Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 49/2023 - 44

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: V. I., zastoupený JUDr. Anitou Pešulovou, advokátkou, sídlem Rumunská 1798/1, Praha 2, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 2. 2022, č. j. X, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2023, č. j. ,

takto:

I. Advokátka JUDr. Anita Pešulová, která byla žalobci ustanovena jako zástupkyně pro řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2023, č. j. , se zprošťuje zastupování.

II. Soud ustanovuje žalobci v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2023, č. j. , opatrovnici JUDr. Anitu Pešulovou, advokátku.

III. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2023, č. j. , se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

IV. Advokátce JUDr. Anitě Pešulové se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 1 573 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Vymezení případu

[1] Rozhodnutím ze dne 29. 10. 2021, č. j. R29. 10. 2021422/820 805 4184, žalovaná zamítla žalobcovu žádost o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek dle , o důchodovém pojištění. V žalobcově případě byla zjištěna invalidita druhého stupně, a to s ohledem na diagnostikovanou paranoidní schizofrenii, zdravotní stav žalobce po opakovaných hospitalizacích, léčbu a postpsychotický defekt osobnosti, přičemž datum vzniku invalidity bylo posudkem o invaliditě stanoveno na 3. 7. 2020. Žalovaná však dospěla k závěru, že nebyla splněna potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod dle zákona o důchodovém pojištění, která v rozhodném období činila pouze 2 roky a 95 dnů (namísto stanovených 5 let).

[2] Žalobce podal proti rozhodnutí námitky, které žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí potvrdila. Na základě posudku o invaliditě vypracovaného pro účely řízení o námitkách žalovaná dospěla k závěru, že žalobce je invalidní již od 13. 7. 2011, kdy se jednalo o invaliditu prvního stupně; následně došlo ke zhoršení zdravotního stavu, pro které je žalobce invalidní v druhém stupni od 14. 6. 2020. Současně žalovaná uzavřela, že ani za této situace žalobce nesplnil podmínku potřebné doby pojištění 5 let pro nárok na invalidní důchod, která činila pouze 4 roky a 312 dnů.

[3] Žalobce napadl rozhodnutí žalované žalobou, v níž zpochybnil správnost určení data vzniku invalidity. Městský soud v Praze rozsudkem označeným v záhlaví žalobu zamítl.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalobce

[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Setrval na názoru, že datum vzniku invalidity bylo stanoveno nesprávně a nahodile, invalidita dle jeho přesvědčení vznikla dříve. Stěžovatel dále městskému soudu vytkl, že se k jeho námitce nezabýval tím, že mu vůbec nebylo doručeno předvolání k posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), která vypracovala posudek o invaliditě pro účely řízení před soudem. Stěžovatel navíc upozornil, že posudková komise MPSV neměla k dispozici kompletní spisovou dokumentaci a že městský soud neprovedl důkazy navrhované v žalobě. Zároveň stěžovatel namítl, že nebyl v soudním řízení schopen se adekvátně bránit a uplatňovat relevantní námitky, což vyplynulo nejpozději z průběhu ústního jednání konaného u městského soudu. Přesto městský soud stěžovateli neustanovil zástupce a jednal v řízení přímo s ním.

[5] Žalovaná se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnila se závěry městského soudu a hodnocením obsaženým v posudku o invaliditě vypracovaném posudkovou komisí MPSV. Dle jejího názoru posudek splňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti. Navrhla proto kasační stížnost zamítnout.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[6] Nejvyšší správní soud nejprve uvádí, že usnesením ze dne 17. 4. 2023, č. j. , ustanovil zástupkyní stěžovatele pro řízení o kasační stížnosti JUDr. Anitu Pešulovou, advokátku.

[7] Kdykoli za řízení však soud přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení, za nichž může rozhodnout ve věci samé. Jednou z těchto podmínek je i procesní způsobilost účastníků řízení (v daném případě stěžovatele), kterou v řízení před správními soudy upravuje , (dále jen „“). Podle tohoto ustanovení je účastník způsobilý činit v řízení úkony v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti.

[8] Podle platí, že účastník, který nemá procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupen zákonným zástupcem. Zákonné zastoupení vzniká na základě zákona nebo rozhodnutím orgánu, kterému je taková pravomoc svěřena. Ve vztahu k judikatura Nejvyššího správního soudu dovodila, že jakmile soud nabude přesvědčení, že podmínka řízení spočívající v procesní způsobilosti není naplněna, je jeho povinností učinit potřebná vhodná opatření s cílem tento nedostatek odstranit. Soud tedy může dát podnět opatrovnickému soudu, jestliže účastník doposud nemá zákonného zástupce, anebo soudu , (dále jen „“), ve spojení s umožňuje, aby procesně nezpůsobilému účastníku pro řízení opatrovníka sám ustanovil (viz již rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2006, č. j. , č. 930/2006 Sb. NSS, nebo rozsudek ze dne 12. 3. 2014, č. j. , body 15 a 16).

