Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 114/2023 - 23

- 24

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Karla Šimky a soudkyň Sylvy Šiškeové a Evy Šonkové v právní věci žalobce: E. Č., zast. Mgr. Petrem Horáčkem, LL.M., advokátem se sídlem Na Zbořenci 276/14, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2022, č. j. 144564/2021/KUSK, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2023, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce je vlastníkem pozemků p. č. XA a XB v katastrálním území H. určených k plnění funkce lesa. Rozhodnutím ze dne 16. 9. 2020 shledal Městský úřad Dobříš žalobce vinným z přestupku podle , lesní zákon. Žalobce se jej dopustil tím, že umožnil třetím osobám umisťovat zařízení (maringotky, karavany apod.) sloužící k rekreaci na svých pozemcích určených k plnění funkce lesa. Žalovaný zamítl odvolání žalobce a napadené rozhodnutí potvrdil.

[2] Rozhodnutím ze dne 16. 9. 2020 městský úřad žalobci také uložil opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 51 odst. 1 lesního zákona. Žalobce měl ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí odstranit veškerá zařízení slouží k rekreaci a umístěná na jeho pozemcích bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí pozemků plnění funkcí lesa. Žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 3. 2021 zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí městského úřadu. Žalobu proti rozhodnutí o přestupku i proti rozhodnutí o uložení opatření zamítl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 3. 2022, č. j. . Řízení o kasační stížnosti proti tomuto rozsudku Nejvyšší správní soud (NSS) zastavil usnesením ze dne 8. 6. 2022, č. j. .

[3] Žalobce ve stanovené lhůtě nesplnil v plném rozsahu povinnost, kterou mu správní orgány uložily. Část vybavení sice žalobce odstranil, ale na jeho pozemcích zůstalo ještě několik suchých WC, část zpevněných ploch, stolky a lavice. Proto jej městský úřad shledal vinným ze spáchání přestupku podle lesního zákona a uložil mu pokutu ve výši 5 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. Žalovaný do výroku rozhodnutí městského úřadu doplnil odkaz na , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále „“), a upřesnil, že se žalobce dopustil přestupku úmyslně a v období od 17. 6. 2021 do 12. 8. 2021. Ve zbytku žalovaný potvrdil rozhodnutí městského úřadu.

[4] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou, kterou krajský soud zamítl. V odůvodnění krajský soud zdůraznil, že nemůže posuzovat zákonnost jiných rozhodnutí, než je rozhodnutí o přestupku. Většina žalobních námitek však mířila proti dvěma rozhodnutím městského úřadu ze dne 16. 9. 2020 a souvisejícím odvolacím rozhodnutím žalovaného. Jediná žalobní námitka, která byla relevantní ve vztahu k rozhodnutí o přestupku, se týkala formy zavinění. Krajský soud se ztotožnil se žalovaným, že žalobce spáchal přestupek ve formě nepřímého úmyslu.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[5] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Argumentace krajského soudu, že již ve věci sp. zn. rozhodoval o témže přestupku, jen za jiné období, je podle něj nepřípadná. I v nynějším řízení měl být zkoumán důvod uložení pokuty. Soud pochybil, pokud odmítl provést navržené důkazy jako nadbytečné.

[6] Dále stěžovatel namítá nesprávné posouzení povahy pozemků podle § 3 odst. 3 lesního zákona. Rekreační zařízení nenarušují funkci lesa ani neporušují zásady podle § 13 odst. 2 téhož zákona. Odkaz krajského soudu na rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 14. 6. 2012, č. j. , je nepřípadný. Napadená rozhodnutí se nevypořádala s tím, čím jsou z pohledu lesního zákona maringotky a karavany.

[7] Pokud jde o otázku zavinění, stěžovatel je přesvědčen, že umístění věcí na jeho lesních pozemcích nemůže nepovoleně omezit plnění funkcí lesa, a proto není protiprávní. Podle stěžovatele chybělo srozumění „vědět měl a mohl“, zvláště pokud správní orgány v roce 2013 protiprávnost neshledaly. Navíc větší část věcí, které měl stěžovatel odstranit, se již na pozemku nenachází.

