Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 333/2019 - 37

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A. E., zast. Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2019, čj. OAM-352/LE-BA02-VL11-PS-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2019, čj. -27,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátu, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 6 800 Kč, která bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 7. 2019 byl žalobce podle , o azylu (dále jen „ “), zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců a doba zajištění byla stanovena podle téhož zákona do 25. 10. 2019.

[2] Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou, kterou krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Stěžovatel uvedl, že již v žalobě namítl, že žalovaný nesprávně vyhodnotil přípustnost zajištění stěžovatele mj. s ohledem na to, že je stěžovatel starší osobou a trpí zdravotními problémy (bolestmi zad). Ačkoli stěžovatel podřadil tuto problematiku k otázce, zda měla být před zajištěním aplikována zvláštní opatření podle , je nepochybné, že stěžovatel namítal nesprávnost rozhodnutí žalovaného mj. z důvodu neposouzení svého zdravotního stavu. Touto argumentací se krajský soud vůbec nezabýval. Stěžovatel připustil, že námitka nebyla vyjádřena zcela pregnantně. Judikatura NSS však akceptovala nižší standard požadavků na přesnost vyjádření žalobního bodu v řízení o žalobě ve věci mezinárodní ochrany (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 23. 2. 2010, čj. -61).

[4] chrání zranitelné osoby a v téhož zákona jsou stanoveny podmínky, na základě kterých lze zranitelnou osobu zajistit. Je povinnost žalovaného posoudit, zda cizinec není zranitelnou osobou (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 8. 2015, čj. -47). Stěžovatel uváděl, že trpí bolestmi zad, navíc je starší osobou. Bylo proto povinností žalovaného vyhodnotit relevanci stěžovatelových tvrzení ve vztahu k posouzení stěžovatele jako zranitelné osoby. Vzhledem k tomu, že stěžovatel tímto způsobem nepostupoval, je jeho rozhodnutí rovněž nepřezkoumatelné.

[5] Stěžovatel navrhl, aby NSS napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[6] Žalovaný odkázal na spisový materiál, zejména na své rozhodnutí a vyjádření k žalobě. Podle žalovaného je kasační stížnost stěžovatele nedůvodná. Stěžovatel podal žádost o mezinárodní ochranu účelově s cílem vyhnout se správnímu vyhoštění, během svého pobytu v ČR nerespektoval své povinnosti. Podle žalovaného odpovídá kvalifikace případu zjištěnému skutkovému stavu. Ve svém rozhodnutí popsal, z jakých konkrétních skutečností a podkladů vycházel, jakým způsobem je hodnotil a k jakému závěru ho vedly. Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[7] Kasační stížnost není důvodná.

[8] K námitce nepřezkoumatelnosti lze poukázat např. na rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, čj. -75, č. NSS, ze dne 14. 7. 2005, čj. -44, č. 689/2005 Sb. NSS. NSS přitom rozsudek krajského soudu neshledal nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů, nesrozumitelnost ani pro jinou vadu řízení. Krajský soud vypořádal všechny žalobní námitky a učiněné závěry v dostatečném rozsahu odůvodnil.

[9] V žalobě stěžovatel namítal nesprávné a nedostatečné posouzení možnosti uložení zvláštních opatření dle a délku doby zajištění. S těmito námitkami se krajský soud náležitě vypořádal.

[10] Je pravda, že v žalobě stěžovatel konstatoval, že „je vyššího věku a má zdravotní problémy - konkrétně si stěžuje na bolest zad“. Toto zcela obecné tvrzení stěžovatel uvedl zcela izolovaně bez jakékoli konkretizace a právní argumentace. Zejména stěžovatel své zdravotní problémy nijak nerozvedl, zejména neuvedl nic, z čeho by bylo možné dovodit, že bolest zad je spojena s nějakým vážným onemocněním a mohla by být jakkoli relevantní pro rozhodnutí v této věci. Jedná se pouze o konstataci věku stěžovatele a zcela běžné zdravotní potíže přiměřené jeho věku. Stěžovatel ve svých žalobních tvrzeních ani ve spojení s tvrzenou zdravotní obtíží nijak nepoukazoval na institut zranitelných osob a , který se týká zajištění zranitelných osob, jež jsou žadateli o mezinárodní ochranu. Stěžovatel proto v tomto ohledu řádně nevymezil žalobní bod a nebylo povinností krajského soudu, aby se tímto obecným tvrzením stěžovatele, který z něj ani v žalobě žádné důsledky nevyvozoval, blíže zabýval. Za žalobní bod je totiž považováno uvedení konkrétních skutkových tvrzení a právní argumentace, přičemž výrazem „konkrétní“ je myšleno ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizované tvrzení (viz rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005, čj. - 58, č. 835/2006 Sb. NSS). Shodné požadavky na žalobní body jsou kladeny také ve věcech mezinárodní ochrany (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, čj. -72).

[11] Žalovaný se přitom v napadeném rozhodnutí otázkou případné zranitelnosti stěžovatele ve smyslu zabýval a dovodil, že stěžovatel v průběhu řízení, která s ním byla vedena, neuvedl nic, z čeho by bylo možné usuzovat, že je zranitelnou osobou. Žalovaný konstatoval, že stěžovatel je dospělým a zcela zdravým mužem. NSS podotýká, že ani ze správního spisu, který měl k dispozici, či z jiných částí rozhodnutí žalovaného nevyplývá, že by stěžovatel v průběhu správního řízení sdělil, že by trpěl zdravotními potížemi. Žalovaný proto nebyl povinen se jeho zdravotním stavem podrobněji zabývat a posuzovat, zda stěžovatel není zranitelnou osobou (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 8. 2015, čj. -47). Ani sám stěžovatel ostatně v žalobě nevytýkal žalovanému, že by se touto otázkou dostatečně nezabýval, jeho žalobní námitky směřovaly zcela jiným směrem. Jen pro úplnost pak NSS podotýká, že „prostou“ bolest zad by ostatně v obecné rovině ani nebylo možné bez dalšího považovat za vážné onemocnění ve smyslu .

IV. Závěr a náklady řízení

[12] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatele není důvodná, a proto ji v souladu s in fine zamítl.

[13] Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spojení s ); žalovanému nevznikly v tomto řízení náklady nad rámec jeho běžné činnosti.

[14] Podle ve spojení s advokátovi, který byl stěžovateli ustanoven usnesením NSS ze dne 17. 10. 2019, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Advokát provedl ve věci dva úkony právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení [ , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)] a sepsání kasační stížnosti, tj. písemné podání soudu ve věci samé [ advokátního tarifu]. Za provedené úkony právní služby advokátovi náleží mimosmluvní odměna ve výši 6 200 Kč [ ve spojení s bodem 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč ( advokátního tarifu). Za úkony právní služby tedy advokátovi náleží 6 800 Kč. Tuto částku NSS vyplatí do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. ledna 2020

Ondřej Mrákota

předseda senátu