Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 32/2025 - 16

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Michala Bobka, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: Bc. M. H., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 11. 2024, č. j. 10.04000082/240003, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2025, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce požádal Českou advokátní komoru („žalovaná“) o určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu podle , o advokacii, a to k zastoupení v řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2024, č. j. . Žalovaná ve svém rozhodnutí advokáta neurčila. Dle jejího názoru žalobce zneužívá právo dle věta třetí zákona o advokacii.

[2] Žalobce se proti rozhodnutí žalované bránil žalobou podanou u Městského soudu v Praze. Zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků. Této žádosti městský soud částečně vyhověl usnesením uvedeným v záhlaví, jehož výrokem I. žalobce osvobodil v rozsahu 90 % soudního poplatku a výrokem II. jej vyzval k zaplacení zbývající části soudního poplatku ve výši 300 Kč.

[3] Městský soud shledal, že z nashromážděných podkladů plyne, že žalobce má příjmy jen ze sociálních dávek a z půjček od rodinného příslušníka. Žalobcovu finanční situaci však nepovažoval za natolik výjimečnou, aby odůvodňovala plné osvobození od soudních poplatků. Žalobce je členem bytového družstva s nájemním právem k družstevnímu bytu, dále je podílovým spoluvlastníkem tří nemovitostí a je schopen hradit měsíční členské příspěvky zapsanému spolku a výdaje za telefon. Dluhy žalobce navíc tvoří i pořádkové pokuty. Městský soud předpokládal, že tyto pokuty byly (stejně jako jiné, o kterých věděl z úřední činnosti) žalobci uloženy za hrubě urážlivá podání. Městský soud rovněž připomněl, že jednou z funkcí soudního poplatku je přimět navrhovatele, aby podání návrhu k soudu pečlivě zvážili.

II. Kasační stížnost žalobce

[4] Žalobce (dále „stěžovatel“) napadá usnesení městského soudu kasační stížností v rozsahu výroku I. (tj. výroku o částečném osvobození od soudního poplatku) z důvodů, které podřadil pod a d) Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení ve výroku I. zrušil a vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení.

[5] Stěžovatel tvrdí, že je usnesení městského soudu nepřezkoumatelné. Městský soud nijak neodůvodnil svůj závěr o motivační funkci soudního poplatku, respektive neupřesnil, proč je ve stěžovatelově případě tato motivace potřebná. Dále byly podle městského soudu stěžovateli uloženy pokuty za hrubě urážlivá podání; to však z podkladů obsažených v soudním spisu nevyplývá. Příčiny stěžovatelovy nemajetnosti neměl městský soud vůbec brát v úvahu, protože kritériem při rozhodování o osvobození je jen nemajetnost samotná. Stěžovatelovu nemajetnost pak městský soud posoudil nesprávně: to, že je stěžovatel schopen hradit jiné drobné závazky a že vlastní podíly nemovitostí, ještě neznamená, že v zájmu zaplacení soudního poplatku může závazky přestat hradit a podíly prodat.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[6] NSS neshledal nedostatky podmínek řízení či jiné překážky, které by bránily dalšímu postupu a rozhodnutí ve věci. Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti nemusí být zastoupený advokátem ani uhradit soudní poplatek, jelikož napadá procesní rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě nekončí (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 9. 6. 2015, č. j. , č. 3271/2015 Sb. NSS, bod 29). Napadené usnesení proto NSS přezkoumal v rozsahu a z důvodů vymezených v kasační stížnosti s přihlédnutím k případným vadám, které je povinen zkoumat z úřední povinnosti ( a 4 ).

[7] Kasační stížnost není důvodná.

[8] NSS v nyní posuzované věci vycházel především ze svých rozsudků ze dne 20. 3. 2025, č. j. , a ze dne 26. 3. 2025, č. j. , jimiž v nedávné době rozhodl o kasačních stížnostech téhož stěžovatele ve skutkově téměř identických věcech. Stěžovatelova kasační stížnost v nynější věci je téměř doslovnou kopií kasačních stížností, o nichž NSS rozhodl výše citovanými rozsudky. Liší se pouze v označení napadených usnesení městského soudu a datu sepsání. NSS neshledal žádný důvod odchýlit se od svých dřívějších rozhodnutí.

[9] V projednávané věci městský soud částečně vyhověl stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků, přičemž svůj závěr náležitě odůvodnil především v bodech 5.9. napadeného usnesení. NSS ve světle své ustálené judikatury (např. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. , č. NSS) neshledal, že by napadené usnesení bylo nepřezkoumatelné. Městský soud stěžovateli nepřiznal úplné osvobození od soudních poplatků především proto, že stěžovatel není zcela nemajetný, hradí zbytné výdaje a do dluhů se dostal také v důsledku hrazení pořádkových pokut. NSS jeho závěry považuje za přezkoumatelné. S ohledem na povahu a frekvenci stěžovatelových sporů považuje NSS za korektní také zdůraznění motivační funkce soudního poplatku (srov. citované usnesení rozšířeného senátu ve věci , bod 13.).

[10] Odůvodnění napadeného usnesení je jako celek přezkoumatelné, logické a v souladu se zákonem, jakož i s výjimečnou povahou institutu osvobození od soudních poplatků. Závěry městského soudu jsou v souladu s judikaturou NSS, v níž kasační soud již vícekrát rozhodoval i v obdobných věcech stejného stěžovatele (viz například rozsudky NSS citované výše v bodě [8] nebo rozsudky NSS ze dne 5. 2. 2025, č. j. ; ze dne 27. 2. 2025, č. j. ; a ze dne 20. 3. 2025, č. j. ).

IV. Závěr a náklady řízení

[11] Na základě výše uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že nebyly naplněny tvrzené důvody kasační stížnosti. Proto ji postupem podle in fine zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

[12] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle úspěchu ve věci v souladu s větou první ve spojení s Stěžovatel v řízení nebyl úspěšný. Nemá proto právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. tohoto rozsudku). Žalovaná měla v řízení o kasační stížnosti plný úspěch, avšak nevznikly jí žádné náklady nad rámec její běžné úřední činnosti. Proto jí NSS náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2025

Michal Bobek

předseda senátu