Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 26/2025 - 30

- 31

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Karla Šimky a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: H. H., zastoupená Mgr. Bc. Milanem Janákem, advokátem se sídlem třída Kpt. Jaroše 1844/28, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2024, č. j. OAM919/ZAZA11ZA202024, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 1. 2025, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

IV. Ustanovenému zástupci žalobkyně, advokátovi Mgr. Bc. Milanu Janákovi, se přiznává odměna ve výši 12 269,40 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobkyně podala opakovanou žádost o mezinárodní ochranu, kterou žalovaný shledal nepřípustnou podle , o azylu, a řízení podle téhož zákona zastavil. Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně žalobou, kterou Krajský soud v Brně zamítl. Podle krajského soudu nevyvstaly takové nové skutečnosti, které měly žalovaného vést k opětovnému meritornímu posouzení opakované žádosti žalobkyně o mezinárodní ochranu. Žalobkyně prakticky jen zopakovala své důvody pro první neúspěšnou žádost. Žalobkyně netvrdila, že by došlo k relevantní změně poměrů v Arménii od posledního posouzení její žádosti, i když tam v letech 2021 až 2024 pobývala, a proto to z vlastní zkušenosti mohla uvést. Nevznesla ani konkrétní námitky vůči posouzení žalovaného, které vychází z relevantních a aktuálních informací. Žalobkyně oproti předchozí žádosti netvrdila nic nového, co by bylo významné z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany.

II. Kasační stížnost žalobkyně

[2] Žalobkyně (stěžovatelka) brojí proti rozsudku krajského soudu kasační stížností, jejíž důvody podřadila pod , . Žalovaný řádně neposoudil, zda stěžovatelka v řízení uváděla nové skutečnosti. Ty, které uvedla, přitom mají relevanci minimálně ve vztahu k humanitárnímu azylu. Jeho případnou potřebu však žalovaný neposoudil. Od rozhodnutí žalovaného o předchozí žádosti stěžovatelky o mezinárodní ochranu přitom uplynulo již téměř 10 let. V doplnění kasační stížnosti stěžovatelka dodala, že žalovaný měl v napadeném rozhodnutí odůvodnit, proč jí uvedené nové skutečnosti nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu zákona o azylu. Nesouhlasí s rozsudkem NSS ze dne 21. 6. 2019, č. j. , podle kterého rozhodnutí o opakované žádosti takové výslovné odůvodnění nutně obsahovat nemusí. Upozorňuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2024, č. j. , který proti tomuto názoru staví argumentační oponenturu.

[3] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry krajského soudu.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[4] Při posuzování kasační stížnosti NSS hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná a projednatelná. Jedná se však o věc, v níž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, a v souladu s , je proto nejprve nutné posoudit, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Neníli tomu tak, NSS kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního NSS podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. , č. 933/2006 Sb. NSS, O., v němž vymezil podmínky, za kterých je kasační stížnost přijatelná. Dovodil, že o přijatelnou kasační stížnost se může jednat v následujících typových případech: 1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou NSS; 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; 3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; 4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Ve věci stěžovatelky se však o žádný takový případ nejedná.

[5] Stěžovatelka důvod přijatelnosti kasační stížnosti spatřuje v potřebě učinit judikaturní odklon od rozsudku NSS č. j. . Námitky, že žalovaný měl výslovně odůvodnit, proč podle něj stěžovatelka neuvedla v žádosti důvody hodné zvláštního zřetele dle zákona o azylu, a že sdělila důvody, které lze za zvláštního zřetele hodné považovat, však neuplatnila v řízení před krajským soudem, ač tak učinit mohla. Jedná se proto o námitky nepřípustné podle , které tedy nemohou založit přijatelnost kasační stížnosti. NSS navíc žádný jiný důvod přijatelnosti neshledal. Náležitě odůvodněné závěry napadeného rozsudku se nevymykají ustálené a jednotné rozhodovací praxi NSS, od níž se v tomto případě (i vzhledem k vázanosti rozsahem kasačních námitek) není důvod odklánět.

[6] Opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany je přípustná, pokud cizinec uvedl nebo pokud se objevily nové skutečnosti či zjištění, které nebyly bez vlastního zavinění cizince zkoumány v předchozím pravomocně ukončeném řízení (§ 11a odst. 1 zákona o azylu). Při zastavení řízení pro nepřípustnost opakované žádosti musí správní orgán vždy zdůvodnit, že 1) žadatel v opakované žádosti neuvádí žádné nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany, respektive že 2) uvádí jen takové nové skutečnosti či zjištění, které mohl uplatnit již v předchozí žádosti, a že 3) situace v zemi původu se nezměnila natolik, aby to mohlo zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 6. 3. 2012, č. j. , č. 2642/2012 Sb. NSS, bod 19, a např. rozsudek NSS ze dne 19. 7. 2024, č. j. , bod 15). Jádro napadeného rozsudku tvoří závěr, že žádné nové důvody stěžovatelka neuvedla, ani nepoukazovala na to, že by se v zemi jejího původu poměry změnily. Žalovaný i krajský soud posoudili opakovanou žádost stěžovatelky v souladu s judikaturou.

[7] O návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti NSS nerozhodoval, protože o kasační stížnosti bylo rozhodnuto bez zbytečného prodlení po poučení účastníků řízení a dalších nezbytných procesních úkonech.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

[8] Ze shora uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost podmínky přijatelnosti nesplňuje. Kasační stížnost proto podle odmítl pro nepřijatelnost.

[9] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ve spojení s § 120 téhož zákona (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. , č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51 až 53). Stěžovatelka úspěch neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žalovanému, který by jinak toto právo měl, žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

[10] Nejvyšší správní soud ustanovil stěžovatelce zástupcem advokáta Mgr. Bc. Milana Janáka. Přiznal zástupci stěžovatelky odměnu za dva úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení v řízení o kasační stížnosti a doplnění kasační stížnosti [ , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (advokátní tarif)]. Výše odměny za jeden úkon právní služby činí 4 620 Kč ( a advokátního tarifu). K tomu náleží zástupci stěžovatelky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon právní služby podle advokátního tarifu. Ustanovený zástupce je plátcem DPH, a proto je odměnu třeba zvýšit o daň (ve výši 2 129,40 Kč). Celková odměna tedy činí 12 269,40 Kč. Tato částka bude zástupci vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. února 2025

Eva Šonková

předsedkyně senátu