Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 282/2023 - 11

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Nejvyšší státní zastupitelství, se sídlem Jezuitská 585/4, Brno, o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2023, čj. 1 SIN 314/2023-6, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2023, čj. -20,

takto:

I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá.

II. Kasační stížnost se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Vrchní státní zastupitelství v Praze rozhodnutím ze dne 28. 6. 2023, čj. SIN 37/2023-13, odmítlo žádost žalobce o poskytnutí informace, a to z důvodu zneužití práva. Prvostupňový orgán poukázal na to, že žalobce podává žádosti pravidelně a jejich předmět je prakticky totožný. Proti danému rozhodnutí podal žalobce odvolání a žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím toto odvolání zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného pak žalobce podal žalobu k Městskému soudu v Praze. V žalobě požádal o osvobození od soudního poplatku za podání žaloby a ustanovení zástupce. Městský soud v záhlaví uvedeným usnesením žádosti stěžovatele o osvobození a ustanovení zástupce zamítl. Dospěl totiž k tomu, že žalobce neosvědčil řádně nedostatek prostředků k úhradě soudního poplatku. Dále pak posoudil povahu a množství sporů, které žalobce vede (včetně této věci) a dospěl k závěru, že i kdyby žalobce tento nedostatek prostředků osvědčil, uplatňuje svá práva v řízení svévolným a šikanózním způsobem, a ani tak by proto nebylo možné stěžovatele od soudních poplatků osvobodit.

[2] Proti usnesení městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. V ní uvádí, že mu městský soud svévolné upírá právo na spravedlivý proces. Jeho věc je záležitostí rozhodujícího významu a městský soud se podílí na porušování stěžovatelových ústavních práv. Stěžovatel odkazuje na metodiku StB z roku 1982, která vedla ke koordinovanému porušování jeho práv. Uvádí, že musí vyžít za almužnu a že z něj městský soud dělá podvodníka.

[3] V kasační stížnosti vznáší stěžovatel také požadavek podle Podáním kasační stížnosti proti procesnímu rozhodnutí městského soudu (s výjimkou procesního rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě končí) však nevzniká stěžovateli poplatková povinnost (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 9. 6. 2015, čj. -19, č. 3271/2015 Sb. NSS). Napadené usnesení nepochybně právě takovým procesním rozhodnutím je. Zároveň ani v řízení o kasační stížnosti nemohly vzniknout náklady státu, které by musel stěžovatel platit, pokud by nebyl osvobozen ( ). Zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost proto Nejvyšší správní soud nepožadoval a ani o stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků nerozhodoval.

[4] Stěžovatel taktéž požádal o ustanovení zástupce („vznáším požadavek dle […] § 30 + osř“). Z výše uvedeného usnesení rozšířeného senátu také plyne, že ač je povinné zastoupení stěžovatele bez příslušného právnického vzdělání advokátem obecně jednou ze základních podmínek řízení o kasační stížnosti, ustanovení se neuplatní v případech, kdy kasační stížnost směřuje proti procesnímu rozhodnutí učiněnému v řízení o žalobě, jež slouží pouze k zajištění podmínek řízení nebo jeho řádného průběhu. Takovým typem rozhodnutí je i nyní napadené usnesení. V daném případě tak ani podmínka povinného zastoupení stěžovatele advokátem splněna být nemusí. Nejvyšší správní soud musel přesto posoudit návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, neboť ačkoliv jeho zastoupení advokátem v tomto řízení není obligatorní, je jistě možné.

[5] Podle může předseda senátu navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Z citovaného ustanovení vyplývá, že navrhovateli lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) je to nezbytně třeba k ochraně jeho práv.

