Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Afs 101/2024 - 84

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: SPOLEM-IMPEX, s. r. l., se sídlem Cetatea Alba 16A, 2002 Kišiněv, Moldavská republika, zastoupená JUDr. Karolem Hrádelou, advokátem se sídlem Pod Beránkou 2469/1, Praha 6, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 12. 2021, čj. 30176-5/2021-900000-316, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2024, čj. -124, ve znění opravného usnesení ze dne 10. 6. 2024, čj. -155,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2024, čj. -124, ve znění opravného usnesení ze dne 10. 6. 2024, čj. -155, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Celní úřad pro hlavní město Prahu rozhodnutím z 8. 4. 2021, čj. 277218/2021-510000-31, žalobkyni vyměřil spotřební daň z tabákových výrobků za zdaňovací období prosinec 2019 ve výši 3 739 708 Kč (dále „platební výměr“).

[2] K odvolání žalobkyně žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím změnil výrokovou část (návětí/záhlaví výroku) platebního výměru tak, že text: »Celní úřad pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) na základě kompetencí svěřených , o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), věcně příslušný dle , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“) a místně příslušný dle zákona o celní správě, vydává podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád”)« nahradil textem: »Celní úřad pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) věcně a místně příslušný podle , odst. 2, , a , o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů a , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) vydává za použití a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ”)«, a za slova: „spotřební daň z tabákových výrobků“ vložil text: „, cigaret zn. Richmond modré, které jsou předmětem spotřební daně podle zákona o spotřebních daních,“. Ve zbytku platební výměr potvrdil.

[3] Městský soud v Praze výše uvedeným rozsudkem žalobu žalobkyně zamítl.

[4] Městský soud ve věci nařídil jednání původně na 28. 2. 2024, k němuž předvolal žalovaného a zástupce žalobkyně Ing. Ivo Šulce, daňového poradce. K předvolání z 2. 2. 2024, adresovaného a doručeného zástupci žalobkyně, městský soud použil vzor č. 27 k „předvolání zástupce účastníka k prvnímu jednání ve věcech, v nichž může být jednáno bez přítomnosti účastníků, platí-li předvolání též pro zastupovaného účastníka, pokud nebylo provedeno přípravné jednání dle “ podle sdělení Ministerstva spravedlnosti č. 1/2017 z 29. 12. 2017, čj. 12/2017-OJD-ORG/43, o vydání vzorů „tr. ř., , z. ř. s., k. ř., d. ř.“, doporučených pro použití v trestním a v občanském soudním řízení, ve znění pozdějších sdělení aktualizujících a doplňujících tyto vzory (dále „vzor č. 27“). Součástí předvolání doručeného zástupci žalobkyně tak bylo upozornění, že „[P]ředvolání k jednání soud doručuje pouze zástupci (zástupkyni) účastníka řízení ( ). Je proto na zástupci (zástupkyni), aby účastníka řízení o nařízeném jednání informoval(a). …“. Z důvodu na straně zástupce žalobkyně a k jeho žádosti, městský soud odročil nařízené jednání na 6. 3. 2024, o čemž vyrozuměl žalovaného a zástupce žalobkyně. Ve vyrozumění o odročení jednání městský soud též uvedl, že krom odročení jednání zůstává v ostatním předvolání k jednání v platnosti.

[5] Dne 4. 3. 2024 obdržel městský soud z datové schránky výše uvedeného zástupce žalobkyně žádost o odročení nařízeného jednání, v níž zástupce uvedl, že tento den obdržel od „právního zástupce“ žalobkyně, paní A. C., požadavek na odročení jednání ve věci žalobkyně nařízeného na 6. 3. 2024 z důvodu nemožnosti žalobkyně osobně se účastnit jednání pro nemoc. Přílohou datové zprávy byl jednak dopis paní A. C. s žádostí o odročení jednání v rumunštině, včetně překladu do angličtiny a ruštiny, a jednak kopie dvou listin zřejmě v rumunském jazyce, jež podle uvedeného dopisu měly být plnou mocí a lékařským potvrzením o nemoci.

