Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 268/2024 - 54

- 55

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Michala Bobka, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: S. E., zast. Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou se sídlem Milady Horákové 13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2024, č. j. OAM90/ZAZA11BA042024, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 2024, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce podal dne 18. 1. 2024 žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím žalobci mezinárodní ochranu podle , , , a , o azylu, neudělil.

[2] Rozhodnutí žalovaného žalobce napadl u Krajského soudu v Hradci Králové („krajský soud“). Žalovanému vytkl porušení a , , jakož i a zákona o azylu a a 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav, nepřihlédl k relevantním okolnostem, a proto nesprávně mezinárodní ochranu neudělil.

[3] Krajský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem žalobu zamítl. Ve shodě s žalovaným neshledal důvody pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu, neboť žalobcem tvrzené skutečnosti nemohly založit odůvodněnou obavu z pronásledování v jeho zemi původu. Důvody pro udělení mezinárodní ochrany podle § 13 a § 14 zákona o azylu soud rovněž ve shodě s žalovaným neshledal, žalobce ostatně ani žádné netvrdil. Stejně tak žalobce netvrdil a krajský soud nezjistil ani skutečnosti odůvodňující udělení mezinárodní ochrany podle § 14a nebo § 14b zákona o azylu.

[4] Rozsudek krajského soudu žalobce („stěžovatel“) napadá kasační stížností, a to z důvodů, které podřadil pod a d) , , („“). Žalovaný v rozporu s stěžovatele neseznámil s podklady svého rozhodnutí. Stěžovatel sice v průběhu pohovoru po podání žádosti k dotazu žalovaného uvedl, že se práva na seznámení s podklady rozhodnutí vzdává. Žalovaný však stěžovatele nepoučil o obsahu tohoto práva a v době vedení pohovoru shromážděnými podklady pro rozhodnutí ani nedisponoval. Závěr, že takový postup žalovaného je nezákonný, podrobně zdůvodnil Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. . Žalovaný svým postupem porušil rovněž a odst. 4 a zasáhl do stěžovatelova práva na spravedlivý proces.

[5] Kasační stížnost není přípustná.

[6] Podle není kasační stížnost přípustná, opíráli se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

[7] Stěžovatel kasační stížnost odůvodnil pouze tím, že řízení před žalovaným bylo stiženo vadou spočívající v odepření práva stěžovatele vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle Jak stěžovatel sám uvádí v kasační stížnosti, tuto námitku v řízení před krajským soudem neuplatnil. Uplatnit ji však dle svých slov nemohl, neboť teprve v řízení o kasační stížnosti stěžovateli jeho právní zástupkyně vysvětlila obsah práva na seznámení a vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

[8] Tato argumentace stěžovatele nemůže obstát. Jak již k konstatoval Ústavní soud, „[p]o aktivně legitimovaných účastnících předcházejícího žalobního řízení lze […] spravedlivě žádat, aby uplatnili veškeré důvody nezákonnosti správního rozhodnutí již v řízení před soudem první instance. Pokud tak neučiní, je legitimní, že z hlediska možnosti uplatnění argumentace v dalším stupni ponesou případné nepříznivé následky s tím spojené, neboť správní soudnictví je založeno na zásadě, že správní soud z vlastní iniciativy nepřezkoumává správní rozhodnutí nad rámec vymezený žalobcem a nenahrazuje žalobcovu iniciativu.“ (nález ze dne 12. 1. 2016, sp. zn. ).

[9] Dispoziční zásadu (resp. princip vymezeného přezkumu) ovládající řízení podle a násl. nelze zpochybňovat stěžovatelem naznačovaným argumentem, že v řízení před krajským soudem nebyl zastoupen právním profesionálem, tudíž mu nebyl vysvětlen obsah práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ani důsledky vyplývající z postupu žalovaného. Je to žalobce, koho v uvedeném řízení tíží povinnost vymezit žalobní body [ ], které až na výjimečné případy vad zohledňovaných z úřední povinnosti utvářejí rámec přezkumu soudu. Nadto již jen pohled na stěžovatelovu žalobu čítající poměrně podrobnou a odbornou polemiku s důvody, pro které žalovaný neudělil mezinárodní ochranu podle a zákona o azylu, vede k závěru, že stěžovatel jistě mohl výše uvedenou jedinou kasační námitku uplatnit již v žalobě.

[10] Jelikož kasační stížnost stěžovatele není podle (jako celek) přípustná, Nejvyšší správní soud postupoval podle ve spojení s téhož zákona a kasační stížnost odmítl.

[11] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS v souladu s ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylali kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. února 2025

Michal Bobek

předseda senátu