Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 24/2025 - 30

- 31

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudce Davida Hipšra a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobce: M. H., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci je příslušný Městský soud v Praze.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se žalobou podanou dne 4. 12. 2024 bránil s odkazem na u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci proti „zrušení dočasné ochrany v cestovním dokladu“, k němuž mělo dojít dne 11. 11. 2024. V návaznosti na poučení ze strany krajského soudu, podle něhož lze v popsaném postupu žalovaného spatřovat nezákonný zásah, žalobce petit žaloby změnil v souladu s tímto poučením.

[2] Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením z 6. 1. 2025, čj. , věc postoupil Městskému soudu v Praze dle jako soudu místně příslušnému. Krajský soud vyšel z obecného pravidla místní příslušnosti plynoucího z S odkazem na , o dočasné ochraně cizinců, k tomu mimo jiné dodal, že zde není dáno speciální pravidlo pro určení místně příslušného soudu k projednání zásahové žaloby.

[3] Městský soud v Praze s postoupením věci nesouhlasil a podle věta druhá předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis k rozhodnutí o příslušnosti. Ztotožnil se s krajským soudem v tom, že žaloba (po upřesnění) sleduje obranu proti nezákonnému zásahu. Z jejího obsahu plyne, že žalovaný postupoval podle , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „“). Uplatní se tedy a uvedeného zákona ve spojení s zákona o dočasné ochraně. Účelem zákona o dočasné ochraně je rozložení místní příslušnosti mezi jednotlivé krajské soudy tak, aby veškerá rozhodnutí žalovaného ve věcech dočasné ochrany nepřezkoumával pouze městský soud. V zákona o dočasné ochraně se hovoří o „rozhodnutí“. V době jeho schválení ale bylo možné v otázkách dočasné ochrany věcně rozhodovat jen formou správního rozhodnutí. Následně však došlo ke schválení , který umožňuje i rozhodování ve formě mající povahu zásahu. I při stanovení místní příslušnosti ohledně žalob proti takovému zásahu je nicméně třeba pamatovat na výše popsaný původní záměr zákonodárce o dekoncentraci místní příslušnosti krajských soudů. „Rozhodnutí ministerstva“ v kontextu zákona o dočasné ochraně je tak třeba vyložit široce a vztáhnout je ve věcech dočasné ochrany jak na rozhodnutí žalovaného ve smyslu , tak na jím provedené zásahy ve smyslu K rozhodnutí o žalobě v dané věci by tedy měl být místně příslušný soud, v jehož obvodu měl žalobce ke dni podání žaloby hlášené místo pobytu. Takovému výkladu odpovídá i to, že jiné krajské soudy o obdobných žalobách běžně rozhodují.

[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Městský soud v Praze.

[5] Otázkou určení místní příslušnosti soudu v případě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v postupu podle se již Nejvyšší správní soud zabýval v usnesení z 13. 3. 2025, čj. Nad 28/202547. Dospěl přitom k závěru, že zákona o dočasné ochraně (jehož užití by s ohledem na mohlo přicházet v úvahu) se týká řízení o žalobě proti rozhodnutí, nikoliv řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem (viz zejména bod 12 a násl. citovaného usnesení). Jak Nejvyšší správní soud dále vysvětlil, zákon o dočasné ochraně neupravuje jiné obecné pravidlo, které by stanovilo způsob určení místní příslušnosti soudu, který rozhoduje o žalobách na ochranu před nezákonným zásahem týkajícím se dočasné ochrany. V případě, kdy určitou otázku neupravuje ani zákon o dočasné ochraně, postupuje se dle zákona o pobytu cizinců. K určení místní příslušnosti soudu se však nepoužije ani pravidlo obsažené v zákona o pobytu cizinců. To se vztahuje pouze na řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Nejvyšší správní soud tedy v odkazovaném usnesení uzavřel, že vzhledem k tomu, že , zákon o dočasné ochraně ani zákon o pobytu cizinců neupravují pravidlo pro určení místní příslušnosti soudu k řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, je třeba postupovat dle obecného pravidla obsaženého v , tedy, že místní příslušnost soudu je dána místem sídla žalovaného.

[6] Městský i krajský soud mají za to, že podaná žaloba představuje žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. Není tedy podle Nejvyššího správního soudu důvod, aby závěry citovaného usnesení nebyly použity i v nynější věci. Na shora reprodukovaných závěrech pak nemůže nic změnit ani přesvědčení městského soudu o tom, že účelem zákona o dočasné ochraně je (obecně) rozložení místní příslušnosti, resp. že o žalobách na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v postupu žalovaného dle rozhodují i jiné soudy než městský soud.

[7] Nejvyšší správní soud tedy shledal nesouhlas s postoupením věci nedůvodným, a proto v souladu s rozhodl tak, že k řízení je místně příslušný Městský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. března 2025

Milan Podhrázký

předseda senátu