[6] Na jednání konaném 6. 3. 2024 soud uvedl, že byť obdržel žádost zástupce žalobkyně o odročení, nebude jednání odročovat, jelikož pro rozhodnutí ve věci není zapotřebí zajistit přítomnost žalobkyně na jednání, neboť je na ústním jednání přítomen její řádný zástupce podle plné moci k zastupování, udělené mu jednatelem žalobkyně, datované 19. 1. 2022 (č. l. 16 spisu městského soudu). Zástupce žalobkyně zároveň potvrdil, že tato plná moc nebyla ze strany žalobkyně odvolána. K listinám vyhotoveným pouze v rumunském jazyce, bez českého překladu, městský soud uvedl, že nebyl schopen zjistit jejich obsah a že zásadně není povinen nechat si cizojazyčné y doložené do spisu přeložit. Městský soud proto jednal bez osobní přítomnosti žalobkyně.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[7] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) napadla rozsudek městského soudu kasační stížností. Navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek i rozhodnutí žalovaného a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Eventuálně aby zrušil rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[8] Stěžovatelka namítla, že jí bylo odepřeno právo na spravedlivý proces, neboť nebyla přizvána k soudnímu jednání a nemohla se jej zúčastnit, pozván byl jen její zástupce, což je důvodem pro zrušení napadeného rozsudku. Jakmile se sama stěžovatelka dozvěděla o konání jednání, kontaktovala městský soud, který se však jejím podání odmítl zabývat, neboť bylo v cizím jazyce. Přímo stěžovatelka ani neměla technickou možnost dostavit se do České republiky, jelikož se o jednání dozvěděla až krátce před jeho konáním. Stěžovatelka tak neměla čas na přípravu v délce alespoň deseti dnů, jak stanoví , a městský soud tak zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jak plyne z rozsudku NSS z 31. 5. 2004, čj. -50, č. NSS. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka má sídlo v cizím státě, nebylo by dostačujících ani zákonem stanovených deset dnů.

[9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhl její zamítnutí. Uvedl, že ke kasační námitce vztahující se k řízení před městským soudem žalovanému nepřísluší se vyjadřovat. Nicméně dodal, že k průběhu řízení před městským soudem nemá námitek a neshledává, že by byla stěžovatelka zkrácena na svých právech, a to i proto, že původně nařízené jednání bylo na žádost jejího právního zástupce odročeno.

[10] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud rozhodl o zrušení napadeného rozsudku (ve znění opravného usnesení) pro vadu řízení před městským soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu , bylo by nadbytečné reprodukovat ostatní kasační námitky mířící do věci samé a vyjádření žalovaného k nim.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[11] Kasační stížnost je důvodná.

[12] Stěžovatelka namítla, že jí bylo odepřeno, resp. porušeno její právo na spravedlivý proces, neboť nebyla přizvána k soudnímu jednání a nemohla se jej zúčastnit, pozván byl jen její zástupce.

[13] Podle d (dále „ “) má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

[14] Podle k projednání věci samé nařídí předseda senátu jednání a předvolá k němu účastníky tak, aby měli čas k přípravě přiměřený povaze věci, alespoň však 10 dnů; kratší čas k přípravě lze stanovit v řízeních, v nichž je soud povinen rozhodnout ve lhůtách počítaných na dny. O jednání vyrozumí osoby zúčastněné na řízení.

[15] Podle má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Má-li však účastník nebo osoba zúčastněná na řízení něco osobně vykonat, doručí se i jim.

[16] Nejvyšší správní soud ze spisu městského soudu ověřil, že v době, kdy předvolával k jednání (2. 2. 2024) a vyrozumíval o jeho odročení (13. 2. 2024), byla stěžovatelka bezpochyby zastoupena Ing. Ivo Šulcem na základě řádně udělené písemné plné moci z 19. 1. 2022. Dále ověřil, že jak předvolání k jednání původně nařízenému na 28. 2. 2024, tak i vyrozumění o jeho odročení na 6. 3. 2024 doručil pouze žalovanému a zástupci stěžovatelky, nikoli přímo stěžovatelce jako účastníkovi řízení.

[17] Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudky ze 4. 2. 2009, čj. -100, z 31. 3. 2009, čj. -106, z 28. 8. 2013, čj. -21, z 29. 3. 2013, čj. -69, či ze 17. 10. 2022, čj. -49) je třeba předvolání k ústnímu jednání doručit nejen zástupci účastníka, ale i přímo účastníkovi řízení, nepostačuje tak doručení předvolání pouze zástupci, jak se zjevně domníval městský soud v nyní projednávané věci.

[18] Uvedené rozsudky reflektují judikaturu Ústavního soudu (nálezy ze 17. 7. 2002, sp. zn. ( N 95/27 SbNU 99), či z 19. 7. 2007, sp. zn. (N 114/46 SbNU 85)], podle níž je předvolání účastníka řízení k jednání předpokladem pro realizaci jeho práv vyplývajících z y, zejména práva být přítomen projednání své vlastní věci a vyjádřit se ke všem důkazům. Má-li být uvedené základní právo realizováno, musí být účastníkovi umožněno, aby se jednání mohl osobně účastnit, účastník tedy musí být o jeho konání soudem v souladu s ve spojení s osobně vyrozuměn. Předvolání k jednání je proto třeba doručit nejen jeho zástupci, ale i přímo tomuto účastníkovi. K jednání musí být účastník řízení soudem vždy samostatně obeslán (rozsudek NSS čj. -49, bod 17).

[19] V tomto ohledu tedy městský soud nepostupoval v souladu se závěry uvedené judikatury, byť k předvolání zástupce stěžovatelky použil vzor č. 27. V prvé řadě odkaz na v rámci upozornění na daném předvolání, že bude doručeno pouze zástupci (zástupkyni) účastníka řízení a že je na něm (na ní), aby účastníka o nařízeném jednání informoval(a), je (již od 1. 1. 2005) zjevně neaktuální. Městský soud měl patrně na mysli současný , ve znění účinném od 1. 7. 2009. Zejména však městský soud v tomto případě předvolával účastníky k jednání v soudním řízení správním, nikoliv v občanském soudním řízení. Při doručování předvolání se tedy uplatní výše citovaný , který upravuje shodnou otázku jako , tedy to, kdy postačí doručovat zástupci účastníka řízení, a kdy je třeba doručit i přímo účastníkovi. Uvedené ustanovení se tedy v daném ohledu v soudním řízení správním neuplatní ani na základě (tím méně ). K se vztahuje výše citovaná judikatura, v jejímž světle nemůže předvolání městského soudu zaslané zástupci stěžovatelky, nikoliv stěžovatelce samotné, obstát (rozsudek NSS čj. -49, bod 18).

[20] Ačkoliv by již samotné nepředvolání stěžovatelky k jednání před městským soudem představovalo vadu, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu , a tedy důvod pro zrušení napadeného rozsudku, v posuzovaném případě lze navíc, stejně jako ve výše uvedené věci sp. zn. , poukázat ještě na to, že městský soud na daném jednání provedl stěžovatelkou navržené důkazy (bod 26 napadeného rozsudku), k nimž se však stěžovatelka v důsledku výše popsaného pochybení městského soudu neměla možnost vyjádřit.

[21] Dalšími námitkami uplatněnými v kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud nezabýval, neboť dospěl-li k závěru, že řízení před městským soudem bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, není možné usuzovat na důvodnost či nedůvodnost dalších kasačních námitek ve vztahu k takovému rozhodnutí, jestliže výsledkem zákonného procesu by mohlo být rozhodnutí jiné (rozsudek NSS čj. -49, bod 21).

IV. Závěr a náklady řízení

[22] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů shledal kasační stížnost důvodnou a v souladu s rozsudek městského soudu, ve znění opravného usnesení, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm je městský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku ( ). Znovu tak provede jednání, k němuž řádně předvolá rovněž stěžovatelku, tj. předvolání bude doručovat přímo stěžovatelce osobně, a umožní jí tak plnohodnotně realizovat její procesní práva (rozsudek NSS čj. -49, bod 22).

[23] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 19. března 2025

Jitka Zavřelová

předsedkyně senátu