Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 232/2019 - 47

- 48

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci navrhovatelky: JUDr. D. S., o návrhu na obnovu kárného řízení, o námitce podjatosti vznesené v řízení vedeném pod sp. zn.

takto:

Členové kárného senátu Nejvyššího správního soudu 16 Kss JUDr. Karel Šimka, JUDr. Pavlína Brzobohatá, JUDr. Milan Závurka, JUDr. Petr Vlach, JUDr. Michal Žižlavský a prof. JUDr. Marie Karfíková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Podáním ze dne 11. 12. 2019 vznesla navrhovatelka ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. námitku podjatosti všech členů kárného senátu 16 Kss, který je podle rozvrhu práce příslušný k projednání a rozhodnutí věci.

[2] Důvod podjatosti, který ostatně podle navrhovatelky plyne přímo ze zákona, spočívá v tom, že všichni členové kárného senátu se podíleli na rozhodování věci v předchozím soudním řízení, konkrétně v kárných řízeních vedených s navrhovatelkou pod sp. zn. a . I v těchto řízeních členové kárného senátu pochybili, protože dne 11. 4. 2018 pokračovali v jednání bez ohledu na to, že navrhovatelka při jednání vznesla námitku podjatosti JUDr. Karla Šimky. Z toho je zřejmé, že chtěli ve věci rozhodnout ještě téhož dne. Navrhovatelka dále popsala souvislost tohoto rozhodnutí kárného senátu s návrhem na jmenování nových soudců a soudkyň, který byl vládě předložen hned dalšího dne. Na jeho základě byla soudkyní jmenována a k Okresnímu soudu v Blansku přidělena L. P,, která je též běžkyní za blanenský oddíl. Běžcem je i soudce Krajského soudu v Brně (dříve Okresního soudu v Blansku) P B.

[3] Podezřelou okolností, která rovněž ukazuje na podjatost členů kárného senátu, je podle navrhovatelky i to, že soudkyně Okresního soudu v Blansku L H (která dříve pracovala právě u Nejvyššího správního soudu) byla přijata coby asistentka k okresnímu soudu právě v době podání kárného návrhu vůči navrhovatelce, a to bez jakéhokoli výběrového řízení. Soudkyní se pak stala dva dny předtím, než byla navrhovatelka zproštěna výkonu funkce soudkyně.

[4] Konkrétně JUDr. Michal Žižlavský je pak podjatý proto, že zastupoval žalobce P. E. proti M. S.; tyto věci navrhovatelka coby soudkyně projednávala. JUDr. Žižlavský, resp. jeho advokátní kancelář, je také insolvenčním správcem J. K.. Navrhovatelka přitom ve dvou věcech žalovaného J. K. podávala v minulosti státnímu zastupitelství podnět k prověření okolností souvisejících s podáním žalob proti němu.

[5] K námitce podjatosti se vyjádřili členové kárného senátu 16 Kss, jejichž podjatost je namítána. Všichni uvedli, že nemají žádný vztah k věci ani k navrhovatelce. S tou se setkali pouze jako s kárně obviněnou v řízeních vedených pod sp. zn. a . JUDr. Žižlavský zdůraznil, že důvodem k podjatosti není běžná profesní činnost advokáta či člena kárného senátu. JUDr. Šimka podotkl, že tvrzení obsažená v námitce podjatosti jsou spekulativní a že navrhovatelka vyvozuje z izolovaných fakt (např. z toho, že bývalá asistentka NSS je nyní soudkyní v Blansku) poněkud odvážné závěry.

[6] Námitka podjatosti není důvodná.

[7] Podle , který se v této věci užije přiměřeně (viz , o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud je se zřetelem na jejich poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dán důvod k pochybnostem o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[8] Postup, kterým je věc odnímána zákonnému soudci (zde zákonnému kárnému senátu), je postupem výjimečným, k němuž mohou vést jen výjimečné okolnosti. Ty tu ovšem dány nejsou. V rozporu s tím, co navrhovatelka tvrdí, plyne již ze samotného znění zákona (případně též z ustálené judikatury), že okolnosti tvrzené v námitce podjatosti nemohou vést k vyloučení členů kárného senátu z rozhodování navrhovatelčiny věci.

[9] Formulace v předchozím soudním řízení míří k tomu, aby o téže věci nerozhodovala na různých stupních soudního řízení stejná osoba. Věc je totožná s věcí jinou, má-li stejné účastníky a stejný předmět řízení. Nic z toho tu ale neplatí. Ve věcech a zahájila řízení předsedkyně Okresního soudu v Blansku a předmětem řízení byl kárný návrh směřující proti navrhovatelce; účastnicí tedy byla vedle předsedkyně Okresního soudu v Blansku i sama nynější navrhovatelka. Ve věci aktuálně projednávané naopak zahajuje řízení sama navrhovatelka (a jen ona sama je účastnicí), předmětem řízení je pak návrh na obnovu kárného řízení. Totožní tak nejsou ani účastníci, ani věc. Totožnost nemůže být založena jen tím, že obsahem návrhu na obnovu kárného řízení jsou i skutkové okolnosti, jimiž se už kárný senát zabýval ve věci (ve věci bylo řízení zastaveno poté, co navrhovatelce zanikla funkce soudkyně v důsledku rozhodnutí ve věci ).

[10] Jelikož tu nejde o totožné věci, je zbytečné se podrobněji zabývat otázkou instančnosti. Postačí říci, že jak dřívější kárné věci, tak i věc nynější jsou projednávány u totožného soudního orgánu a uvnitř téhož soudního tělesa v jednoinstančním řízení.

[11] Ve věci (která je věcí jinou) zvolil kárný senát určitý procesní postup (v souvislosti s námitkou podjatosti vznesenou při jednání), který podle navrhovatelky také přivodil podjatost všech členů kárného senátu ve věci nynější. Odpověď na to ale také dává samotný zákon: soudce nemůže být vyloučen kvůli svému rozhodování v jiných věcech (zde konkrétně kvůli tomu, že kárný senát neodročil jednání a nepředložil námitku podjatosti k rozhodnutí jinému senátu NSS – naopak v jednání pokračoval a rozhodl o kárném obvinění).

[12] Další časové a věcné souvislosti, které navrhovatelka zmiňuje a které soud shrnul v bodech [2] a [3], jsou vskutku jen spekulacemi a místy jsou i nesrozumitelné.

[13] Ve vztahu k JUDr. Žižlavskému navrhovatelka nijak neupřesnila, proč konkrétně by jej měl diskvalifikovat z projednání věci fakt, že coby advokát a insolvenční správce zastupoval či zastupuje osoby, jejichž věci navrhovatelka v minulosti projednávala u okresního soudu. Samotný tento fakt totiž nemůže vyvolat pochybnosti o nepodjatosti: to, že se profesní cesty JUDr. Žižlavského a navrhovatelky v několika řízeních potkaly, je jen nevýznamnou náhodou. V podrobnostech lze navrhovatelku odkázat na usnesení ze dne 21. 12. 2017, čj. -63, kde se soud touto otázkou rovněž zabýval.

[14] NSS proto uzavřel, že členové kárného senátu Nejvyššího správního soudu 16 Kss JUDr. Karel Šimka, JUDr. Pavlína Brzobohatá, JUDr. Milan Závurka, JUDr. Petr Vlach, JUDr. Michal Žižlavský a prof. JUDr. Marie Karfíková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. ledna 2020

Zdeněk Kühn

předseda senátu