Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 12/2023 - 18

- 19

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: V. Ch., zastoupená Mgr. Lenkou Šrámkovou, advokátkou se sídlem Aloise Jiráska 1367/1, Teplice, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 2. 2023, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje rozhodnutím ze dne 3. 11. 2022, č. j. KRPK9136316/ČJ2022190022 (dále jen „prvostupňové správní rozhodnutí“), rozhodla podle bodu 4 , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „ “), o uložení správního vyhoštění žalobkyni a stanovila dobu, po kterou žalobkyni nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, na dva roky. Žalovaná rozhodnutím ze dne 4. 1. 2023, č. j. CPR399013/ČJ2022930310V234, zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila prvostupňové správní rozhodnutí. Jelikož se žalovaná v textu výroku a v příslušných částech odůvodnění svého rozhodnutí dopustila zřejmé nesprávnosti spočívající v chybném uvedení čísla jednacího prvostupňového správního rozhodnutí a data narození žalobkyně, opravila tuto administrativní chybu žalovaná v opravném rozhodnutí ze dne 4. 1. 2023, č. j. CPR399014/ČJ2022930310V234.

[2] Žalobkyně podala u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) žalobu proti výše zmíněným rozhodnutím žalované (tj. proti rozhodnutí o odvolání a proti opravnému rozhodnutí). Krajský soud žalobu usnesením ze dne 9. 2. 2023, č. j. , odmítl.

[3] Ve vztahu k rozhodnutí o odvolání krajský soud žalobu odmítl pro opožděnost podle (dále jen „ “). Z doručenky datové zprávy krajský soud zjistil, že rozhodnutí žalované o odvolání žalobkyně bylo zmocněné zástupkyni žalobkyně doručeno dne 4. 1. 2023. Poslední den desetidenní žalobní lhůty podle zákona o pobytu cizinců by tak připadl na sobotu 14. 1. 2023. Protože se jednalo o sobotu, byl ve smyslu posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tj. pondělí 16. 1. 2023. Žalobkyně zaslala žalobu prostřednictvím datové schránky své zástupkyně až dne 19. 1. 2023 v 18:49:41 hodin, tedy po uplynutí zákonné lhůty. Žalobkyně žalobou napadla i opravné rozhodnutí žalované. Ve vztahu k opravnému rozhodnutí krajský soud žalobu odmítl pro nepřípustnost podle , jelikož žalobkyně proti němu nevyčerpala řádné opravné prostředky.

[4] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podává proti usnesení krajského soudu kasační stížnost z důvodů, které podřazuje pod a b)

[5] V kasační stížnosti stěžovatelka navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k novému projednání a rozhodnutí. Stěžovatelka uvádí, že má za to, že bylo odmítnutí žaloby krajským soudem nedůvodné a postup policie vůči její osobě byl nezákonným zásahem správního orgánu. Dále namítá, že žalovaná rozhodla chybně, jelikož nedošlo k řádnému procesnímu průběhu správního řízení. Správní orgány rozhodovaly na základě vlastního uvážení, které je vzhledem k „zásadní chybě“ správního řízení „procesně i fakticky chybné“. Žalovaná dle stěžovatelky pečlivě nevyhodnotila řešený stav věci s ohledem na dopad rozhodnutí do rodinného života žalobkyně. Rozhodnutí žalované je rovněž v rozporu „s ustálenými zákonnými zásadami, resp. též i s ustálenou judikaturou ČR.“

[6] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že trvá na svých závěrech. Má za to, že způsob posouzení věci byl správný a řízení bylo vedeno v souladu se zákonem, přičemž „skutková podstata“, z níž při svém posuzování vycházela, má oporu ve spisovém materiálu. Z uvedených důvodů žalovaná plně souhlasí s názorem krajského soudu a dodává, že krajský soud žalobu odmítl pro opožděnost.

[7] Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska její přípustnosti, neboť pouze přípustná kasační stížnost může být soudem projednána věcně. Dospěl při tom k závěru, že kasační stížnost je ve smyslu nepřípustná. Podle tohoto ustanovení není kasační stížnost přípustná, opíráli se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

[8] Podle nestanovíli tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

[9] V kasační stížnosti lze s úspěchem uplatnit pouze takové námitky, které se vztahují právě k napadenému rozhodnutí krajského soudu (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2003, č. j. , či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2007, č. j. ). V nyní projednávané věci kasační argumentace směřuje převážně pouze proti závěrům a procesnímu postupu žalované, a stěžovatelkou uplatněné námitky tak fakticky směřují proti jinému než nyní přezkoumávanému rozhodnutí. Nejedná se tudíž o námitky ve smyslu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2007, č. j. ).

[10] K stěžovatelčinu tvrzení o nedůvodnosti odmítnutí žaloby Nejvyšší správní soud konstatuje, že se stěžovatelka omezuje pouze na prostý nesouhlas s názorem krajského soudu, aniž by s ním jakkoli věcně polemizovala. Nejvyšší správní soud z obsahu kasační stížnosti zjistil, že stěžovatelka žádnou námitku mířící proti závěru, který krajský soud vedl k odmítnutí žaloby, neuplatnila. Se zjištěními, která krajský soud vedla k odmítnutí žaloby pro opožděnost, resp. pro nepřípustnost (zmeškání lhůty pro podání žaloby, resp. nevyužití řádných opravných prostředků) stěžovatelka v kasační stížnosti nikterak nepolemizuje. Stěžovatelka kasační stížnost formulovala tak, jako by si vůbec nebyla vědoma, že krajský soud žalobou napadené rozhodnutí žalované vůbec věcně nepřezkoumával. Bylo přitom povinností stěžovatelky v kasační stížnosti vylíčit, jakých konkrétních nesprávných úvah, hodnocení či závěrů se měl krajský soud dopustit, jakož i ozřejmit svůj právní náhled na to, v čem tuto nesprávnost stěžovatelka spatřuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. , č. 835/2006 Sb. NSS). Vzhledem k tomu, že stěžovatelka v kasační stížnosti neuvádí žádný dostatečně konkrétní kasační důvod, zůstává obsah její námitky zcela vyprázdněn (viz usnesení ze dne 23. 11. 2022, č. j. ). Ani v tomto případě se proto nejedná o kasační námitku ve smyslu

[11] S ohledem na důvody výše uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle , ve spojení s , odmítl.

[12] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle , věty první , ve spojení s tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 31. ledna 2024

JUDr. Tomáš Rychlý

předseda senátu