Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 Az 35/2019 - 25

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce: G. M.

státní příslušnost Arménská republika

t.č. pobytem Pobytové středisko Havířov, Na Kopci 5, 735 64 Havířov – Dolní Suchá

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR

sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 16. 8. 2019 č. j. OAM-93/LE-LE05-ZA13-2019, o udělení mezinárodní ochrany

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 16. 8. 2019 č. j. OAM-93/LE-LE05-ZA13-2019 žalované Ministerstvo vnitra ČR neudělilo žalobci mezinárodní ochranu podle ust. , , , a , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). V průběhu řízení vzal žalovaný za objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce je strach z muže, který po autonehodě požaduje po jeho synovi odškodné. Tento důvod nebylo možno podřadit pod důvody taxativně uvedené v ust. a b) a jelikož neshledal důvody ani pro udělení mezinárodní ochrany žalobci podle , , a téhož zákona, rozhodl tak, že se mezinárodní ochrana žalobci neuděluje.

2. Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí včasnou žalobu, ve které žalovanému vytýkal porušení , , ve znění pozdějších předpisů v jeho ustanoveních a , 3 a 4 a . Podle žalobce žalovaný porušil také ust. , neboť splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany ve formě doplňkové ochrany, jelikož mu v zemi původu hrozí nebezpečí vážné újmy. Dle žalobce je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť žalovaný nedostatečným důvodem posoudil možnost obrátit se s žádostí o pomoc na policii či jiné státní orgány. Důvodem jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany byly obavy z vydírání ze strany neznámých osob, které zapříčinily autonehodu v Moskvě a přitom požadovaly odškodnění po jeho synovi, který takové peníze neměl a začaly vyhrožovat celé rodině. Žalovaný se otázkou, zda je příslušnost k rodině, jejíž člen je zcela prokazatelně pronásledován, azylově relevantním důvodem, vůbec nezabýval. Dodal, že v Arménii nikdy nežil, nemá tam žádné kontakty a rodinné zázemí, v důsledku čehož nelze očekávat, že se bude moci v zemi původu účinně bránit. Závěrem své žaloby navrhoval, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby žalobce jako nedůvodné.

4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2019 č. j. OAM-93/LE-LE05-ZA13-2019 a z obsahu připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (ust. , 2 ).

5. Z obsahu připojeného správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 14. 2. 2019. V rámci poskytnutí údajů k této žádosti dne 18. 2. 2019 uvedl, že je arménské národnosti i státní příslušnosti. Jeho manželka S. M. je rovněž žadatelkou o mezinárodní ochranu. Společně s manželkou opustili Arménii v říjnu 2018. Předtím žalobce žádal o udělení mezinárodní ochrany ve Francii v roce 2012 a v Německu v roce 2013. Jako důvod žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že nějací Arméni nabourali jeho synovi auto dne 28. 1. 2019 v Moskvě. Tito lidé chtěli 4 miliony rublů a syn byl napaden. Žalobce sám žádné problémy v Arménii nebo Moskvě neměl. Jejich děti měly strach, že ublíží i jim, a proto je poslali pryč. Jiné důvody v žádosti žalobce neuvedl. Dne 30. 5. 2019 byl s žalobcem proveden pohovor k jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Z protokolu o tomto pohovoru vyplynulo, že žalobce opakoval stejný důvod žádosti a to, že jeho syn měl v Moskvě automobilovou havárii a muž arménské národnosti po něm požadoval peníze, přičemž vyvíjel nátlak na rodinu a vyhrožoval. Syn je proto poslal do České republiky, chtěl tak jemu a jeho manželce zajistit bezpečí. Žalobce při pohovoru dále uvedl, že v Arménii nikdy nežil, narodil se v Tbilisi a dříve měl gruzínskou státní příslušnost. Tuto mu gruzínské státní orgány odebraly poté, kdy bylo zjištěno, že si žalobce zařídil arménskou státní příslušnost. Do Arménie jezdí pouze navštěvovat příbuzné, přičemž v poslední době žil v Rusku, kam jezdil za prací. V průběhu pohovoru byl žalobce dotazován, z jakého důvodu nevycestoval z Ruska do Německa, kde mu byl udělen azyl, a odpověděl, že na tuto cestu neměl peníze. Azyl ve Spolkové republice Německo získal na základě zdravotních potíží staršího syna, který měl tuberkulózu a poškození obličeje po rvačce. Tento azyl měl žalobce před 5 lety, „napsali stop a vrátili se domů“, protože syn se ženil. Na otázku, zda mu v Arménii hrozí nějaké nebezpečí, odpověděl žalobce negativně. Součástí správního spisu žalovaného jsou i informace o Arménii a to údaje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) 2018, informace Ministerstva zahraničních věcí ČR č.j. 102114/2019-LPTP ze dne 14. 2. 2019 o situaci neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti a po návratu do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí, informace Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR ze dne 20. 6. 2018 o bezpečnostní a politické situaci v Arménii a informace téhož odboru ze dne 8. 7. 2019 nazvaná „Policie – zákonná ustanovení, ochranné mechanismy, korupce, reformy“.

6. Podle ust. , se doplňková ochrana udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odst. 2, a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

7. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení se za vážnou újmu podle tohoto zákona považuje

a) uložení nebo vykonání trestu smrti,

b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu,

c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo

d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

8. Krajský soud považuje za nezbytné zdůraznit, že žalobou napadené rozhodnutí ze dne 10. 9. 2019 přezkoumal z hlediska žalobních bodů, tak jak mu to ukládá ust. věty první Žalobce v žalobě vytýkal žalovanému porušení citovaných ustanovení , aniž by blíže uvedl, v čem konkrétně jejich porušení spatřuje. Tyto námitky byly tedy uvedeny v žalobě natolik obecně, že je blíže nebylo možno přezkoumávat; krajský soud nicméně z obsahu správního spisu zjistil, že si žalovaný pro své rozhodnutí opatřil dostatek potřebných informací a skutečností a to jak poskytnutím základních údajů k žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany, tak i podrobně provedeným pohovorem zaměřeným na důvody této žádosti. Potřebné informace žalovaný taktéž doplnil základními zprávami pojednávajícími o situaci v zemi původu žalobce, tj. Arménii, jejímž státním občanem, jak bylo v průběhu řízení zjištěno, žalobce je. Žalobce v žalobě uvedl, že rozhodnutí žalovaného „napadá v celém rozsahu ve výroku“, nicméně v žalobě není ani zmínka o tom, z jakého důvodu měl být žalobci udělen azyl podle ust. , a .

9. Porušení ust. spatřoval žalobce v tom, že mu měla být udělena mezinárodní ochrana formou doplňkové ochrany z důvodu hrozícího nebezpečí vážné újmy v zemi původu. Považuje rozhodnutí žalovaného v tomto směru za nepřezkoumatelné v tom, že nedostatečným způsobem posoudil možnost obrátit se s žádostí o pomoc na policii či jiné státní orgány. Důvodem jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany byly obavy z vydírání ze strany neznámých osob, které zapříčinily autonehodu v Moskvě, a přesto požadovaly po jeho synovi odškodné a začaly vyhrožovat celé rodině. S uvedenou žalobní námitkou nemůže krajský soud souhlasit, neboť žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí výslovně odkázal na informaci Odboru azylové a migrační politiky MV ČR ze dne 8. 7. 2019, která je součástí správního spisu a v níž se výslovně uvádí, že základní informace o tom, jakým způsobem se obracet na policii včetně žádosti o získání informací je k nalezení na oficiálních stránkách policie a také to, že pokud má soukromá osoba konflikt s jinou osobou, tento konflikt policie normálně řeší. V případě návratu do země původu žalobce tedy má možnost v situaci nebezpečí namítané vážné újmy se na příslušný policejní orgán obrátit. Žalobce v průběhu správního řízení neuvedl jediný argument, proč by mu arménské státní orgány měly takovou pomoc odmítnout poskytnout; naopak uvedl, že mu žádné nebezpečí v Arménii nehrozí.

10. Nedůvodná je také námitka, že se žalovaný nezabýval otázkou žalobcovy příslušnosti k rodině, jejíž člen (tj. syn žalobce) je prokazatelně pronásledován. Rodinu v tomto směru považoval žalobce za příslušnost k určité sociální skupině. S žalobcem lze souhlasit obecně v tom, že za určitých okolností lze rodinu považovat za sociální skupinu, nicméně žalobce v tomto směru poukazoval na problémy svého syna žijícího v Moskvě, v průběhu řízení se zmiňoval o hrozícím nebezpečí jemu a jeho manželce zcela obecně a tvrzené nebezpečí vážné újmy vůči své osobě v případě návratu do země původu v řízení neprokázal.

11. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud v souladu s ust. žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl, přičemž v této věci rozhodl rozsudkem bez jednání podle ust.

12. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady v souvislosti s tímto řízení nevznikly (ust. ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 7. ledna 2020

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje