Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 416/2023 - 31

-32

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: L. B., zast. JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, se sídlem Karlovo nám. 287/18, Praha 2, proti žalovanému: Policie České republiky  Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2023, č. j. CPR251896/ČJ2023930310V242, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2023, č. j. ,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, pracoviště Kladno, ze dne 4. 6. 2023, č. j. KRPS5408929/ČJ2023010023, bylo rozhodnuto o správním vyhoštění žalobce (dále „stěžovatele“) podle bodu 4 , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „“), a byla stanovena doba 12 měsíců, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie.

[2] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání stěžovatele proti uvedenému rozhodnutí. Rozhodnutí žalovaného stěžovatel napadl žalobou, kterou Krajský soud v Praze shora uvedeným rozsudkem zamítl.

[3] Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost. Současně s podáním kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného účinku podle zákona ve spojení s Návrh odůvodňuje tím, že nepřiznáním odkladného účinku by mu vznikla vážná újma spočívající v nuceném vycestování. Má za to, že závazné stanovisko k možnosti jeho vycestování nevychází z reálného stavu věci. Výkonem napadeného rozhodnutí by byla porušena zásada nonrefoulment, dle níž není možné navrácení cizince do země, kde mu hrozí zacházení rozporné s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel již v řízení o udělení mezinárodní ochrany vypovídal, že v Moldavsku působil na pozici řidiče v blízkosti politika X a jeho ochranky a z toho důvodu zná citlivé informace, jež mohou politika či jeho blízké ohrozit. Proto má stěžovatel v případě navrácení do Moldavska obavy o svou bezpečnost a život. Zároveň je přesvědčen, že moldavské bezpečnostní orgány mu by mu neposkytly účinnou ochranu.

[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že s ním nesouhlasí. Nepřiznáním odkladného účinku nebude stěžovateli způsobena vážná újma, naopak přiznání odkladného účinku by bylo v rozporu s veřejným zájmem, jímž je požadavek, aby se na území ČR zdržovali pouze ti cizinci, kteří dodržují právní předpisy a respektují právní řád ČR. Stěžovatelova tvrzení nejsou nijak doložena ani prokázána a opírají se o argumenty, které již byly řešeny správními orgány a soudy v minulosti.

[5] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů ( ), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto primárně stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem.

[6] Odkladný účinek má charakter výjimky z pravidla a měl by být přiznáván pouze v případech, které takový postup svou specifickou povahou odůvodňují. Z toho plyne, že újma, která má hrozit žadateli o jeho přiznání, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba, respektive kasační stížnost, odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. , č. 4039/2020 Sb. NSS, bod [65] a ze dne 1. 7. 2015, č. j. , č. 3270/2015 Sb. NSS, bod [25]).

[7] Přístup judikatury ve věcech správního vyhoštění je obecně k přiznávání odkladných účinků relativně vstřícný, protože zde právní důsledky správního rozhodnutí doléhají na stěžovatele zvlášť tíživě. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 19. 11. 2014, č. j. , č. 3169/2015 Sb. NSS, dospěl k závěru, že pokud je přezkoumáváno rozhodnutí o správním vyhoštění, je újma hrozící stěžovateli při výkonu takového rozhodnutí zřejmá z jeho samotné povahy. Taková újma spočívá jak v zajištění práva na spravedlivý proces, tak práva na respektování soukromého a rodinného života. K existenci takové možné újmy přitom musí zdejší soud přihlédnout i tehdy, jestliže stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku sám netvrdí žádné konkrétní skutkové okolnosti svého případu nebo neoznačí důkazy, jimiž lze prokázat možnost vzniku nenahraditelné újmy vzniklé nepřiznáním odkladného účinku. V usnesení ze dne 29. 5. 2019, č. j. , Nejvyšší správní soud nicméně zdůraznil, že dosavadní judikatura nemůže být chápána jako důvod pro automatické přiznávání odkladného účinku kdykoliv, kdy o něj stěžovatel požádá, aniž by soud ve věci zkoumal naplnění výše uvedených požadavků stanovených (ve spojení s téhož zákona).

[8] V posuzovaném případě Nejvyšší správní soud shledal splnění uvedených podmínek. Stěžovateli v případě nepřiznání odkladného účinku nepochybně hrozí újma spočívající ve vycestování, popř. dokonce v nuceném navrácení do země původu. Jeho tvrzení o nebezpečí, které mu v případě návratu do Moldavska hrozí, stěžovatel stručně, avšak dostatečně popsal a nelze je a priori bez meritorního posouzení věci vyloučit. Naproti tomu v případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nikomu jinému újma nehrozí. Realizace napadeného rozhodnutí se takto pouze odkládá do doby skončení řízení o kasační stížnosti.

[9] Co se týče rozporu přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem, který tvrdí žalovaný, ten Nejvyšší správní soud neshledal. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se totiž jen dočasně (na dobu do rozhodnutí o kasační stížnosti) odkládá vykonatelnost přezkoumávaného rozhodnutí. Žalovaný přitom ani netvrdil, že by např. stěžovatel představoval bezpečnostní riziko, popř. že by v důsledku odložení realizace napadeného rozhodnutí vznikla veřejnému zájmu nějaká konkrétní újma.

[10] Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud shledal naplnění podmínek pro rozhodnutí o odkladném účinku a odkladný účinek kasační stížnosti přiznal. Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, čj. , č. 1072/2007 Sb. NSS). Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se odkládá vykonatelnost napadeného rozsudku krajského soudu a tedy i rozhodnutí žalovaného, vzhledem k tomu, že podání žaloby proti rozhodnutí o vyhoštění má odkladný účinek ze zákona (§ 172 odst. 3 zákona o pobytu cizinců).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2024

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu