Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 A 220/2019 - 35

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce:

O. N., narozen X,

bytem X

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně,

sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín

proti

žalovanému:

Krajský úřad Plzeňského kraje, Škroupova 18, 306 13 Plzeň

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. PK-DSH/10016/16 ze dne 9. 10. 2019

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím Magistrátu města Plzně byl žalobce shledán vinným přestupky podle ve spojení s , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a podle ve spojení s téhož zákona, vše ve znění účinném do 31. 12. 2018. Přestupků se měl žalobce dopustit stručně řečeno tím, že dne 14. 12. 2018 jako řidič autobusu ohrozil při přejíždění mezi jízdními pruhy řidiče jedoucího v pruhu, do něhož přejel, a způsobil tím dopravní nehodu. Dále nebyl držitelem průkazu profesní způsobilosti a odpovídajícího záznamu v řidičském průkazu.

2. Žalovaný k odvolání žalobce rozhodnutí magistrátu potvrdil, neboť ve správním řízení byl skutkový stav zjištěn úplně a správně: nebyly pochybnosti, že se výše popsaného jednání dopustil žalobce. Výjimka uvedená v § 3 odst. 5 zákona o silničním provozu na žalobce nedopadala, takže byl povinen mít platný profesní průkaz či záznam o profesní způsobilosti v řidičském průkazu.

3. Proti rozhodnutí žalovaného žalobce brojil žalobou, v níž namítl, že již na místě zasahujícím policistům uvedl, že profesní způsobilost nemusí prokazovat. V době, kdy řídil vozidlo, totiž neprovozoval silniční dopravu a neporušil § 3 odst. 4 zákona o silničním provozu. Toto sdělení policisté nereflektovali. Žalobce v době, kdy došlo k dopravní nehodě, splňoval podmínku minimálně dle § 3 odst. 5 písm. e) zákona o silničním provozu. Nemusel proto držet průkaz profesní způsobilosti a nedopustil se tudíž přestupku dle § 125c odst. 1 písm. e) bod 3) téhož zákona. Správní orgány měly buď doložit, že žalobce měl v okamžiku nehody držet průkaz profesní způsobilosti, nebo postupovat v souladu se zásadou in dubio pro reo.

4. Žalovaný k žalobě sdělil, že pro uplatnění zásady in dubio pro reo neshledal důvod, neboť nevyvstaly pochybnosti o skutkovém stavu. Námitku, že žalobce neprovozoval silniční dopravu, žalovaný vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Tvrzení žalobce, že v době, kdy došlo k dopravní nehodě, nepotřeboval prokazovat profesní způsobilost, bylo vyvráceno provedeným dokazováním. Spáchání obou přestupků tedy bylo spolehlivě prokázáno.

5. Žaloba není důvodná.

6. Lze přisvědčit žalovanému, že jedinou žalobní námitku opírající se o uplatnění výjimky v § 3 odst. 5 písm. e) zákona o silničním provozu plně a zákonně vypořádal již na str. 8–9 napadeného rozhodnutí (stejně tak i správní orgán prvého stupně). Je tak možné na ně toliko odkázat.

7. Nad rámec toho lze pouze zopakovat, že na žalobce nedopadala (jediná žalobou označená) výjimka, tj. výjimka pro řidiče vozidel ve zkušebním provozu a při zkušební jízdě v souvislosti s jejich opravou a údržbou. Ve správním řízení bylo jasně prokázáno, že žalobce jel jako řidič náhradní autobusové dopravy za vlak X (srov. výpověď poškozeného na č. l. 45–46, sdělení X na č. l. 51 a výpověď průvodčího na č. l. 69 a č. l. 76–77 správního spisu).

8. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že nedošlo k vadám řízení před žalovaným a že jeho rozhodnutí je zákonné. Žalobu proto zamítl dle Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení ( věta první ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 27. února 2020

Mgr. Jan Šmakal, v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.