Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 65/2025 - 16

4 Azs 65/2025 -

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: T. T. N., zast. Mgr. Markem Eichlerem, advokátem, se sídlem Nekázanka 888/20, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 9. 2024, č. j. OAM761/ZAZA11HA132024, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 2. 2025, č. j. ,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) kasační stížností napadla v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Plzni, jímž byla zamítnuta její žaloba proti nadepsanému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný zastavil řízení o udělení mezinárodní ochrany podle , o azylu, z důvodu nepřípustnosti (opakované) žádosti podle tohoto zákona. Stěžovatelka současně požádala o přiznání odkladného účinku.

[2] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku nijak neodůvodnila, Nejvyšší správní soud ji usnesením ze dne 1. 4. 2025, č. j. , vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnila návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti o konkrétní důvody, pro které o přiznání odkladného účinku žádá. Nejvyšší správní soud rovněž stěžovatelku poučil, že nevyhovíli výzvě k doplnění důvodů na přiznání odkladného účinku, soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřizná.

[3] Toto usnesení Nejvyššího správního soudu bylo zástupci stěžovatelky doručeno prostřednictvím datové schránky dne 3. 4. 2025. Lhůta 7 dnů určená Nejvyšším správním soudem k doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak počala běžet v pátek 4. 4. 2025 a uplynula ve čtvrtek dne 10. 4. 2025. Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě ani později do dne vydání tohoto usnesení žádné důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nedoplnila.

[4] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebyly splněny.

[5] Podle kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž za tím účelem přiměřeně užije až 5 Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že povinnost tvrdit a prokázat skutečnost, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce (resp. stěžovatele) znamenaly újmu, která je nepoměrně větší, než může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám, stíhá samotného stěžovatele; přičemž postačuje pouhý předpoklad tvrzené újmy. Stěžovatel je tedy pro úspěšnost svého návrhu povinen tvrdit včas, úplně a konkrétně rozhodné skutečnosti o vzniku nenahraditelné újmy. Neuvedeli stěžovatel ve svém návrhu žádné skutečnosti, z nichž splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku dovozuje (ani tyto na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nedoplní), soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřizná (srov. např. usnesení NSS ze dne 14. 10. 2013, č. j. , a ze dne 29. 3. 2018, č. j. ).

[7] V právě posuzovaném případě stěžovatelka svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neodůvodnila (ani jej na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nedoplnila), a soudu tak neuvedla žádné skutečnosti, na jejichž základě by mohl naplnění podmínek pro přiznání odkladného účinku podle zvážit. Za takových okolností nemůže Nejvyšší správní soud postupovat jinak, než kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznat. Pro úplnost soud podotýká, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žádným způsobem nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2025

Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu