Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 314/2023 - 29

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Tomáše Kocourka a Lukáše Pišvejce v právní věci žalobce: N. S., zastoupený Mgr. Azrou Drozdek, advokátkou se sídlem Dlouhá 705/16, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, ve věci žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2023, č. j. ,

takto:

I. V řízení se pokračuje.

II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2023, č. j. , se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a argumentace účastníků

[1] Žalobce dne 16. 6. 2023 požádal o poskytnutí dočasné ochrany v České republice podle , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (). V žádosti uvedl, že požádal o dočasnou ochranu v Itálii. Žalovaný tuto žádost žalobci vrátil pro nepřijatelnost podle nebo d) Důvodem bylo, že žalobce požádal o udělení dočasné ochrany nebo mezinárodní ochrany nebo ji získal v jiném členském státě.

[2] Proti postupu žalovaného brojil žalobce žalobou na ochranu před nezákonným zásahem. Tu Městský soud v Praze (dále „městský soud“) odmítl podle , (dále „“), s odůvodněním, že žalobce fakticky napadl rozhodnutí žalovaného o nepřijatelnosti jeho žádosti, které je ovšem ze soudního přezkumu vyloučeno podle Vyšel z rozsudku NSS ze dne 12. 10. 2022, č. j. . Z Směrnice Rady 2001/55/ES o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (dále „směrnice o dočasné ochraně“) neplyne povinnost členského státu podrobit soudnímu přezkumu jakékoli negativní rozhodnutí o žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Skutečnost, zda žadatel disponuje dočasnou ochranou v jiném členském státě, resp. zda takovou žádost v jiném státě podal, správní orgán pouze ověřuje. Důvod nepřijatelnosti žádosti o dočasnou ochranu podle nebo d) nevytváří žádný prostor pro úvahu správního orgánu. Na uvedeném nemůže nic změnit ani poukaz žalobce na to, že členské státy se rozhodly neaplikovat směrnice o dočasné ochraně, neboť ochrana základních práv těchto cizinců je zajištěna v celoevropském kontextu a není jejich právem žádat o ochranu v dalším členském státě. Disponujeli cizinec dočasnou ochranou udělenou mu v jiném členském státě EU, není per se v postavení osoby vyloučené z poskytnutí dočasné ochrany, jak vyžaduje směrnice o dočasné ochraně. Cílem směrnice o dočasné ochraně je stanovit minimální normy pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a přijmout opatření k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí na přijímání těchto osob a vyrovnávání se s následky z toho plynoucími (bod 8 preambule a směrnice o dočasné ochraně).

[3] Žalobce napadá shora označené usnesení (dále „stěžovatel“ a „napadené usnesení“) kasační stížností z důvodu dle Namítá, že je osobou, která byla vyloučena z poskytování dočasné ochrany ve smyslu směrnice o dočasné ochraně, a tedy mu příslušelo také právo podat opravný prostředek proti neudělení dočasné ochrany. Tento opravný prostředek musí podle judikatury Soudního dvora Evropské unie v určité fázi řízení zajistit přístup k nezávislému a nestrannému soudu. Protože je dočasná ochrana institutem evropského práva, uplatní se na stěžovatelův případ y základních práv Evropské unie. Výluka ze soudního přezkumu podle je tudíž podle stěžovatele v rozporu s unijním právem. Ve zbytku stížnostní argumentace stěžovatel rozváděl, z jakých meritorních důvodů mělo být jeho žalobě vyhověno, tj. proč byl oprávněn žádat o udělení dočasné ochrany v jiném členském státu, ačkoli již dočasné ochrany v jednom členském státu požíval.

[4] Žalovaný se ve svém vyjádření v prvé řadě neztotožnil se závěrem, že by žaloba stěžovatele byla nepřípustná. Nepřípustnou by byla, pokud by ji stěžovatel podal jako žalobu podle Vyloučení soudního přezkumu v je nicméně podle žalovaného zcela v souladu se směrnicí o dočasné ochraně, neboť ta v omezuje okruh osob, kterým přiznává právo podat opravný prostředek, na osoby, které jsou z důvodů uvedených v vyloučeny z poskytnutí dočasné ochrany nebo kterým bylo odepřeno sloučení rodiny. Výčet důvodů uvedených v směrnice o dočasné ochraně je taxativní. Pod žádný z nich nelze stěžovatelovu situaci podřadit. Podle žalovaného je ponecháno na národním zákonodárci, jakým způsobem upraví nakládání s žádostmi tohoto typu. Žalovaný současně odkázal na důvodovou či předkládací zprávu k návrhu na přijetí směrnice o dočasné ochraně, z níž podle něj vyplývá, že právo obrátit se na soud a brojit proti rozhodnutí o odepření dočasné ochrany mají pouze osoby, kterým členský stát odepřel povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany z přesně specifikovaných důvodů, které jsou dnes uvedeny v téže směrnice. Dále žalovaný rozváděl vícero argumentů, proč podle něj není v rozporu s unijním právem.

