Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
7 Azs 309/2024 - 36.pdf
PDF · 0 B
No categories available
7 Azs 309/2024 - 36
[19] V projednávané věci tak není situace matky nezletilého stěžovatele po zrušení rozsudku krajského soudu a rozhodnutí žalovaného zdejším soudem postavena najisto. Za takové situace je nezbytné respektovat práva nezletilého stěžovatele podle čl. 3 Úmluvy o právech dítěte z roku 1989 (č. 104/1991 Sb.), dle kterého zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány, a podle čl. 9, podle kterého jsou státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, povinny zajistit, aby dítě nemohlo být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli. Bude proto na příslušných správních orgánech, aby respektovaly shora uvedené články citované Úmluvy, a případné nucené vycestování nezletilého ve shora uvedeném smyslu pečlivě zvažovaly. Nezletilému, budeli to v jeho zájmu, je třeba správními orgány umožnit další pobyt v České republice (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2008, č. j. 9 Azs 14/200857, č. 1943/2009 Sb. NSS, nebo ze dne 22. 7. 2015, č. j. 10 Azs 123/201534).
[20] Ani skutečnost, že stěžovatelova matka se svou kasační stížností uspěla, nemůže sama o sobě obstát jako relevantní důvod pro zrušení napadeného rozsudku ve věci stěžovatele. Závěry žalovaného, případně následně krajského soudu, v řízení o žádosti matky stěžovatele nelze v této fázi řízení nijak předjímat. Budeli stěžovatelova matka následně v novém správním řízení úspěšná, vytvoří se tím prostor pro případnou novou žádost stěžovatele o mezinárodní ochranu. Nové rozhodnutí žalovaného ve věci matky tak stěžovateli může poskytnout „silnější“ důvod mezinárodní ochrany ve formě sloučení rodiny s azylantem (srov. již rozsudek č. j. 9 Azs 14/200857).
[21] Dále se Nejvyšší správní soud zabýval námitkou údajné nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku krajského soudu [§ 103 odst. písm. d) s. ř. s.]. Bylali by totiž tato námitka důvodná, mohlo by se jednat o důvod přijatelnosti uvedený shora [sub 4 b) – zásadní procesní pochybení krajského soudu] a Nejvyšší správní soud by napadený rozsudek krajského soudu zrušil, aniž by zkoumal důvodnost druhého uplatněného kasačního důvodu.
[22] Krajský soud se přezkoumatelným způsobem vypořádal se žalobními námitkami a stěžovatel ve skutečnosti nesouhlasí (toliko) s odůvodněním rozsudku, resp. pouze se závěry žalovaného, které krajský soud potvrdil. To je však něco zcela jiného než tvrzená nepřezkoumatelnost. Zatímco u nepřezkoumatelnosti není vůbec zřejmé zjevné, z jakých důvodů (proč) námitce nebylo vyhověno, u přezkoumatelného rozhodnutí stěžovatel polemizuje s odůvodněním tohoto nevyhovění.
[23] Nejvyšší správní soud uvádí, že žádné pochybení ze strany krajského soudu nezjistil. Krajský soud přesvědčivě a logicky vyložil, z jakých důvodů žalovaný správně nevyhověl stěžovatelově žádosti o mezinárodní ochranu.
[24] Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud uzavírá, že nyní projednávaná věc nepřesahuje zájmy stěžovatele; k řešení otázek, na kterých je založeno odůvodnění napadeného rozsudku krajského soudu, již existuje ustálená judikatura, se kterou je napadený rozsudek krajského soudu plně v souladu. Protože Nejvyšší správní soud (nad rámec obsahu kasační stížnosti) tuto judikaturu nepovažuje za rozpornou a neshledává ani důvod se od ní odchýlit a současně neshledal, že by se krajský soud dopustil zásadního pochybení, které mělo dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele, odmítl kasační stížnost pro nepřijatelnost dle § 104a s. ř. s.
III.
[25] O náhradě nákladů řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl v posuzované věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů nenáleží. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.
[26] Nejvyšší správní soud rozhodl též o odměně a náhradě hotových výdajů zástupce stěžovatele Mgr. Dalibora Lípy, advokáta, který mu byl ustanoven usnesením krajského soudu ze dne 9. 8. 2024, č. j. 17 Az 3/202413. Podle § 35 odst. 10 část věty prvé za středníkem s. ř. s. platí v takovém případě hotové výdaje a odměnu za zastupování ustanoveného zástupce stát.
[27] Ustanovenému zástupci byly hotové výdaje a odměna za zastupování v řízení před krajským soudem přiznány napadeným rozsudkem, který zůstal tímto usnesením nedotčen.
[28] Ustanovenému zástupci se podle § 35 odst. 10 s. ř. s. s přihlédnutím k § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024, přiznává odměna za zastupování za jeden úkon právní služby spočívající v podání kasační stížnosti. Odměna advokáta tedy činí v dané věci 3 100 Kč a paušální částku ve výši 300 Kč za daný úkon právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Stěžovatelův zástupce není plátcem DPH. Výše celkové odměny ustanoveného zástupce a náhrady hotových výdajů proto činí 3 400 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. dubna 2025
Lenka Krupičková
předsedkyně senátu