Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 A 22/2019 - 36

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci

žalobce: N. H. T.

zastoupený advokátem Mgr. Vratislavem Polkou

sídlem Vinohradská 22, 120 00 Praha 2

proti

žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 3. 2019, č. j. MV-137702-5/SO-2018, ve věci povolení k dlouhodobému pobytu

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Včas doručenou žalobou se žalobce domáhal zrušení výše nadepsaného rozhodnutí žalované, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí ministerstva vnitra (dále jen „správní orgán 1. stupně“) ze dne 4. 10. 2018, č. j. OAM-1925-9/ZR-2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla zrušena platnost žalobcova povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání.

2. Žalobce v žalobě potvrdil, že se dopustil přečinu, když řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, k činu se doznal, spolupracoval, nebránil se uloženému trestnímu příkazu. Žalobce pobývá na území ČR dlouhou dobu, má zde vytvořené komplexní zázemí, má zde zdroj obživy, nikdy v minulosti nebyl trestán ani k jeho osobě nebyly zjištěny jiné negativní skutečnosti. Žalobce namítl, že se správní orgány nedostatečně zabývaly přiměřeností rozhodnutí ve vztahu k žalobcově soukromému a rodinnému životu, neprovedly žádná relevantní zjištění dopadů do žalobcova života. Žalobce k tomu v řízení navrhoval svůj výslech, správní orgán 1. stupně jej neprovedl, žalovaná se s touto odvolací námitkou nevypořádala. Žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č.j. -39, v němž byly definovány podmínky pro přezkum rozhodnutí ve vztahu k povolení pobytu.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že v daném případě ani zákon, ani judikatura nestanoví povinnost posuzovat přiměřenost dopadu do soukromého a rodinného života cizince, správním orgánům takové posuzování nepřísluší.

4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

5. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobce byl trestním příkazem ze dne 31.7.2017 č.j. -68 Okresního soudu Praha-západ uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců, dále mu byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel v trvání 36 měsíců a peněžitý trest celkem 21 000 Kč. Trestní příkaz nabyl právní moci 2.11.2017. Žalobce ve vyjádření ze dne 1.10.2018 k podkladům v řízení o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu uvedl, že pobývá na území ČR již velmi dlouhou dobu a má zde vytvořené kompletní rodinné a sociální zázemí, z toho důvodu navrhuje sepsání protokolu, kde uvede veškeré relevantní skutečnosti. Platnost žalobcova povolení k dlouhodobému pobytu byla zrušena rozhodnutím správního orgánu 1. stupně ze dne 4.10.2018 s tím, že správní orgán se řídil ve spojení s , v příslušném znění (dále jen „ “), proto mu nepřísluší zabývat se dopadem do soukromého a rodinného života cizince. Podle správního orgánu 1. stupně nebyl ani porušen článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, když žalobce je dospělý, zaopatřený, pochází z bezpečné země (Vietnam). Na území ČR pobývá jeho dospělá dcera (na základě povolení k dlouhodobému pobytu), zatímco žalobcova manželka s mladším synem nejsou držiteli žádného povolení k pobytu (mají teprve podanou žádost o povolení k dlouhodobému pobytu). O velmi obecném odvolání rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím, v němž zopakovala argumentaci uvedenou v rozhodnutí správního orgánu 1. stupně.

6. Podle § 46 odst. 1 věty prvé zákona o pobytu cizinců, pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § … 37, … vztahující se na dlouhodobé vízum. Podle § 37 odst. 1 písm. a) téhož zákona, ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.

7. Zásadním judikátem pro danou problematiku je rozsudek NSS ze dne 18.12.2008 č.j. -101, jehož závěry jsou opakovaně připomínány i v aktuální judikatuře (srov. např. rozsudek NSS ze dne 21.3.2019 č.j. -32). NSS v rozsudku č.j. -101 vyslovil, že Veřejný zájem na tom, aby na území České republiky nepobývali cizinci, kteří spáchali úmyslný trestný čin, za nějž byli odsouzeni, a mohli by tedy představovat byť jen potenciální hrozbu pro společnost, má obecně zpravidla přednost před právem tohoto cizince žít spolu se svojí rodinou. Použít správního uvážení lze pouze v případech, kdy toto oprávnění zákon správnímu orgánu přiznává, a to pouze způsobem a v mezích zákonem stanovených. Výjimečně však, zejména tehdy, má-li uplatnění správního uvážení vést ke zmírnění tak neúnosně tvrdých dopadů zákonné úpravy na fyzickou či právnickou osobu, že by jejich uplatnění bylo v rozporu s principy, na nichž je založen ústavní řád, může zmocnění ke „zmírňujícímu“ správnímu uvážení být obsaženo v zákoně toliko implicitně, a tedy zpravidla vyplývat z povahy a podstaty příslušné právní regulace.

8. Krajský soud s těmito závěry souhlasí a nevidí důvod, proč by se od nich měl odchýlit v nyní přezkoumávané věci. nestanoví v případě zrušení povolení k dlouhodobému pobytu podle , věty prvé, že by se správní orgány měly zabývat dopady do soukromého a rodinného života cizince. V daném případě zároveň podle obsahu správního spisu nebyl dán žádný zcela mimořádný důvod pro zmírnění neúnosně tvrdých dopadů, jak o nich hovoří výše citovaný rozsudek NSS. Žalobcovu osobní a rodinnou situaci popsal správní orgán 1. stupně v rozhodnutí a žalobce proti těmto skutkovým zjištěním ničeho nenamítal, v odvolání stejně jako v žalobě uváděl jen zcela obecná tvrzení o délce svého pobytu a dosavadní bezúhonnosti. Žalobce ostatně neuvedl žádné konkrétní relevantní skutečnosti ani v podání ze dne 1.10.2018.

9. Pokud jde o navrhovanou žalobcovu výpověď, správní orgán 1. stupně se neprovedením tohoto důkazního návrhu výslovně zabýval na str. 2-3 rozhodnutí. Žalovaná v napadeném rozhodnutí zopakovala důvody, na základě nichž správním orgánům nepřísluší zabývat se dopady do soukromého a rodinného života cizince, a uzavřela, že rozhodnutí správního orgánu 1. stupně je dostatečně odůvodněno, není nepřiměřené ani nepřezkoumatelné. Ačkoli to není v napadeném rozhodnutí uvedeno výslovně, je zřejmé, že žalovaná považovala tento důkazní návrh za nadbytečný a především je zřejmé, z jakého důvodu, přičemž s tímto důvodem se soud ztotožňuje (viz bod 8. tohoto rozsudku). Soud tedy dospěl k závěru, že i přes toto dílčí pochybení napadené rozhodnutí obstojí.

10. Pokud jde o žalobcem zmiňovaný rozsudek NSS č.j. -39, ten není pro nyní přezkoumávanou věc přiléhavý, neboť se týkal zrušení trvalého pobytu podle § 87l odst. 1 zákona o pobytu cizinců, tedy situace, při níž zákon uvádí výslovně povinnost správních orgánů zkoumat dopady rozhodnutí do soukromého nebo rodinného života cizince.

11. Krajský soud tedy žalobu zamítl jako nedůvodnou podle

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když procesně úspěšné žalované nevznikly v řízení žádné náklady přesahující její běžnou úřední činnost.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Ostrava 16. ledna 2020

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje