak potřebovat pomoc a podporu svého partnera při péči o nově narozené dítě. Zajištění péče o dítě na území ČR a přítomnost žalobce zde se jeví vhodnější i z důvodu, že zde žijí jeho rodiče. Je tedy na žalovaném, aby při využití svého diskrečního oprávnění zvážil i shora popsané skutečnosti a posoudil, zda by za těchto podmínek nedošlo k zásahu do soukromého a rodinného života žalobce.

V. Závěr a náklady řízení

20. Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud rozhodl o žalobě tak, že jí v plném rozsahu vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil s tím, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. V dalším řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany je žalovaný vázán právním názorem krajského soudu obsaženým v tomto rozsudku ( )

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení , podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci úspěšný žalobce o přiznání náhrady nákladů řízení nepožádal a krajský soud ani ze spisu nezjistil, že by mu nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodnul, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II. rozsudku). Žalovaný byl v řízení neúspěšný, a proto právo na náhradu nákladů nemá (výrok III. rozsudku).

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvojím vyhotovení u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno dne 13. února 2024

JUDr. Petr Polách v. r.

samosoudce