Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 18/2025 - 37

- 38

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 11. 2024, č. j. – 156,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu v Brně Mgr. Michal Bobek, JUDr. Lenka Kaniová

a JUDr. Ivo Pospíšil n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodování věci žalobce vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 Afs 339/2024.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále jen ,,stěžovatel‘‘) podal dne 23. 12. 2024 kasační stížnost proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2023, č. j. 21297/23/5100-41456-710158,

[2] Poučením doručeným dne 9. 1. 2025 bylo stěžovateli oznámeno, že se jeho věcí bude zabývat, projedná ji a rozhodne 1. senát Nejvyššího správního soudu ve složení

Mgr. Michal Bobek, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Ivo Pospíšil. Dále bylo uvedeno, že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého z členů uvedeného senátu může být senát doplněn některým ze soudců 2. senátu, kterými jsou JUDr. Karel Šimka, Mgr. Eva Šonková, Mgr. Sylva Šiškeová

a Mgr. Tomáš Kocourek.

[3] Na tuto informaci stěžovatel reagoval dne 16. 1. 2025 zasláním námitky podjatosti všech jmenovaných soudců, neboť ,,se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti‘‘.

[4] Jakkoli stěžovatel svou námitkou míří i proti soudcům zařazeným do druhého senátu Nejvyššího správního soudu, je třeba ji vztáhnout pouze k zákonným soudcům v dané věci, tj. vůči soudcům prvního senátu. Z judikatury Nejvyššího správního soudu totiž vyplývá, že účastník řízení může namítat podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat (usnesení ze dne 21. 10. 2008, č. j. Nao 103/200879, ze dne 11. 5. 2016, č. j. , nebo ze dne 6. 8. 2020, č. j. -48). Soud se proto zabýval pouze námitkou podjatosti směřující vůči Mgr. Michalu Bobkovi, JUDr. Lence Kaniové a JUDr. Ivo Pospíšilovi. Rozhodovat o námitce podjatosti vůči jiným soudcům, vůči kterým byla námitka rovněž vznesena, by bylo namístě až tehdy, pokud by zastupovali některého z uvedených soudců.

[5] Jmenovaní soudci prvního senátu k námitce shodně uvedli, že k účastníkům řízení ani k věci samé nemají poměr, který by zakládal důvody pro jejich vyloučení z rozhodování. Nejsou

si vědomi ani žádných dalších důvodů, které by zpochybňovaly jejich nestrannost a nepodjatost. Pokud stěžovatel námitku podjatosti opírá o to, že byl předsedou senátu na základě žádosti

o osvobození od soudních poplatků a návrhu na ustanovení zástupce vyzván k doložení majetkových poměrů, ačkoliv v jiných řízeních již důvodnost tohoto návrhu a žádosti osvědčil, pak se nejedná o důvody k vyloučení soudce z rozhodování.

[6] Podle , (dále též „“) platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7] Ve smyslu musí být námitka podjatosti zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti (důvody), z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je totiž vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/200316, nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. atp.).

[8] Stěžovatel však ve své námitce podjatosti neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, které by svědčily o vztahu označených soudců k věci či k účastníkům řízení, resp. které by zavdávaly pochybnost o jejich nepodjatosti. Zákon přitom výslovně stanoví, že postup soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech nemůže být důvodem podjatosti soudce (viz výše citovaný věta třetí ; srov. též např. usnesení ze dne 18. 6. 2003, č. j. Nao 25/200347, č. NSS). Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti, neodbornosti či nesprávnosti vedení řízení. Zpochybňovat postup soudu jistě lze, k tomu však slouží opravné prostředky, jsouli přípustné, nikoliv námitka podjatosti.

[9] Vzhledem k těmto okolnostem Nejvyšší správní soud rozhodl, že žádný z výše jmenovaných soudců 1. senátu není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u něj pod sp. zn. 1 Afs 339/2024.

[10] Nejvyšší správní soud závěrem dodává, že i s ohledem na dřívější postup stěžovatele v jiných věcech nepovažoval za účelné jej vyzývat k doplnění důvodů námitky podjatosti; již dříve jej ostatně opakovaně poučil o tom, že vznášíli námitku podjatosti, musí být zdůvodněna konkrétními tvrzeními, z nichž je podjatost dovozována (např. usnesení ze dne 17. 1. 2024, č. j. -170 nebo ze dne 16. 8. 2023, č. j. -30).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2025

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu