Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 A 98/2019 - 40

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyní Mgr. et. Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci

žalobce: J. V.

proti

žalované: Mgr. G. R.

notářka se sídlem H. 1682/15, P. 1

o žalobě ze dne 17. 7. 2019 na ochranu před nezákonným zásahem žalované

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou ze dne 17.7.2019 podanou u Městského soudu v Praze domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalované, který spatřoval v samotném aktu sepsání notářského zápisu NZ 204/2019 ze dne 30. 4. 2019 osvědčujícího průběh valné hromady společnosti IDRONESAN a.s., IČO: 29055741, se sídlem Arkalycká 877/4, Háje, 149 00 Praha 4 (dále jen „společnost IDRONESAN a.s.“) konané dne 30.4.2019 a rozhodnutí valné hromady jmenované společnosti přijatá v jejím průběhu, v obsahu uvedeného notářského zápisu, ve výkonu notářské činnosti žalovanou na valné hromadě společnosti IDRONESAN a.s., a v následném zápisu změn týkajících se této společnosti do obchodního rejstříku na základě výše uvedeného notářského zápisu. Konkrétně žalobce namítl, že v průběhu valné hromady společnosti IDRONESAN a.s., konané dne 30.4.2019, které se jako menšinový akcionář zúčastnil prostřednictvím svého zástupce, podal protesty proti zneužití hlasovacích práv ve smyslu , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů a požádal o jejich zaznamenání v zápisu z valné hromady, avšak žalovaná tyto jeho protesty v notářském zápisu vůbec neuvedla a s žádným z protestů se ani nevypořádala. Žalobce dále popsal, v čem spatřuje zneužití hlasovacích práv ze strany většinového akcionáře Ing. I. S., a poukázal na pravomocné odsouzení tohoto většinového akcionáře v trestním řízení. Žalované též vytkl, že byla při osvědčování rozhodnutí orgánu právnické osoby (valné hromady) nečinná, protože aktivně neovlivňovala dění na valné hromadě, neprovedla předběžné posouzení zákonnosti navrhovaných rozhodnutí, nepoučila řádně orgány valné hromady a předsedu valné hromady neupozornila na to, že nevede řádně jednání a ignoruje protesty žalobce. Žalobce navrhl vydání rozsudku, kterým by soud jednak určil, že proces sepisování výše uvedeného notářského zápisu, jeho obsah, výkon notářské činnosti žalovanou na valné hromadě společnosti IDRONESAN a.s., konané dne 30.4.2019, i následný zápis změn týkajících se této společnosti do obchodního rejstříku na základě výše uvedeného notářského zápisu jsou nezákonným zásahem, a kterým by soud dále přikázal žalované obnovit právní stav, který tu byl před sepsáním výše uvedeného notářského zápisu a před zápisem změn týkajících se společnosti IDRONESAN a.s., do obchodního rejstříku, a sepsat nový notářský zápis v souladu s tím, jak proběhla valná hromada jmenované společnosti.

2. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.

3. Podle soudy ve správním soudnictví rozhodují o

a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"),

b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,

c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,

d) kompetenčních žalobách.

4. Podle každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

5. Podle je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

6. Po posouzení věci dospěl soud k závěru, že nejsou splněny podmínky řízení o žalobě, neboť se nejedná o věc spadající do pravomoci správních soudů. Notář sepisující notářský zápis o průběhu valné hromady akciové společnosti a rozhodnutích přijatých valnou hromadou není správním orgánem ve smyslu legislativní zkratky zakotvené v , protože při výkonu této činnosti nijak nerozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Výkonem notářské činnosti ze strany žalované na valné hromadě společnosti IDRONESAN a.s., a tedy ani sepsáním notářského zápisu a jeho obsahem proto nemohla být dotčena veřejná subjektivní práva žalobce. Následný zápis změn týkajících se jmenované společnosti do obchodního rejstříku, ke kterému mělo dojít na základě notářského zápisu sepsaného žalovanou, rovněž nemá žádnou souvislost s veřejnou správou a veřejnými subjektivními právy žalobce. Průběh valné hromady akciové společnosti i rozhodnutí přijatá tímto vrcholným orgánem společnosti zcela nepochybně spadají do oblasti práva soukromého, konkrétně obchodního. Ochranu dotčeným právům akcionářů poskytují civilní soudy v občanském soudním řízení.

7. Institut protestu akcionáře týkajícího se usnesení valné hromady akciové společnosti je upraven v , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Podle ZOK neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. Podle je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl.

8. Podle každý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.

9. Protest ve smyslu , jehož podání podmiňuje následnou možnost soudního přezkumu usnesení valné hromady akciové společnosti v civilním soudním řízení, je tedy institutem civilního práva. Je na žalobci, aby v rámci případného soudního řízení tvrdil (a prokázal), že na valné hromadě skutečně protesty podal, popř. aby se domáhal uplatnění domněnky podání protestu ve smyslu . Žalobce se tedy v předmětné věci může bránit podáním žaloby v občanském soudním řízení, přičemž na řízení o určení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti se použijí ustanovení až 430 a obecná právní úprava obsažená v zákoně č. , , ve znění pozdějších předpisů, konkrétně jeho ustanovení až 261. Procesní pravidla jsou pak upravena v zákoně č. , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.

10. Podle nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat,

11. Soud vzhledem k výše uvedenému žalobu odmítl podle pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v nedostatku pravomoci soudu rozhodujícího věci správního soudnictví k řízení o této žalobě. Zároveň je nutné konstatovat i nepřípustnost žaloby podle , která by byla důvodem jejího odmítnutí podle Žalobce se totiž podanou žalobou nedomáhá toliko deklaratorního výroku o nezákonnosti jím specifikovaného zásahu žalované, ale též výroku přikazovacího. Nepřípustnost zásahové žaloby se v takovém případě odvíjí od možnosti žalobce domáhat se ochrany svých práv menšinového akcionáře jinými právními prostředky, konkrétně výše zmíněnou žalobou na určení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti.

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá , neboť žaloba byla odmítnuta a soudem nebyly shledány důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci podle věty druhé téhož zákonného ustanovení.

13. Soud v daném případě nevyzýval žalobce k zaplacení soudního poplatku za řízení o žalobě, protože při odmítnutí žaloby by mu byl povinen zaplacený soudní poplatek zase v plné výši vrátit. Vybrání soudního poplatku by v takovém případě postrádalo jakýkoliv smysl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

Praha 28. ledna 2020

Mgr. Martin Kříž, v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje L. H.