Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 5/2024 - 45

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: A. K., zastoupeného JUDr. Milanem Milerem, advokátem, sídlem Hartigova 1965/208, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2023, č. j. OAM1049425/ZR2023, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 1. 2024, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

IV. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve výši 1 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce JUDr. Milana Milera, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem

[1] Žalovaný svým rozhodnutím dle a f) , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, žalobci zrušil platnost povolení k trvalému pobytu a stanovil mu dle zákona o pobytu cizinců lhůtu k vycestování z území.

[2] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně.

[3] Poslední den lhůty pro podání žaloby, stanovené § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, připadl na čtvrtek 9. 11. 2023. Žaloba však byla podána u Městského soudu v Praze osobně dne 10. 11. 2023, poté byla dne 4. 12. 2023 postoupena místně příslušnému Krajskému soudu v Hradci Králové.

[4] Z uvedeného důvodu krajský soud žalobu dle , , odmítl.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[5] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost dle a násl. spojenou s žádostí o přiznání odkladného účinku.

[6] V kasační stížnosti stěžovatel namítal, že žaloba byla podána včas. Uvedl, že zástupce stěžovatele podal žalobu dne 9. 11. 2023. Tato skutečnost je zřejmá z data uvedeného na žalobě. Dle stěžovatele patrně došlo k omylu na straně podatelny, datum v podacím razítku je chybné a s datem podání žaloby se neshoduje.

[7] Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[8] Žalovaný se ve svém vyjádření s usnesením krajského soudu ztotožnil, odůvodnění kasační stížnosti označil za účelové a absurdní.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[9] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou, a je tedy projednatelná.

[10] Poté přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

[11] Jestliže stěžovatel napadá rozhodnutí soudu o odmítnutí žaloby, přichází v úvahu pouze stížní důvod podle spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí žaloby. Z povahy věci nelze namítat žádné jiné důvody [srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 1. 2006, č. j. ].

[12] Dle žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanovíli zvláštní zákon lhůtu jinou.

[13] V projednávaném případě zvláštní zákon jinou lhůtu pro podání žaloby stanoví. Dle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců žaloba proti správnímu rozhodnutí musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.

[14] Dle věty první lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

[15] Rozhodnutí žalovaného bylo žalobci dle doručenky založené ve správním spise doručeno do věznice Odolov dne 10. 10. 2023. Lhůta pro podání žaloby tak počala běžet dne 11. 10. 2023 a poslední den zákonné třicetidenní lhůty pro podání žaloby připadl na čtvrtek 9. 11. 2023. Žaloba však byla dle razítka podatelny podána dne 10. 11. 2023 osobně u Městského soudu v Praze a následně dne 4. 12. 2023 postoupena místně příslušnému Krajskému soudu v Hradci Králové. Nejvyšší správní soud s ohledem na uvedené skutečnosti, které jednoznačně vyplývají ze spisového materiálu, dospěl k závěru, že krajský soud otázku včasnosti žaloby posoudil správně.

[16] Argumentaci stěžovatele považuje Nejvyšší správní soud v popsané situaci za účelovou. Razítko soudní podatelny je v případě osobního podání na soudu, podobně jako poštovní razítko v případě doručování poštou, svou povahou razítkem úředním, je proto třeba vycházet ze správnosti data uvedeného na razítku, neprokáželi se opak (k tomu lze per analogiam odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2020, č. j. ). K prokázání tvrzeného pochybení podatelny však stěžovatel žádný důkaz nepředložil ani nenavrhl. Za takový důkaz nelze považovat datum uvedené v žalobě, toto datum není z hlediska posouzení včasnosti podání žaloby relevantní. Žalobu podával zástupce stěžovatele (advokát) osobně na podatelně místně nepříslušného Městského soudu v Praze. Pokud by skutečně podatelna soudu stěžovatelem tvrzeným způsobem pochybila, jistě si advokát stěžovatele, jako právní profesionál, jehož úkolem je chránit práva a oprávněné zájmy svého klienta, mohl a měl pochybení na místě všimnout, a negativním důsledkům chyby tak zabránit.

[17] V kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že „veškeréy prokazující výše uvedená tvrzení budou doloženy v dodatečné lhůtě“. Žádnéy prokazující stěžovatelem tvrzené skutečnosti však soudu stěžovatelem předloženy nebyly. S ohledem na skutečnost, že kasační stížnost neměla všechny zákonem vyžadované náležitosti, Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval postupem podle k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě jeden měsíc (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2024, č. j. , k doplnění avízovaných listin však nebyl povinen vyzývat ani za tím účelem stanovovat lhůtu. V této souvislosti Nejvyšší správní soud připomíná, že byl dle ve spojení s zákona o pobytu cizinců povinen rozhodnout věc s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnost podána.

[18] O žádosti o přiznání odkladného účinku Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval, neboť bezodkladně poté, co bylo doplněno odůvodnění kasační stížnosti, rozhodl ve věci samé.

IV. Závěr a náklady řízení

[19] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou, a proto ji podle věty druhé zamítl (výrok I).

[20] Výroky II a III rozhodl Nejvyšší správní soud o náhradě nákladů řízení v souladu s a 7 za použití Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

[21] Výrokem IV Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku zaplaceného za žádost o přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč stěžovateli. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce JUDr. Milana Milera, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( , o soudních poplatcích).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. února 2024

JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.

předseda senátu