[9] V nyní projednávaném případě jsou součástí předložené spisové dokumentace tři posudky o stěžovatelově invaliditě, které byly vypracovány v předchozím správním a soudním řízení. Všechny se shodují ve stanovené diagnóze i v určení stupně invalidity, přičemž na podkladě záznamů ze stěžovatelových hospitalizací popisují ataky závažného duševního onemocnění, s nímž jsou spojeny bludné produkce, inkoherentní myšlení či narušení kontaktu s realitou. Z vypracovaných posudků je rovněž patrné, že „míra postižení dosáhla těžkého stupně, s chronickou symptomatikou, závažnou reziduální problematikou a poruchou kognice“, stěžovatelův zdravotní stav posudky shrnují jako „těžké postižení, častější ataky, mezi atakami přetrvává závažná reziduální symptomatika (je přítomen postprocesuální defekt), výkon některých denních aktivit podstatně narušen“.

[10] Pochybnosti o způsobilosti stěžovatele samostatně jednat v předchozím řízení vzbuzuje také zvukový záznam pořízený z ústního jednání konaného dne 25. 1. 2023 u městského soudu. Z něho vyplývá, že stěžovateli činí potíže porozumět podstatě a souvislostem vedeného řízení. Při jednání stěžovatel popsal svůj zdravotní stav tak, že s nemocí bojuje, přičemž situace není příliš závažná, poté však přijdou chvíle, kdy se vše zhroutí a kdy stěžovatel není schopen fungovat. Stěžovatel také uvedl, že s ohledem na obtíže mu činí problémy se při jednání soustředit. K samotné žalobě prohlásil, že ji nepodával, současně připustil, že nemá nárok na invalidní důchod. Stěžovatel v průběhu jednání rovněž zlehčoval svůj zdravotní stav zachycený ve zdravotnické dokumentaci, k čemuž byl městským soudem upozorněn, že tak činí v rozporu se svými zájmy. Z jednání rovněž vyplynulo, že poštu za stěžovatele přebírá jeho sestra.

[11] Na základě shora uvedených skutečností tedy Nejvyšší správní soud usuzuje, že stěžovateli brání stanovená diagnóza a jeho zdravotní stav posoudit následky úkonů a podstatu vedeného soudního řízení, a tedy není procesně způsobilý sám v soudním řízení plně hájit svá práva.

[12] Pokud se jedná o vztah institutů ustanoveného opatrovníka a ustanoveného zástupce (advokáta), Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 10. 2. 2011, č. j. , vyložil, že ochrana zájmů účastníka řízení, jemuž byl ustanoven opatrovník (byť z řad advokátů), logicky musí mít přednost před instituty , o advokacii (povinnost advokáta realizovat pokyny klienta). V opačném případě by totiž mohlo dojít ke zmaření základního účelu, pro který institut opatrovníka existuje. Účastník řízení, který trpí duševní poruchou, by totiž mohl při „běžném“ zastupování v rozporu se svými zájmy udělit pokyn zástupci např. ke zpětvzetí žaloby, aniž by si uvědomoval význam a důsledky takového úkonu (shodně též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2018, č. j. , nebo ze dne 7. 4. 2021, č. j. ).

[13] Z těchto důvodů proto Nejvyšší správní soud přistoupil ke zproštění ustanovené zástupkyně zastupování stěžovatele v řízení o kasační stížnosti a současně ji podle ustanovil jako opatrovnici, neboť jmenovaná advokátka je již s danou věcí obeznámena (obdobně Nejvyšší správní soud postupoval např. ve věci sp. zn. ).

[14] Nejvyšší správní soud dále kasační stížnost posoudil a na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že je důvodná, neboť městský soud zatížil své řízení zmatečností ve smyslu Podle tohoto ustanovení spočívá zmatečnost řízení před soudem mj. v tom, že chyběly podmínky řízení (…).

[15] Jak již bylo uvedeno výše, soud kdykoli v průběhu řízení vyhodnocuje, zda nenastal nedostatek podmínek řízení, mezi něž se řadí i procesní způsobilost účastníka. K otázce zkoumání procesní způsobilosti Nejvyšší správní soud ve své judikatuře (viz např. rozsudek ze dne 12. 3. 2014, č. j. ) vyslovil, že jestliže v řízení „vyjde najevo, že žalobce trpí závažnou poruchou osobnosti např. v podobě lehké mentální retardace, a existujeli proto pochybnost o jeho schopnosti v řízení před soudem samostatně jednat (, ), krajský soud je povinen zabývat se otázkou procesní způsobilosti žalobce a případně učinit potřebná vhodná opatření k odstranění jejího nedostatku, např. ustanovit opatrovníka pro řízení ( o s. ř.).“ Vyjdouli tedy v řízení najevo skutečnosti zakládající pochybnost o procesní způsobilosti účastníka, je soud povinen zabývat se tím, zda je uvedená podmínka řízení naplněna či nikoli, a na zjištěný nedostatek podmínky řízení dále adekvátně reagovat.

[16] Za shora popsaného skutkového stavu vyšly najevo skutečnosti vyvolávající pochybnosti o stěžovatelově procesní způsobilosti nejpozději při ústním jednání, které u městského soudu proběhlo dne 25. 1. 2023. Tyto pochybnosti nevyvrací ani neoslabuje skutečnost, že obsah stěžovatelem učiněných písemných podání, jimiž se na městský soud obrátil, byl srozumitelný, logicky strukturovaný a bez vnitřních rozporů. Existence těchto podání totiž sama o sobě nemohla vyloučit pochybnosti, zda je stěžovatel schopen plně posoudit následky svého jednání v řízení před městským soudem, zvláště v situaci, kdy při ústním jednání výslovně uvedl, že žalobu sám nepodával.

[17] Již v rozsudku ze dne 4. 5. 2006, č. j. , č. 930/2006 Sb. NSS, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „soud zatíží řízení zmatečností [ ], pokud nepřihlédne k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (zde procesní způsobilost žalobce), ačkoli v tomto ohledu vznikla (…) důvodná pochybnost, a nebylo postaveno skutkově najisto, zda zletilý žalobce, ač není zbaven způsobilosti k právním úkonům, může před soudem samostatně jednat“.

[18] Navzdory citovaným závěrům, od nichž se s ohledem na skutkové okolnosti nyní souzené věci nemá Nejvyšší správní soud důvod se odchýlit, městský soud jednal se stěžovatelem přímo, bez jakéhokoli zastoupení, čímž řízení zatížil zmatečností ve smyslu

[19] S ohledem na důvodnost stěžovatelem podané kasační stížnosti a nutnost zrušit napadený rozsudek městského soudu se Nejvyšší správní soud nezabýval dalšími kasačními námitkami, jejichž posouzení by za dané procesní situace bylo předčasné.

[20] Závěrem Nejvyšší správní soud podotýká, že v dalším řízení městský soud současně zaměří pozornost na skutečnost, zda je se stěžovatelem nadále vedeno insolvenční řízení sp. zn. (povoleno řešení úpadku stěžovatele oddlužením), v němž byla insolvenčním správcem ustanovena Mgr. Ladislava Kolínová, IČO: 66241367, sídlem Pardubická 298, Hradec Králové, provozovna: Sokolovská 85/104, Praha. V návaznosti na to pak městský soud posoudí, zda jmenovanou insolvenční správkyni vyzve k uplatnění práv osoby zúčastněné na řízení podle (rozsudky rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, č. j. , č. 3686/2018 Sb. NSS, a ze dne 10. 7. 2018, č. j. , č. 3767 Sb. NSS).

IV. Závěr a náklady řízení

[21] Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto ve smyslu věty první zrušil napadený rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm je městský soud ve smyslu vázán závěry vyslovenými v tomto rozsudku. V dalším řízení rozhodne městský soud také o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

[22] V řízení o kasační stížnosti byla stěžovateli usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2023, č. j. , ustanovena k ochraně jeho práv zástupkyně JUDr. Anita Pešulová, advokátka. V takovém případě hradí odměnu advokáta a hotové výdaje stát ( ve spojení s ). V uvedeném postavení učinila jmenovaná advokátka jeden úkon právní služby (písemné podání ve věci samé – doplnění kasační stížnosti), za který jí podle bodu 3 a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náleží odměna ve výši 1 000 Kč; a podle advokátního tarifu náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč, celkem tedy 1 300 Kč. Advokátka je plátcem daně z přidané hodnoty, odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů se proto zvyšuje o částku 273 Kč odpovídající této dani. Celkem tedy Nejvyšší správní soud přiznal zástupkyni odměnu za zastupování a náhradu hotových výdajů částku ve výši 1 573 Kč. K uhrazení této částky byla stanovena přiměřená lhůta jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2024

Mgr. Ing. Veronika Juřičková

předsedkyně senátu