Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 316/2023 - 32

-33

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: PILA MARTINICE s.r.o., IČ 24815799, se sídlem Simínský mlýn 26, Březnice - Martinice, zast. Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 153, Příbram, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 5. 2023, č. j. MPSV-2023/45724-421/1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2023, č. j. -43,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 5. 2023, č. j. MPSV-2023/45724-421/1, zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 17. 1. 2023, č. j. 7736/1.30-22-3. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně rozhodl podle věty třetí ve spojení s a ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů , o námitce podjatosti směřující proti vedoucí inspektorce Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj a všem úředním osobám oblastního inspektorátu práce tak, že žádná ze jmenovaných osob není vyloučena z úkonů souvisejících s kontrolou zahájenou se žalobkyní.

[2] Krajský soud v Praze usnesením ze dne 5. 9. 2023, č. j. - 43, žalobu proti tomuto rozhodnutí žalovaného odmítl podle ve spojení s a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu shledal, že rozhodnutí o námitce podjatosti je úkonem, kterým se upravuje vedení řízení, a nemá tedy povahu rozhodnutí ve smyslu Proti takovému rozhodnutí nelze brojit samostatně, avšak jeho důsledkům je možné se bránit v rámci přezkumu rozhodnutí ve věci samé.

[3] Proti uvedenému usnesení krajského soudu podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) včasnou kasační stížnost, kterou se domáhala jeho zrušení. V ní stěžovatelka bez jakékoliv konkrétní argumentace vyjádřila nesouhlas se závěrem krajského soudu o nepřípustnosti žaloby. Dále namítla, že napadené usnesení nemůže obstát, neboť se krajský soud nezabýval jejími žalobními námitkami, čímž ji zkrátil na jejích právech. Dále stěžovatelka citovala pasáže z napadeného usnesení krajského soudu, komentářové literatury k § 68 písm. d) s. ř. s a usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, č. j. -65, č. 2837/2013 Sb. NSS. Ve zbytku pak kasační stížnost obsahuje zkopírované části žaloby, v jejichž rámci vytýká stěžovatelka nesprávnost postupu správních orgánů.

[4] Ve vyjádření ke kasační stížnosti se žalovaný ztotožnil se závěry krajského soudu.

[5] Nejvyšší správní soud upozorňuje, že kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu a důvody, které v ní lze s úspěchem uplatnit, se musí vztahovat právě k tomuto rozhodnutí (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2004, č. j. , anebo ze dne 29. 5. 2013, č. j. ). V minulosti Nejvyšší správní soud též dovodil, že „aby vůbec byla kasační stížnost způsobilá k projednání, musí kvalifikovaným způsobem zpochybňovat právě rozhodnutí krajského soudu, proti němuž byla podána, a nikoli nějaký jiný akt (byť třeba i věcně souvisící nebo předcházející napadenému rozhodnutí krajského soudu.“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2020, č. j. , č. 4051/2020 Sb. NSS.).

[6] Napadeným usnesením krajský soud žalobu odmítl, a proto kasační stížnost mohla být podána jen z důvodu podle a nemohla argumentačně mířit zprostředkovaně i do rozhodnutí správních orgánů napadených žalobou, nýbrž jen do rozhodnutí krajského soudu (srov. shora citované usnesení zdejšího soudu č. j. ). Stěžovatelka však v kasační stížnosti nijak nepolemizuje s důvody, na nichž stojí usnesení krajského soudu. Vůbec se nevyjadřuje k důvodům odmítnutí žaloby a pouze obecně uvádí, že nesouhlasí se závěry krajského soudu, který se nezabýval její argumentací. Zcela přitom pomíjí fakt, že krajský soud rozhodnutí žalovaného meritorně nepřezkoumal a přezkoumat ani nemohl, neboť dovodil nepřípustnost žaloby směřující proti rozhodnutí o námitce podjatosti, kterou považoval za úkon správního orgánu upravující vedení řízení. Za této situace bylo úkolem stěžovatelky zcela konkrétními a srozumitelně formulovanými námitkami zpochybnit zákonnost tohoto závěru krajského soudu, na jehož základě byla žaloba odmítnuta. Pouhý blíže neodůvodněný nesouhlas s tímto závěrem krajského soudu přitom nesplňuje esenciální požadavky kladené na formulaci kasačních námitek. Za této situace lze uzavřít, že kasační stížnost se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , a proto podle § 104 odst. 4 téhož zákona není přípustná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2003, č. j. , publikované pod č. 738/2006 Sb. NSS, ze dne 15. 9. 2009, č. j. , ze dne 10. 9. 2009, č. j. , publikované pod č. 2103/2010 Sb. NSS, a ze dne 2. 6. 2023, č. j. -38).

[7] S ohledem na shora uvedené skutečnosti Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle za použití odmítl pro nepřípustnost. Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.

[8] O vrácení zaplaceného soudního poplatku bylo rozhodnuto postupem podle věty třetí a odst. 5 , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť návrh (kasační stížnost) byl bez jednání soudu odmítnut. Soudní poplatek bude v souladu s zákona o soudních poplatcích vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2024

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu