Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 259/2024 - 30

- 31

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Petra Šuránka v právní věci žalobce: C. T., zastoupeného Mgr. Ing. Tomášem Tillmannem, advokátem, sídlem Vrázova 1324/40, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2024, č. j. OAM-1504/ZA-ZA11-VL14-2023, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2024, č. j. -22,

takto:

I. Kasační stížnost žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 1. 2024 zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu.

[2] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, kterou krajský soud jako nedůvodnou zamítl.

[3] Krajský soud shledal, že žalovaný zjistil skutkový stav v potřebném rozsahu. S věcným posouzením žalovaného se krajský soud ztotožnil. Žalobce uváděl ekonomické důvody vycestování z vlasti a zároveň neuvedl žádné skutečnosti, které by mohly svědčit o jeho pronásledování v zemi původu.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[4] Proti rozsudku krajského soudu se žalobce (stěžovatel) brání kasační stížností, v níž odkazuje na důvody dle a d) , (dále „“).

[5] Stěžovatel namítá, že bylo rozhodnuto podle skutkového stavu, který nemá oporu v provedeném dokazování, a použitelné právní předpisy byly nesprávně vyloženy a aplikovány. Rozhodnutí žalovaného a napadený rozsudek krajského soudu jsou nedostatečně odůvodněny, a jsou proto nepřezkoumatelné.

[6] Stěžovatel má za to, že byly splněny důvody pro udělení mezinárodní ochrany, resp. důvody pro udělení doplňkové ochrany. Stěžovatel uvedl, že pro svou averzi k prezidentu Erdoganovi nebyl schopen v Turecku najít zaměstnání. Je ochoten se do Turecka vrátit, jakmile se změní prezident. V Turecku jsou osoby, které nesouhlasí se současnou politickou situací, šikanovány a ponižovány. Z důvodu politické situace, jež ovlivňuje i ekonomickou situaci, je stěžovatelova situace tíživá.

[7] Stěžovatel se obává, že by mohl být po návratu do Turecka jako neúspěšný žadatel o mezinárodní ochranu perzekvován, a že může být vystaven nebezpečí na zdraví či životě, jelikož Turecko nedodržuje lidská práva jako státy Evropské unie. Politickým vězňům v tureckých vězeních hrozí mučení a smrt, k tomu stěžovatel citoval pasáže z internetového článku.

[8] Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[9] Žalovaný ve vyjádření zdůraznil, že stěžovatel ve správním řízení sám uvedl, že z vlasti vycestoval za prací na české pracovní vízum. Neuvedl žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být ve vlasti pronásledován z důvodů dle § 12 zákona o azylu nebo že mu tam hrozí vážná újma dle § 14a zákona o azylu.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[10] Judikatura zdůrazňuje, že důvody kasační stížnosti se musí upínat k rozsudku krajského soudu, neboť kasační stížnost je podle opravným prostředkem právě proti rozsudku krajského soudu; smyslem řízení o kasační stížnosti tak je polemika s rozhodnutím krajského soudu (usnesení NSS ze dne 3. 6. 2003, č. j. -73). Kasační stížností proto nelze brojit proti rozhodnutí žalovaného, aniž by stěžovatel reagoval na rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí žalovaného. Takové námitky jsou dle nepřípustné, neboť se neopírají o některý z důvodů uvedených v (srov. usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, č. j. -63, č. 4051/2020 Sb. NSS). Uvedení konkrétních stížních námitek zároveň nelze nahradit zopakováním námitek uplatněných v žalobě, neboť žalobní námitky směřovaly proti jinému rozhodnutí, než je rozhodnutí přezkoumávané Nejvyšším správním soudem (rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2007, č. j. -58).

[11] V usnesení ze dne 5. 11. 2020, č. j. -14, Nejvyšší správní soud při odmítnutí kasační stížnosti pro nepřípustnost poukázal na „extrémní shodu“ kasační stížnosti s žalobou. Tak je tomu i v případě nyní projednávané kasační stížnosti, neboť podstatná část kasační stížnosti je doslovným převzetím textu žaloby proti rozhodnutí žalovaného. Kasační stížnost byla doplněna pouze o paušální nesouhlas s neudělením mezinárodní ochrany (resp. doplňkové ochrany) a obecně formulované námitky, že byly nesprávně aplikovány právní předpisy, bylo rozhodnuto na základě skutkového stavu, který nemá oporu v dokazování, a že rozhodnutí žalovaného a rozsudek krajského soudu jsou nepřezkoumatelné pro nedostatečné odůvodnění.

[12] Takové námitky se však neshodují s podstatou dispoziční zásady v řízení o kasační stížnosti. Z ní musí být zřejmé, z jakých skutkových a právních důvodů považuje stěžovatel napadený rozsudek krajského soudu za nezákonný, tyto body musí být konkrétní a individualizované (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 12. 2005, č. j. -58). Kasační stížnost proto musí obsahovat konkrétní a individualizovaná skutková tvrzení ve vztahu k věci i k osobě stěžovatele, doprovázená konkrétní právní argumentací (vztaženou k situaci stěžovatele), z níž plyne, z jakých důvodů považuje stěžovatel napadený rozsudek krajského soudu za nezákonný (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 10. 2004, č. j. -52, 488/2005 Sb. NSS).

[13] Skutková tvrzení i právní výtky stěžovatele vůči napadenému rozsudku krajského soudu v projednávaném případě jsou však zcela paušální, frázovité a typizované. Vyjádření právních důvodů se v podstatě omezuje na parafrázi vymezení důvodů kasační stížnosti v Takové námitky jsou nepřípustné ( ).

[14] Převzetí žalobní argumentace do kasační stížnosti bez jakékoli snahy o reakci na vypořádání krajského soudu je přípustné jen za situace, kdy se krajský soud s žalobní argumentací ve svém rozhodnutí nevypořádal, pročež je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. V tomto případě se však krajský soud v napadeném rozsudku žalobními námitkami stěžovatele zabýval a vypořádal je adekvátně ke kvalitě žaloby a konkrétnosti žalobních bodů. Skutečnost, že je výsledek přezkumu rozhodnutí žalovaného krajským soudem pro stěžovatele nepříznivý, neznamená nezákonnost ani nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu.

[15] Nepřípustná je podle též námitka, že politickým vězňům, kterým by se stěžovatel mohl po svém návratu do vlasti stát, hrozí v tureckých vězeních mučení a smrt. Tuto argumentaci (ani v obecnosti) stěžovatel v žalobě neuvedl, ač mu v tom nic nebránilo.

[16] Kasační přezkum je možný jen v rozsahu, v jakém k tomu stěžovatel formulací kasačních námitek vytvoří prostor. V projednávaném případě žádný prostor stěžovatel nevytvořil, kasační stížnost postrádá projednatelné stížní body. Řízení o kasační stížnosti není „druhým pokusem ještě jednou a z pohledu stěžovatele lépe uvážit o tomtéž“ (rozsudek NSS ze dne 18. 7. 2019, č. j. -41). Nadto v situaci, kdy se opakuje text nedostatečně precizní žaloby, nelze o druhém pokusu uvážit lépe ani mluvit.

IV. Závěr a náklady řízení

[17] Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ve spojení s jako nepřípustnou odmítl.

[18] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle věty první ve spojení s tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. března 2025

JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.

předseda senátu