Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 A 5/2020 - 19

č. j. -19

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce: S. D. N., narozený ...,

státní příslušník Afghánské islámské republiky,

toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Balková, Balková 1,

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem v Praze, Nad štolou 936/3,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-488/LE-BA04-BA04-PS-2019 ze dne 5. 12. 2019,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se domáhal přezkumu výše uvedeného rozhodnutí žalovaného o zajištění, které mu bylo

doručeno dne 6. 12. 2019. Blanketní žalobu podal k poštovní přepravě dne 6. 1. 2020, soudu byla

doručena následující den. Zároveň s žalobou žalobce požádal i o ustanovení zástupce.

2. Z níže uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba je sice včasná, ale žalobce již nemůže

odstranit její vady spočívající v absenci žalobních bodů. Žalobu proto odmítl podle § 37 odst. 5

(dále též „ “)

3. Žaloba musí mimo jiné obsahovat i žalobní body, z nichž má být patrno, z jakých skutkových

a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.

Rozšířit žalobu o další žalobní body lze jen ve lhůtě pro podání žaloby ( ). Vadu

spočívající v absenci žalobního bodu lze odstranit také pouze ve lhůtě k podání žaloby. Soud

je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů vždy, je-li se zřetelem na konkrétní situaci

pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu doplnit včas. Neuplatní-li žalobce ve lhůtě pro

podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba

byla projednatelná, soud žalobu odmítne (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 3 Azs

66/2017-31 ze dne 20. 3. 2018, č. 3733/2018 Sb. NSS).

4. Požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu

od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání

návrhu na zahájení řízení ( ).

5. Lhůta 30 dnů pro uplatnění žalobních bodů podle § 46a odst. 7 zákona o azylu počala žalobci

plynout dne 7. 12. 2019 a skončila v pondělí 6. 1. 2020. V ten den žalobce předal žalobu

Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.

2

k poštovní přepravě. Podle tedy podal žalobu včas.

6. Pro posouzení věci je zásadní, zda došlo v 30. den lhůty, tj. dne 6. 1. 2020, k zastavení jejího běhu

podle Pokud by lhůta od tohoto dne neběžela díky zaslání žádosti

o ustanovení advokáta, zůstával by žalobci jeden den k doplnění žalobních bodů a soud by tedy

žalobu nemohl odmítnout pro vadu spočívající v jejich neuvedení v žalobní lhůtě (uplynulo z ní

pouze 29 dnů).

7. Rozhodující v tomto ohledu je, kdy byla podána žádost o ustanovení advokáta ve smyslu § 35

odst. 10 : zda byla podána zasláním žaloby s žádostí, nebo až jejím doručením soudu.

8. Místem procesních úkonů je zásadně budova soudu, což platí i pro úkony účastníků

představované jejich podáními. I tato podání nabývají předvídaných procesních účinků

až okamžikem, kdy dojdou soudu (srov. usnesení NS sp. zn. ze dne 31. 10.

2012, sp. zn. ze dne 29. 8. 2017; shodně i Zeiss, W., Schreiber, K.,

Zivilprozessrecht. Mohr Siebeck 2014. Rn. 216). Vyvolání procesních účinků podání je třeba

odlišovat od včasnosti podání, která může být podle zachována již předáním

podání k poštovní přepravě. Úprava zachování lhůty předáním podání k poštovní přepravě

ovšem na žádost o ustanovení zástupce vůbec nedopadá, protože tato žádost není úkonem, který

by byl činěn ve lhůtě stanovené zákonem či soudem (srov. ). Zachování lhůty,

tj. časového úseku vymezeného počátkem a koncem, tak nepřichází do úvahy. Aby tedy žádost

o ustanovení zástupce vyvolala zákonem předvídané účinky (stavení lhůty k podání žaloby

a vznik povinnosti soudu o ní rozhodnout), nestačí, aby byla podána k poštovní přepravě.

Je třeba, aby soudu došla. Teprve od té doby je účinná (shodně Kühn Z., Kocourek T. a kol.

. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR 2019, str. 231).

