Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 391/2019 - 15

- 16

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: L. K., proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Valdice, se sídlem nám. Míru 55, Valdice, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 10. 2019, č. j. – 33,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností ze dne 18. 11. 2019 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) ze dne 22. 10. 2019, č. j. – 33. Krajský soud výrokem I. uvedeného usnesení řízení o žalobě zastavil, výrokem II. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti též požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů.

[2] Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost není přípustná.

[3] Podle (dále jen „ “) kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak. Dle kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná. V je dále stanoveno, že kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

[4] Podle nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

[5] Stěžovatel napadl usnesení krajského soudu výslovně z důvodu uvedeného v , tedy z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, a dále z důvodu v , tedy z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Takto vymezené důvody kasační stížnosti v prvé řadě opomíjí fakt, že krajský soud napadeným usnesením řízení o žalobě stěžovatele zastavil a meritorně ji tak neposuzoval. V takové situaci přichází v úvahu pouze důvod kasační stížnosti uvedený v , konkrétně tvrzená nezákonnost rozhodnutí o zastavení řízení. Nejvyšší správní soud k tomu ovšem zdůrazňuje, že ze zásady iura novit curia (soud zná právo) plyne, že stěžovatel není povinen podřadit tvrzené důvody kasační stížnosti pod konkrétní ustanovení právního předpisu; soud je posuzuje podle jejich obsahu.

[6] Pokud by tedy stěžovatel věcně brojil proti zákonnosti usnesení krajského soudu o zastavení řízení a fakticky tak důvod kasační stížnosti uvedený v naplnil, nešlo by mu k tíži, že svoje námitky nesprávně podřadil pod jiná písmena uvedená v citovaném ustanovení. Tak tomu však v posuzovaném případě není.

[7] Stěžovatel totiž v kasační stížnosti sice formálně brojí proti oběma výrokům usnesení krajského soudu, avšak proti výroku I. tohoto usnesení, jímž krajský soud řízení zastavil, uvádí pouze to, že dle jeho přesvědčení „ve výroku usnesení musí být uvedeno, že ′Řízení se zastavuje pro uspokojení navrhovatele (žalobce)′, popř. ′Řízení se zastavuje z důvodu zpětvzetí návrhu pro pozdější chování odpůrce (žalované).′.“ Dále dovozuje, že „jestliže je ve výroku I. uvedeno pouze, že ′Řízení se zastavuje′, pak navrhovatel (žalobce) nemůže mít právo na náhradu nákladů řízení.“Z obsahu této části kasační stížnosti je tak zřejmé, že stěžovatel napadá pouze formulaci výroku krajského soudu o zastavení řízení, nikterak však fakticky nebrojí proti zákonnosti usnesení o zastavení řízení. Stěžovatel nezpochybňuje, že podáním ze dne 1. 7. 2019 vzal žalobu zpět a řízení tak mělo být zastaveno. Nedomáhá se jiného rozhodnutí krajského soudu o žalobě, jen je nespokojený s formulací výroku o zastavení řízení, neboť podle jeho názoru se od ní odvíjí rozhodnutí o nákladech řízení. Ve zbytku kasační stížnosti pak nesouhlasí právě s tím, že mu krajský soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Skutečným smyslem kasační stížnosti je toliko snaha stěžovatele zvrátit nepříznivé rozhodnutí krajského soudu o nákladech řízení.

[8] Podle Nejvyššího správního soudu je takto podaná kasační stížnost nepřípustná dle , neboť se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v Námitky obsažené v kasační stížnosti stěžovatele nelze podřadit pod žádný z důvodů kasační stížnosti, které jsou uvedeny v posledně citovaném ustanovení

[9] V této souvislosti kasační soud poukazuje na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2010, č. j. – 64, publ. pod č. 2116/2010 Sb. NSS (všechna rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), ve kterém rozšířený senát mimo jiné konstatoval následující: „Podle názoru rozšířeného senátu zákonodárce nemínil absolutně a bezvýjimečně vyloučit přezkum výroku o nákladech řízení, ale naopak umožnit jej tam, kdy Nejvyšší správní soud věcně přezkoumává výrok o věci samé. Ustanovení je tudíž aplikovatelné pouze na kasační stížnosti podané výlučně proti výroku o nákladech řízení. Logicky vzato, bude-li nepřípustná kasační stížnost do výroku o věci samé z některého z důvodů zde uvedených, pak osud této kasační stížnosti směřující proti výroku ve věci samé bude následován i tou její částí, kterou bude napaden výrok o nákladech řízení. (…) Právní názor zaujatý rozšířeným senátem vychází rovněž z nutnosti dodržování zásady nezatěžovat Nejvyšší správní soud podružným rozhodováním, když vylučuje z přezkumu nejen kasační stížnosti, směřující toliko proti výroku o nákladech řízení, ale i ty, které sice obsahují námitky proti výroku o věci samé, avšak ty jsou z hlediska ustanovení nepřípustné“ (zvýraznění přidáno).

[10] Kasační stížnost stěžovatele neobsahuje přípustné námitky proti výroku o věci samé (tedy výroku o zastavení řízení), Nejvyšší správní soud tak není oprávněn přezkoumat ani výrok o nákladech řízení. V souladu s výše citovaným rozhodnutím rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu jsou v nyní posuzovaném případě dány důvody pro odmítnutí kasační stížnosti jako celku podle , ve spojení s

[11] Závěrem se Nejvyšší správní soud pro úplnost vyjadřuje k žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a k jeho návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti. V prvé řadě soud podotýká, že stěžovatel byl usnesením krajského soudu ze dne 5. 2. 2019, č. j. – 12, osvobozen od soudních poplatků v plném rozsahu. Podle , věty poslední se přiznané osvobození vztahuje i na řízení o kasační stížnosti. Zdejší soud proto o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků nerozhodoval. S ohledem na odmítnutí kasační stížnosti pro nepřípustnost nerozhodoval dále tento soud ani o návrhu stěžovatele na ustanovení advokáta, neboť by to bylo za daného stavu věci bezpředmětné.

[12] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě , věty první , ve spojení s téhož zákona, dle něhož platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 15. ledna 2020

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu