Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 78/2024 - 126

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Faisala Husseiniho a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: Mgr. V. V., proti žalovanému: prezident republiky, Hrad, I. nádvoří 1, Praha 1, proti nezákonnému zásahu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 2. 2024, čj. ,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se obrátil na Městský soud v Praze a domáhal se ochrany proti nezákonnému zásahu. Tvrdil, že prezident republiky zasáhl do jeho veřejných subjektivních práv tím, že jmenoval Lucii Dolanskou Bányaiovou ústavní soudkyní. Prezident totiž stanovil, že ústavní soudce může být jmenován jen na základě návrhu jedné z vybraných institucí, a Lucie Dolanská Bányaiová takto navržena nebyla. Žalobce sám usiloval o jmenování do funkce ústavního soudce a nebyl jako kandidát zvažován, protože ho nenavrhla žádná z vybraných institucí.

[2] Městský soud žalobu odmítl. Žalobce se totiž domáhal přezkoumání aktů, které prezident vydal nikoli jako správní orgán, ale jako orgán ústavní; veškeré hmotněprávní podmínky pro jmenování ústavních soudců a funkcionářů vyplývají přímo z y a nejsou upraveny až podústavními předpisy. Ústavní akty nelze ve správním soudnictví přezkoumat.

[3] Proti usnesení městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Uvedl v ní, že jeho žaloba neměla být odmítnuta, ale věcně projednána. Později doplnil, že ho prezident republiky nepřípustně diskriminoval ve faktickém výběrovém řízení na funkci soudce Ústavního soudu. Zatímco stěžovateli bylo znemožněno, aby se do výběrového řízení přihlásil sám – tedy nikoli jen prostřednictvím vybrané instituce – Lucii Dolanské Bányaiové byla umožněna nezprostředkovaná účast ve výběrovém řízení. Stěžovatel uvedl, že kasační stížnost ještě doplní (do prosince 2024); dosud to však neučinil (a to ani v reakci na vyjádření prezidenta republiky ke stěžovatelovým dosavadním podáním).

[4] Kasační stížnost není důvodná.

[5] Správní soudy se nemohou zabývat vším. Jejich pravomoc vymezuje zákon – správní soudy poskytují ochranu veřejným subjektivním právům tím, že přezkoumávají rozhodování, nečinnost a zásahy správních orgánů ( a ). Obrátíli se někdo na správní soud ve věci, kterou takový soud nemá pravomoc řešit, neuspěje – soud se věcí nemůže zabývat, a návrh proto odmítne kvůli neodstranitelnému nedostatku podmínek řízení [ ]. Odmítnout je třeba jak návrhy, které vůbec nesměřují vůči správnímu orgánu, tak i návrhy směřující proti subjektům, které sice někdy jako správní orgán vystupují, ale v dané věci tak nevystupovaly.

[6] Totéž NSS stěžovateli řekl už ve věci, v níž stěžovatel napadal jmenování jiných ústavních soudců (rozsudek ze dne 3. 9. 2024, čj. ). NSS tehdy stěžovateli vysvětlil, že prezident při jmenování soudců Ústavního soudu nevystupuje jako správní orgán. Podmínky jmenování ústavních soudců totiž určuje výhradně (v ), a prezident tak při jmenování jedná nikoli jako správní, ale jako ústavní orgán – uplatňuje pravomoc, která není upravena primárně zákonem, ale u. Ani nyní není důvod se od vyslovených závěrů odklonit. NSS proto stěžovatele odkazuje na jejich podrobnější odůvodnění v bodech 6 až 10 citovaného rozsudku a souhlasí s městským soudem – stěžovatelovu žalobu bylo třeba odmítnout.

[7] NSS proto nevyhověl stěžovatelově kasační stížnosti. Neúspěšný stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti; žalovanému nevznikly náklady řízení vymykající se z běžné úřední činnosti.

[8] NSS nepřehlédl, že stěžovatel v průběhu kasačního řízení navrhl jeho přerušení do doby, než Ústavní soud rozhodne o stěžovatelově ústavní stížnosti proti usnesení o nepodjatosti Michaely Bejčkové. Ústavní stížnost byla pro nepřípustnost odmítnuta dne 23. 10. 2024 (usnesením sp. zn. ). Stěžovatelův návrh na přerušení kasačního řízení tedy není – a ani nikdy nebyl – opodstatněný (ústavní stížnost proti usnesení o nepodjatosti soudce podat nelze).

[9] NSS nepřehlédl ani to, že stěžovatel vyjádřil nesouhlas s usnesením, kterým mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a kterým byl vyzván k doplacení poplatku za podání kasační stížnosti (stěžovatel totiž prve zaplatil jen část poplatku; proč tato částka nestačí, mu NSS vysvětlil už v jiné věci, v níž stěžovatel uplatnil stejnou argumentaci – viz usnesení ze dne 24. 4. 2024, čj. ). Návrh na osvobození od soudních poplatků sice lze podat opakovaně, soud o něm však rozhoduje jen tehdy, změnilyli se poměry účastníka řízení (rozsudek NSS ze dne 29. 3. 2007, čj. ). Stěžovatel svůj původní návrh na osvobození od soudních poplatků dostatečně neodůvodnil a osobní, výdělkové a majetkové poměry soudu nesdělil a nedoložil ani ve stanovené lhůtě (učinil to až téměř dva měsíce poté, co jej k tomu soud vyzval). Právě proto – protože svou nepříznivou finanční situaci nedoložil včas – jej NSS od soudních poplatků neosvobodil. Za těchto okolností není prostor zkoumat, zda se stěžovatelovy poměry změnily (své předchozí poměry totiž stěžovatel soudu nesdělil). Protože stěžovatel soudní poplatek ve správné (soudem požadované) výši nakonec zaplatil, nebyl důvod rozhodovat ani o jeho návrhu na nezastavení kasačního řízení pro nezaplacení soudního poplatku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2025

Michaela Bejčková

předsedkyně senátu