9. V případě opačného závěru by mimo jiné nastávala absurdní situace, kdy by vznikla povinnost

soudu rozhodovat o účinné žádosti, aniž by taková žádost byla vůbec v jeho dispozici. Byl by tím

i popřen jednoznačný text a 4 a bylo by třeba najít jasné kritérium rozlišování

procesních úkonů účinných již podáním na poštu a procesních úkonů účinných až jejich dodáním

do dispozice soudu. Pro to ovšem neposkytuje žádnou zákonnou oporu.

10. Z hlediska kritérií práva na soudní ochranu podle d

jde o závěr akceptovatelný, protože nepředstavuje takové vymezení přístupu k soudu, které by se

práva na soudní ochranu dotýkalo v samotné jeho podstatě a fakticky by tak znemožňovalo jeho

uplatnění [srov. nález sp. zn. ze dne 25. 8. 2005 (N 165/38 SbNU 319)]. Prvotní

povinností žalobce je totiž uvést žalobní body již v žalobě. K tomu má lhůtu 30 dnů, která je

zcela dostatečná na to, aby alespoň v základu vylíčil skutkové a právní důvody, pro které

považuje rozhodnutí nezákonné [srov. odst. 30, 40, 41 nálezu sp. zn. ze dne 1. 12.

2009 (N 250/55 SbNU 415; 9/2010 Sb.)]. Právě k tomu slouží i úprava , která

umožňuje využít lhůtu na přípravu žaloby prakticky až do jejího posledního dne. Jestliže žalobce

nemínil sepsat žalobu sám, protože z pochopitelných důvodů nemá žádné znalosti o právu, nebyl

důvod, aby celou žalobní lhůtu využil pouze k podání blanketní žaloby k poštovní přepravě.

To platí tím spíše, že jej žalovaný poučil jak o právu podat žalobu do 30 dnů, tak o možnosti

požádat o ustanovení zástupce. Pokud tedy žalobce podal žalobu bez snahy vymezit žalobní

body, lze od něj spravedlivě žádat, aby jeho žádost o ustanovení zástupce byla soudu doručena

alespoň v poslední den žalobní lhůty, od jehož uplynutí již nelze měnit důvody přezkumu

naříkaného rozhodnutí.

11. Požadavek, aby návrh na ustanovení zástupce s účinky stavení lhůty podle byl

soudu doručen alespoň poslední den běžící lhůty, tak základních práva a svobody žalobce (právo

na soudní ochranu a osobní svobodu) nepostihuje nepřípustným způsobem (výše odst. 10),

nepomíjí jiný možný, ústavně konformní výklad, neboť takový výklad nemá oporu v textu

právního předpisu (výše odst. 8–9), není výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze

standardů výkladu, jež je v soudní praxi respektován, resp. jež odpovídá všeobecně

akceptovanému chápání dotčených právních institutů (výše odst. 8), a není v extrémním rozporu

Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.

3

s požadavky věcně přiléhavého a rozumného vypořádání posuzovaného právního vztahu

[výše odst. 10; k těmto kritériím srov. nález sp. zn. ze dne 25. 9. 2007

(N 148/46 SbNU 471)].

12. Soud proto dospěl k závěru, že žádost o ustanovení zástupce podal žalobce až jejím doručením

do dispozice soudu, tedy dne 7. 1. 2020. Protože lhůta k doplnění chybějících žalobních bodů

marně uplynula předešlého dne, nemůže tato žádost vyvolat zákonem předvídané účinky – není

žádná lhůta, kterou lze stavět podle

13. Soud proto nerozhodoval samostatně o žádosti žalobce o ustanovení advokáta. Jakkoliv totiž ve

věci není dán neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, ale „pouze“ vada zvláštních náležitostí

žaloby, nemění to nic na tom, že jde také o vadu již neodstranitelnou. Za toho stavu je úkolem

soudu řízení bez dalšího ukončit, nikoliv činit další procesní kroky, které by nemohly vést

k jinému výsledku řízení: žalobce nemůže být v řízení úspěšný a jeho případný zástupce by neměl

procesní prostor k jakýmkoliv úkonům právní služby (srov. přiměřeně rozsudek NSS č. j. 5 Ans

6/2008-48 ze dne 30. 9. 2008, č. 1741/2009 Sb. NSS).

14. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť soud žalobu odmítl

( )

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 15. ledna 2020

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.