Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 A 179/2019 - 73

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců

Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci

žalobci: a) Mgr. T. R.

b) Mgr. M. R.

oba bytem M. n. 17/9, B.

zastoupeni Mgr. Markem Matulou, advokátem

sídlem Jakubská 156/2, Brno

proti

žalovanému: Úřad městské části Brno-střed

sídlem Dominikánská 264/2, Brno

za účasti: OLTEC a.s.

sídlem Václavská 237/6, Brno

zastoupen JUDr. Zdeňkou Jedličkovou, advokátkou

sídlem Bašty 413/2, Brno

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem

takto:

I. Zásah žalovaného spočívající ve vydání sdělení č.j. MCBS/2019/ 0117610/KALJ ze dne

15.7.2019, kterým žalovaný podle , o územním plánování a

stavebním řádu, vzal na vědomí opatření OLTEC a.s., sídlem Václavská 237/6, Brno,

jako vlastníka objektu Mendlovo nám 8, č.p. x, pozemek parc. č. x, k.ú. x, obec x, na

pokračování 2

stavbě, jimiž budou odstraněny následky havárie – hrozící samovolné zřícení výše

popsaných objektů, přičemž tyto objekty budou kompletně odstraněny odbornou firmou,

byl nezákonný.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 16 729 Kč k rukám

zástupce Mgr. Marka Matuly, advokáta, sídlem Jakubská 156/2, Brno, do jednoho měsíce

od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhají ochrany před nezákonným zásahem

žalovaného, který měl spočívat ve vydání sdělení č.j. MCBS/2019/0117610/KALJ ze dne

15.7.2019, kterým žalovaný podle , o územním plánování a

stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), vzal na vědomí opatření osoby zúčastněné na řízení

jako vlastníka objektu Mendlovo nám 8, č.p. x, pozemek parc. č. x, k.ú. x, obec x, na stavbě,

jimiž budou odstraněny následky havárie – hrozící samovolné zřícení výše popsaných objektů,

přičemž tyto objekty budou kompletně odborně odstraněny.

II. Obsah žaloby

2. Žalobci namítají, že nenastala žádná z mimořádných okolností osvědčujících možnost

mimořádného postupu podle § 177 stavebního zákona; postup osoby zúčastněné na řízení byl

podle žalobců účelový a nezákonný.

3. Dále žalobci namítají, že žalovaný zcela opomněl stanovit dodatečné podmínky a opatření

demoličních prací, aby nebyly ohroženy oprávněné zájmy vlastníků sousedních nemovitostí, tedy

žalobců. Žalobci jsou současně toho názoru, že postup spočívající ve vydání sdělení, kterým

žalovaný bere na vědomí oznámení o postupu podle § 177 stavebního řádu, je nesprávný a

nezákonný, neboť tak byli zkráceni na svých právech

4. Žalobci proto navrhují, aby zdejší soud určil, že vydáním sdělení č.j. MCBS/2019/

0117610/KALJ ze dne 15.7.2019 se žalovaný dopustil nezákonného zásahu. Na tomto procesním

stanovisku setrvali po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Obsah vyjádření žalovaného a osoby na řízení zúčastněné

5. Žalovaný uvedl, že postupoval zcela podle zákona, neboť ze znaleckého posudku, který

předložila osoba zúčastněná na řízení, vyplynulo, že jsou naplněny podmínky pro postup podle

§ 177 stavebního zákona.

6. Osoba zúčastněná na řízení považuje postup svůj i postup žalovaného za souladný se zákonem.

7. Žalovaný i osoba na řízení zúčastněná navrhují, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta, a na

tomto procesním postoji setrvali po celou dobu řízení před zdejším soudem.

Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.

pokračování 3

IV. Posouzení věci

8. Žaloba byla podána včas ( , , dále jen

„“). Žalobci uvádějí, že se o vydání sdělení dozvěděli neformálně od žalovaného dne

21.8.2019 a následně tuto skutečnost ověřili při nahlížení do spisu Městského soudu v Brně ve

věci vedené pod sp. zn. dne 27.9.2019. Žalobu podali dne 21.10.2019; tedy ve

dvouměsíční zákonné lhůtě ode dne, kdy se o vydání sdělení poprvé dozvěděli. Žalovaný žádné

z tvrzení žalobců nezpochybňuje a zdejší soud tedy žalobu považuje za včasnou.

9. Podle každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem,

pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl

zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se

žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

10. Podle je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními

prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

11. V daném případě se žalobci domáhají pouze toho, aby soud určil, že zásah byl nezákonný; není

tedy namístě se zabývat tím, zda žalobci vyčerpali možné opravné prostředky, event. zda takové

prostředky vůbec existovaly.

12. Zdejší soud se tedy zabýval důvodností podané žaloby; rozhodoval bez jednání za splnění

podmínek dle

13. Sporu je o to, zda byly naplněny podmínky podle § 177 stavebního zákona pro mimořádný

postup spočívající v kompletním odstranění stavby.

14. Podle § 177 odst. 1 stavebního zákona pokud při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu,

stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podle zvláštního právního předpisu anebo při

bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii je třeba bezodkladně provést opatření

k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, lze se v mezích odstavců 2 až

4 odchýlit od postupů stanovených tímto zákonem.

15. Podle § 177 odst. 2 stavebního zákona opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle

okolností i v provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází

bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy nebo závažné havárie, čelí jejich účinkům a

zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, mohou být zahájena bez

předchozího rozhodnutí nebo jiného opatření podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní

předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí být neprodleně oznámeno, že jsou taková opatření

prováděna; následně lze postupovat podle odstavců 5 a 6.

16. Podle § 177 stavebního zákona je tedy možné se od postupů stanovených stavebním zákonem

(tu povolení odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm. a/ stavebního zákona) odchýlit, pokud je

třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné

události. Nezbytnou podmínkou pro takový postup ovšem je 1) vyhlášení stavu nebezpečí,

nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podle , o

integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, nebo 2) bezprostředně hrozící

živelná pohroma či 3) závažná havárie.

17. V posuzované věci není sporu o to, že nenastala některá ze situací uvedených pod bodem 1 ani

že by bezprostředně hrozila živelná pohroma (bod 2). V napadeném sdělení žalovaný uvádí, že

bere na vědomí postup stavebníka podle § 177 stavebního zákona, spočívající v opatření na

stavbě, jimiž budou odstraněny následky „havárie – hrozící samovolné zřícení výše popsaných objektů“. Ze

správního spisu však vyplynulo, že ve sdělení žalovaného ani ve znaleckém posudku z července

2018 či v jeho dodatku z června 2019, na který žalovaný ve vyjádření k žalobě odkazuje, není ani

náznakem uvedeno, jaká závažná havárie je důvodem pro odchýlení se od postupů podle

stavebního zákona. Naopak z dodatku ke znaleckému posudku, především pak z jeho

Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.

pokračování 4

fotodokumentace, je patrné, že se jedná o padající cihly a opadávající omítku. Aniž by zdejší soud

snad uvedený stav objektu hodlal jakkoliv zlehčovat, není tento stav důsledkem náhlé závažné

havárie (např. výbuchu nebo požáru), na kterou by § 177 stavebního zákona dopadal, nýbrž je

způsoben dlouhodobým chátráním budovy. Byť je stav označen jako bezprostředně ohrožující

bezpečnost okolí, nebyl způsoben žádnou havárií, tedy nečekaně a náhle, nýbrž k němu došlo

dlouhodobou nečinností vlastníka objektu. Na takovou situaci však § 177 stavebního zákona

nedopadá.

18. Pokud jde o řešení aktuálního stavu stavby, který znalec v dodatku ke znaleckému posudku

označil jako „kritický, havarijní, ohrožující bezprostředně bezpečnost okolí (chodce, dopravní prostředky)“, pak

na tuto situaci pamatuje § 129 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, podle něhož je stavební úřad

oprávněn vlastníku stavby nařídit odstranění stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život

nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její

vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby.

Žalovaný přitom dle názoru zdejšího soudu v posuzované věci nemůže s úspěchem tvrdit, že

o stavu předmětné nemovitosti nebyl zpraven, neboť ten mu musel být znám z úřední činnosti

(bylo vedeno řízení o odstranění stavby zahájené na žádost osoby zúčastněné na řízení podané

dne 15.8.2018). Toto řízení bylo přitom žalovaným zastaveno, aniž by žalovaný havarijní stav

nemovitosti shledal a postupoval podle § 129 odst. 1 písm. a) stavebního zákona.

19. Pokud tedy v mezidobí od zastavení řízení do vydání napadeného sdělení nedošlo k závažné

havárii (nic takového tvrzeno ani dokládáno není), pak nebylo namístě postupovat podle § 177

stavebního zákona a už vůbec ne takový postup stavebníka „brát na vědomí“, jak učinil žalovaný.

20. Zdejší soud tedy dospěl k závěru, že v posuzované věci nebyly naplněny zákonné podmínky pro

odchýlení se od postupů stanovených stavebním zákonem podle § 177 stavebního zákona a

žalovaným vydané sdělení je nezákonné; žaloba na ochranu před takovým zásahem byla podána

důvodně. Vzhledem k tomu, že soud shledal již tuto žalobní námitku důvodnou, nebylo třeba

zabývat se zbylými žalobními námitkami.

V. Náklady řízení

21. Výrok o nákladech řízení o žalobě se opírá o Podle věty prvé

nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu

nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch

neměl. Žalovaný úspěšný nebyl, právo na náhradu nákladů řízení nemá.

22. Žalobci byli ve věci úspěšní, a proto právo na náhradu nákladů řízení mají. Z obsahu soudního

spisu vyplývá, že žalobcům vznikly náklady ve výši 4000 Kč za zaplacený soudní poplatek za

žalobu. Dále se jednalo o náklady právního zastoupení spočívající v odměně zástupce za dva

úkony právní služby při zastupování dvou osob (po 4960 Kč) společně se dvěma režijními

paušály po 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení a žaloba, tedy 10 520 Kč; podle § 7, § 9 odst.

4 písm. d), a d), , , o

odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif).

Vzhledem k tomu, že původní zástupce žalobců, který úkony vykonal, je plátcem daně z přidané

hodnoty, byla částka za náklady právního zastoupení (vyjma soudního poplatku) zvýšena o daň

z přidané hodnoty. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci částku 16 729 Kč, a to k rukám

zástupce žalobců ve stanovené lhůtě.

23. Osobě na řízení zúčastněné zdejší soud neuložil žádnou povinnost, v souvislosti s jejímž plněním

by jí nějaké náklady vznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že nemá právo na náhradu nákladů

řízení ( )

Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.

pokračování 5

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem

Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se

dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na

sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání

lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných

náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a

z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,

jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické

vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 30.1.2020

David Raus v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.