[6] Nejvyšší správní soud ve shodě se svou existující rozhodovací praxí ve vztahu k obdobným věcem téhož stěžovatele (např. rozsudek ze dne 15. 9. 2023, čj. -9) neshledal splnění druhé nutné podmínky pro ustanovení zástupce, tedy jeho nezbytnost k ochraně práv stěžovatele. Po zhodnocení obsahu kasační stížnosti totiž dospěl k závěru, že v projednávané věci není nezbytná potřeba zastoupení stěžovatele prokázána. Kasační stížnost má požadované základní náležitosti, a ačkoliv je velká část v ní uvedené argumentace irelevantní, je patrné alespoň v základní rovině, proč stěžovatel považuje usnesení městského soudu za nezákonné. Současně je zřejmé, čeho se stěžovatel kasační stížností domáhá. Napadené usnesení se týkalo především toho, zda jsou v případě stěžovatele splněny podmínky pro osvobození od soudního poplatku. Tuto nikterak komplikovanou otázku může Nejvyšší správní soud na základě podané kasační stížnosti a podkladů obsažených ve spise plně posoudit a věcně o ní rozhodnout, aniž by bylo třeba za tímto účelem stěžovateli ustanovovat zástupce. Ani stěžovatel v kasační stížnosti nepřiblížil, z jakého důvodu je ustanovení zástupce nezbytné k ochraně jeho práv. Za této situace tedy Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

[7] Nejvyšší správní soud s ohledem na počet obdobných věcí stěžovatele vedených u tohoto soudu a svou předchozí praxi v těchto věcech (rozsudek NSS z 19. 11. 2021, čj. -13), neshledal důvod k tomu, aby byl stěžovateli poskytnut další prostor k obstarání zástupce na své náklady. I pokud v minulosti totiž stěžovatel tuto možnost dostal, stejně ji nevyužil (usnesení NSS z 25. 4. 2019, čj. -20 nebo usnesení NSS z 17.08.2023, čj. -16). Soud proto přímo přistoupil k meritornímu posouzení kasační stížnosti a přezkoumal napadené usnesení městského soudu vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel.

[8] Kasační stížnost není důvodná.

[9] Jak uvedl již městský soud, Nejvyšší správní soud v minulosti vysvětlil, že osvobození od soudních poplatků ( ) „nemá být institutem umožňujícím chudým osobám vést bezplatně spory podle své libosti“. I pokud je účastník řízení nemajetný a zásadně by bylo namístě jej osvobodit od soudních poplatků, může soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporů, které účastník vede (rozsudek ze dne 26. 10. 2011, čj. -66, č. 2601/2012 Sb. NSS). Osvobození od soudních poplatků není namístě, pokud účastník řízení uplatňuje svá práva svévolným a šikanózním způsobem (rozsudek ze dne 24. 3. 2010, čj. -91, shodně též rozsudek přímo ve věci nynějšího stěžovatele ze dne 11. 6. 2015, čj. -15, body 13–14).

[10] Jak vysvětlil městský soud v napadeném usnesení, stěžovatel vyvolává velké množství sporů s různými orgány veřejné správy, ve kterých dokola opakuje stejná tvrzení. Na výsledky již proběhlých soudních řízení nereaguje a opakuje tatáž sdělení o křivdách a podvodech, které na něm byly spáchány. Typickým motivem stěžovatelových podání jsou odkazy na zločinné praktiky a represe a stále se vrací k metodice StB z roku 1982 a podpisu Charty 77. Zpravidla neobsahují žádné věcné námitky. Nejvyšší správní soud na základě vlastní činnosti potvrzuje, že stěžovatel tyto argumenty (a jim podobné, kterými do věci zahrnuje též soudy, policii a další orgány veřejné moci) opakuje i v kasačních stížnostech, včetně kasačních stížností proti usnesením krajských soudů o neosvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce (viz například rozsudky NSS ze dne 11. 11. 2022, čj. -11, ze dne 15. 9. 2023, čj. -9, nebo ze dne 28. 11. 2023, čj. -9).

[11] Nejvyšší správní soud souhlasí s městským soudem, že nynější případ se od výše popsaného „standardu“ neodchyluje. Stěžovatel se žádostí o informací pokouší domoci informací o tom, jak povinný subjekt postupoval v jeho předcházejících žádostech o poskytnutí informací. Jeho žaloba pak neobsahuje žádné věcné námitky a jde jen o sériové opakování již mnohokrát vznesených tvrzení. Městský soud tedy správně stěžovatele neosvobodil od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce.

[12] Nejvyšší správní soud proto výrokem II. zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou ( věta poslední ). O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v dalším řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 19. února 2024

Milan Podhrázký

předseda senátu