Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Az 26/2024 - 26

16. Podle § 16 odst. 4 zákona o azylu jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b. Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle odstavce 2, rovněž se neposuzuje, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.

17. Základem vnitrostátního konceptu tzv. bezpečných zemí původu je právní úprava obsažená v již uvedené procedurální směrnici umožňující členským státům Evropské unie uplatňovat domněnku, že země původu je pro žadatele o mezinárodní ochranu bezpečná, pakliže není v konkrétním případě prokázán opak. V této souvislosti mohou členské státy přistupovat k vymezení bezpečných zemí původu buďto případ od případu (ad hoc), nebo mohou přijmout seznam všech zemí, jež považují pro účely řízení ve věci mezinárodní ochrany za bezpečné (viz k tomu body 40, 42 a 46 preambule procedurální směrnice). Podle čl. 36 procedurální směrnice platí, že třetí zemi, která je v souladu s touto směrnicí označena za bezpečnou zemi původu, lze po jednotlivém posouzení žádosti považovat ve vztahu k určitému žadateli za bezpečnou zemi původu, pouze pokud: a) žadatel má státní příslušnost této země, nebo b) žadatel je osobou bez státní příslušnosti a dříve v této zemi běžně pobýval a žadatel nepředložil žádné závažné důvody pro to, aby tuto zemi nebylo možno v jeho konkrétní situaci považovat za bezpečnou a mohl tak být uznán za osobu požívající mezinárodní ochrany podle směrnice 2011/95/EU. Členské státy dále ve vnitrostátních právních předpisech stanoví pravidla a úpravy týkající se použití pojmu bezpečné země původu.

18. V ČR je podle § 86 odst. 4 zákona o azylu stanoven seznam bezpečných zemí původu, bezpečných třetích zemí a evropských bezpečných třetích zemí vyhláškou Ministerstva vnitra. Seznamy zemí stanovené vyhláškou ministerstvo přezkoumá nejméně jedenkrát v kalendářním roce.

19. Podle § 2 odst. 1 bodu 3 vyhlášky považuje Česká republika Arménii za bezpečnou zemi původu.

20. Žalobkyně vznáší proti rozhodnutí dvě žalobní námitky. Za prvé, věk a zdravotní důvody na straně žalobkyně odůvodňují udělení humanitárního azylu, případně lze tuto situaci podřadit pod důvody pro udělení doplňkové ochrany. Za druhé, rozhodnutí je v tomto směru nedostatečně odůvodněno, neboť žalovaný se na zdravotní stav žalobkyně nezaměřil, a rozhodnutí tak trpí vadou nepřezkoumatelnosti.

21. Soud úvodem poznamenává, že Arménii, jejíž státní občankou je žalobkyně, Česká republika považuje za tzv. bezpečnou zemi původu, neboť je tak zařazena ve shora citované vyhlášce. Aby mohl být do tohoto seznamu zanesen, musí domovský stát materiálně splňovat podmínky vyjmenované v § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu. V takové zemi tedy nesmí docházet obecně a soustavně k pronásledování nebo v něm obecně nehrozí vážná újma ve smyslu § 14a odst. 2 zákona o azylu, tento stát jeho obyvatelé z těchto důvodů neopouštějí, daná země ratifikovala a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv. Je-li uvedená země skutečně považována za bezpečnou zemi původu, ve smyslu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2020, č. j. -32, „[j]e jeho (pozn. žalobce) úkolem přesvědčit žalovaného, že žádost nelze zamítnout podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, ale že jeho mimořádný příběh odůvodňuje věcné posouzení žádosti podle zákona o azylu.“ Z uvedeného judikátu vyplývá, že zákon v takovém případě klade na žalobce vyšší nároky. Jde o zvláštní formu zkráceného řízení o mezinárodní ochraně, lišící se od běžného postupu, kde žadatel jinak vytváří základní rámec posouzení vlastní věrohodnou výpovědí a toto břemeno tvrzení pak ve vzájemné interakci se správním orgánem rozvíjí i o břemeno důkazní (jak to předpokládá např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2024, č. j. -31). V případě, že je prokázáno, že jde o tzv. bezpečnou zemi původu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu, je naopak na žadateli, aby tvrdil a prokázal, že v jeho konkrétním případě není země ve smyslu zákona o azylu bezpečná. V opačném případě se vystavuje riziku, že bude jeho žádost zamítnuta právě s poukazem na § 16 odst. 2 zákona o azylu. Pokud správní orgán postupuje podle uvedeného ustanovení, nezkoumá meritorně důvody pro udělení mezinárodní ochrany, pokud je žadatel odpovídajícím způsobem neprokáže.

22. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že žalobkyně netvrdila, že by v Arménii měla být vystavena pronásledování ze strany arménských státních orgánů či soukromých osob, které by byly ve své činnosti ze strany arménských státních orgánu podporovány či tolerovány, z čehož by vyplývalo, že se žalobkyně do své vlasti nemůže bezpečně vrátit. Žalobkyně svou žádost odůvodnila snahou nadále pobývat na území ČR, přestože již nedisponuje pobytovým oprávněním podle zákona o pobytu cizinců. Žalobkyně uvedla, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebuje pomoc ostatních členů rodiny, kteří žijí v ČR, a proto zde chce zůstat. K tomu žalovaný konstatoval, že žalobkyni objektivně nic nebrání v tom, aby si k pobytu v ČR zajistila nové pobytové oprávnění na základě zákona o pobytu cizinců, i když by pravděpodobně musela kvůli tomu dočasně opustit území ČR. Smyslem institutu mezinárodní ochrany není zajištění prosté legalizace pobytu a nelze jej k tomuto účelu zneužívat. Žalovaný poté shrnul, že i přes své tvrzené zdravotní obtíže byla žalobkyně naposledy u lékaře před pěti lety, v posledních deseti letech nebyla hospitalizována ani nepodstoupila žádný zákrok a zdravotní stav jí nebrání ve výpomoci v rodinné pekárně. Doložená lékařská zpráva podle žalovaného nepotvrzuje závažnost zdravotního stavu žalobkyně.

23. Soud konstatuje, že žalobkyně netvrdila a ani neprokázala, že v jejím případě nelze považovat Arménii za bezpečnou zemi původu. Pochybnosti tohoto charakteru přitom žádným způsobem neplynou ani z Informace OAMP o politické a bezpečnostní situaci a stavu dodržování lidských práv v Arménii, kterou jako podklad napadeného rozhodnutí opatřil žalovaný. Byly proto dány podmínky pro postup podle § 16 odst. 2 zákona o azylu. Za tohoto stavu nebyl prostor pro posouzení případného splnění důvodů pro udělení azylu podle § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b či hodnocení možnosti pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo hrozby vážné újmy podle § 14a. Žalobní námitky se proto v jistém ohledu míjí s předmětem řízení a jsou nezpůsobilé založit důvodnost žaloby.

24. K tvrzeným zdravotním obtížím žalobkyně pak soud uvádí, že žalobkyní popsané a doloženou lékařskou zprávou zdokumentované zdravotní obtíže se nijak nevymykají běžnému zdravotnímu stavu osob ve věku žalobkyně. Žalobkyně netvrdila a ani neprokázala, že jí kvůli nedostatečnému standardu zdravotní péče v zemi původu hrozí jednání dosahující úrovně mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu. Aniž by soud jakkoli zlehčoval zdravotní obtíže žalobkyně, z jejích tvrzení a ani z doložené lékařské zprávy neplyne, že by nutně vyžadovaly neodkladný zákrok či dlouhodobější hospitalizaci, vyvolávaly neustálou obavu o její život či obavu, že se její stav rázem zhorší (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2020, č. j. -83).

25. Z tvrzení žalobkyně zřetelně plyne snaha získat na území České republiky pobytový titul, aby zde mohla žít společně s dalšími členy své rodiny. Jakkoliv je taková snaha lidsky pochopitelná, mezinárodní ochrana k těmto účelům neslouží. Žalobkyně by svou pobytovou situaci měla řešit žádostí o pobytové oprávnění podle zákona o pobytu cizinců. Žalovanému nelze vytýkat, že blíže nezkoumal zdravotní stav žalobkyně a že odůvodnění napadeného v této otázce není rozsáhlé a podrobné, neboť pokud žadatel neprokáže, že v jeho případě nelze jeho zemi původu považovat za bezpečnou zemi původu, není smyslem tohoto typu zkráceného řízení o mezinárodní ochraně přezkoumávat jednotlivé důvody pro udělení mezinárodní ochrany.

26. S ohledem na závěry učiněné shora soud uzavírá, že v daném případě byly naplněny podmínky pro postup dle § 16 odst. 2 zákona o azylu, tedy pro zamítnutí žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné. Žalovaný správní orgán si dle názoru soudu pro své rozhodnutí opatřil dostatek podkladů, které řádně zhodnotil a vyvodil z nich správný právní závěr. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě dostatečně zjištěného stavu věci, který má oporu ve spise. Napadené rozhodnutí je dostatečným, srozumitelným a přezkoumatelným způsobem odůvodněno.

VI.

Závěr a náklady řízení

27. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a žalobu podle ustanovení jako nedůvodnou zamítl.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , když žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 5. března 2025

JUDr. Dana Černá v. r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje X.