Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 380/2019 - 71

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobců: a) Mgr. V. K., b) Mgr. L. K., zastoupeni JUDr. Barborou Kociánovou, advokátkou se sídlem Půtova 1219/3, Praha 1, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě, se sídlem Praskova 194/11, Opava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2017, čj. ZKI OP-O-1/3/2017-14, v řízení o kasačních stížnostech žalobce a) a žalobkyně b) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 9. 2019, čj. -129,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti žalobkyně b) se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni b) se vrací soudní poplatek ve výši 5000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám její zástupkyně Mgr. Barbory Kociánové, advokátky, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

[1] NSS obdržel dne 12. 11. 2019 mj. kasační stížnost žalobkyně b)[stěžovatelky] proti rozsudku městského soudu označenému v záhlaví. Soudní poplatek za kasační stížnost, splatný jejím podáním, však nezaplatila. Proto ji NSS vyzval k jeho zaplacení usnesením ze dne 25. 11. 2019, čj. -16. K zaplacení jí soud stanovil lhůtu 15 dnů a poučil ji o následcích nevyhovění této výzvě.

[2] Podle soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z , o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle téhož zákona platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví.

[3] Usnesení s výzvou bylo stěžovatelce doručeno prostřednictvím její zástupkyně dne 5. 12. 2019. Lhůta k zaplacení soudního poplatku marně uplynula v úterý dne 20. 12. 2019. Stěžovatelka zaplatila soudní poplatek 23. 12. 2019, tedy po marném uplynutí lhůty k jeho zaplacení. NSS proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle ve spojení s

[4] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s

[5] Podle usnesení NSS ze dne 21. 3. 2018, čj. -38 „[s]kutečnost, že k zaplacení soudního poplatku po uplynutí soudem stanovené lhůty již soud nemůže přihlédnout, ve svém důsledku zároveň způsobuje, že uplynutí této lhůty má za následek zánik poplatkové povinnosti účastníka řízení. Jinými slovy, není-li dle novelizovaného znění zákona o soudních poplatcích již stěžovatel oprávněn zaplatit soudní poplatek po uplynutí lhůty stanovené soudem ve výzvě k jeho úhradě, nelze dovozovat, že k tomu měl být stále povinen. V tomto smyslu je třeba vykládat i § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, tj. že dopadá na jiné případy zastavení řízení než na zastavení pro nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě stanovené soudem dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že stěžovatel dne 14. 2. 2018 splnil již neexistující poplatkovou povinnost a uhradil soudní poplatek, k němuž nebyl povinen. Proto nebylo možné uvažovat o vrácení soudního poplatku sníženého dle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích.“ NSS proto na základě § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích rozhodl tak, že stěžovatelce bude vrácen celý zaplacený soudní poplatek ve výši 5000 Kč k rukám její zástupkyně, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2020

Ondřej Mrákota

předseda senátu