[8] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti souhlasil s vypořádáním námitky týkající se formy zavinění krajským soudem. Stěžovatel ostatně v kasační stížnosti potvrdil, že na jeho pozemcích zůstaly věci, které měl podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí odstranit. Navíc stěžovatel opakuje nesouvisející námitky, na které již obdržel odpovědi v jiných řízeních. Žalovaný požádal o přiznání náhrady nákladů řízení.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[9] Kasační stížnost je přípustná a lze ji projednat. NSS zjistil, že v této věci zamítl žalobu senát, nikoli specializovaný samosoudce. Takové obsazení soudu však nebylo správné. V souladu s , , rozhoduje specializovaný samosoudce mj. o přestupcích, jejichž horní hranice pokuty je 100 000 Kč. Žalobou napadeným rozhodnutím byla stěžovateli uložena pokuta ve výši 5 000 Kč, horní hranice pokuty činí 100 000 Kč. Ve věci měl tedy rozhodovat specializovaný samosoudce a ne senát. Toto pochybení však podle judikatury NSS nemá samo o sobě vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé (rozsudek ze dne 15. 10. 2003, č. j. , nebo rozsudek rozšířeného senátu ze dne 26. 7. 2016, č. j. , č. 3450/2016 Sb. NSS).

[10] Podle rozsudku NSS ze dne 30. 11. 2021, č. j. , č. 4289/2022 Sb. NSS, nemohou okruh věcí, které spadají do režimu posuzování přijatelnosti, určovat případná pochybení krajských soudů při posouzení rozsahu Přijatelnost kasační stížnosti ve smyslu se proto posuzuje nejen ve věcech, které rozhodoval specializovaný samosoudce podle , ale i v nichž v souladu s tímto ustanovením měl rozhodovat. NSS proto v této věci zvažoval, zda je kasační stížnost přijatelná.

[11] Úvodem lze uvést, že krajský soud v napadeném rozhodnutí věcně posoudil pouze námitku týkající se formy stěžovatelova zavinění. Ostatní žalobní námitky totiž směřovaly proti rozhodnutím vydaným v minulosti (a přezkoumaným soudem), která však již nebyla předmětem tohoto soudního řízení (srov. body 20 až 23 napadeného rozsudku). Stěžovatel navíc v kasační stížnosti ani netvrdí, že krajský soud pochybil, pokud tyto námitky neprojednal.

[12] Námitky, které se týkají nesprávného posouzení povahy pozemků, narušení funkce lesa, právní povahy maringotek či karavanů, jakož i části kasační argumentace popisující situaci v roce 2013, nesměřují proti rozhodovacím důvodům krajského soudu. Jsou proto nepřípustné podle , neboť se opírají o jiné důvody, než které jsou uvedeny v Rozsudek NSS č. j. není v napadeném rozsudku zmíněn. Kasační námitka, v níž stěžovatel namítá nesprávnou aplikaci tohoto rozhodnutí, proto není přípustná. Rovněž zmínka o rozsudku krajského soudu č. j. se objevuje pouze ve shrnutí vyjádření žalovaného (bod 9 napadeného rozsudku) a nikoli v argumentaci krajského soudu; ani s ním související kasační námitka tedy není přípustná.

[13] Jedinou kasační námitkou, která se vztahuje k právním závěrům krajského soudu v této věci, je tak otázka formy stěžovatelova zavinění. Tato námitka však nečiní kasační stížnost přijatelnou, neboť závěr krajského soudu ohledně stěžovatelova zavinění ve formě nepřímého úmyslu v případě, že nesplnil povinnost, kterou mu uložil orgán státní správy lesa, formulovaný v bodech 24 a 25 napadeného rozsudku, odpovídá judikatuře správních soudů (rozsudek NSS ze dne 23. 11. 2023, č. j. , bod 22, či rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2021, č. j. , bod 7 či ze dne 26. 10. 2021, č. j. , bod 24).

[14] K námitce, že krajský soud pochybil, pokud odmítl provést důkazy navržené stěžovatelem pro jejich nadbytečnost (neboť se vztahovaly k minulým stěžovatelovým řízením), lze uvést, že tento postup krajského soudu odpovídá ustálené judikatuře týkající se dokazování před správními soudy (např. rozsudky NSS ze dne 28. 3. 2007, č. j. , č. 1275/2007 Sb. NSS, ze dne 28. 4. 2005, č. j. , č. 618/2005 Sb. NSS či ze dne 24. 3. 2016, č. j. ).

IV. Závěr a náklady řízení

[15] Lze uzavřít, že krajský soud nepochybil při výkladu hmotného ani procesního práva. NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost podle

[16] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle ve spojení s (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. , č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51 až 53). Neúspěšný stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ačkoli měl žalovaný ve věci úspěch, NSS mu náhradu nákladů řízení nepřiznal ani v situaci, kdy se jí žalovaný výslovně domáhal (srov. např. usnesení rozšířeného senátu ze dne 31. 3. 2015, č. j. , č. 3228/2015 Sb. NSS, bod 25, či rozsudek NSS ze dne 25. 6. 2020, č. j. , bod 33). Žalovanému totiž nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2024

Karel Šimka

předseda senátu