II. Pokračování v řízení

[5] Dříve v řízení bylo zjištěno, že usnesením ze dne 30. 11. 2023, č. j. , se osmý senát NSS obrátil v obdobné věci na Soudní dvůr Evropské unie s následujícími předběžnými otázkami:

1. Brání čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 2001/55/ES, a to i s ohledem na dohodu členských států, že nebudou uplatňovat čl. 11 této směrnice, takové vnitrostátní právní úpravě, podle které je nepřijatelná žádost o povolení k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany, jestliže cizinec požádal o povolení k pobytu v jiném členském státě nebo jestliže mu bylo povolení v jiném členském státě již uděleno?

2. Má osoba požívající dočasné ochrany podle směrnice Rady 2001/55/ES právo na účinný prostředek nápravy před soudem podle y základních práv Evropské unie proti neudělení povolení k pobytu členským státem ve smyslu směrnice Rady 2001/55/ES?

[6] Nejvyšší správní soud shledal, že odpověď Soudního dvora na uvedené otázky může mít dopad na předmět sporu v této věci, usnesením ze dne 1. 3. 2024, č. j. , proto rozhodl o přerušení řízení podle ve spojení s

[7] Soudní dvůr ve věci sp. zn. , v níž se na něj obrátil osmý senát NSS, rozhodl rozsudkem ze dne 27. 2. 2025, sp. zn. , ECLI:EU:C:2025:133 (dále rozsudek ve věci C753/23, Krasiliva). Jelikož důvod přerušení tímto pominul, NSS rozhodl, že se v řízení pokračuje ( ve spojení s ).

III. Posouzení kasační stížnosti

[8] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním formálních podmínek řízení o kasační stížnosti. Konstatoval, že kasační stížnost je přípustná. Napadené usnesení proto NSS přezkoumal v mezích rozsahu kasační stížnosti a uplatněných důvodů. Přihlížel při tom k případným vadám, které by musel zohlednit i bez návrhu (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř s.).

[9] Kasační stížnost je důvodná.

[10] Městský soud opřel své odůvodnění o úvahu, že žalobu nelze posoudit věcně z hlediska její důvodnosti, jelikož tomu brání překážka její nepřípustnosti ve smyslu ve spojení s Protože závěr o nepřijatelnosti žádosti z důvodu, že dočasná ochrana již byla žadateli udělena v jiném členském státě, není způsobilý zasáhnout do základních práv žadatele, bylo podle městského soudu přípustné, aby zákonodárce v těchto případech vyloučil soudní přezkum postupu žalovaného ( ). Městský soud se opřel o rozsudek NSS č. j. , který se dříve k této úvaze přiklonil.

[11] Posouzení souladnosti soudní výluky s evropským právem však bylo předmětem druhé předběžné otázky předkládané osmým senátem NSS, na níž Soudní dvůr odpověděl v rozsudku ve věci C753/23, Krasiliva, takto: „Článek 8 odst. 1 směrnice 2001/55 ve spojení s článkem 47y základních práv Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že osoba požívající dočasné ochrany podle této směrnice má právo na účinný prostředek nápravy před soudem proti rozhodnutí, kterým se žádost o udělení povolení k pobytu ve smyslu tohoto článku 8 odmítá jako nepřijatelná.“

[12] Soudní dvůr v rozsudku ve věci C753/23, Krasiliva, jednoznačně potvrdil přípustnost žalob na ochranu před nezákonným zásahem, které směřují proti vrácení žádosti o udělení dočasné ochrany z některého z důvodů podle Soudní výluka, kterou stanoví , není slučitelná s směrnice o dočasné ochraně ve spojení s y základních práv Evropské unie, které osobám požívajícím dočasné ochrany zaručují právo na účinný prostředek nápravy před soudem proti postupu členského státu. Z tohoto důvodu ji nelze použít. NSS se tudíž odchýlil od odlišného závěru vysloveného ve svém rozsudku č. j. , a to aniž by věc nejprve podle postoupil k rozhodnutí rozšířenému senátu (rozsudek NSS č. j. , body 23 až 26, ze dne 17. 4. 2025, č. j. , bod 16 či č. j. , bod 15, případně č. j. , body 2224, a další).

[13] Základní premisa, na níž napadené usnesení stojí, nemůže obstát ve světle rozsudku Soudního dvora ve věci C753/23, Krasiliva, a na něj navazující judikatury NSS (viz bod 12). Lze tak přisvědčit už úvodu kasační argumentace stěžovatele, který rozporoval výklad čl. 29 směrnice o dočasné ochraně předkládaný městským soudem, resp. tvrdil, že mu svědčí právo na účinný prostředek nápravy před soudem a že posuzovaná soudní výluka je v rozporu s unijním právem.

[14] Nejvyšší správní soud obdobně jako v již odkazovaném rozsudku č. j. uzavírá, že jakkoliv v tomto řízení byla posuzována otázka, zda městský soud mohl z důvodu výluky ze soudního přezkumu podle odmítnout žalobu stěžovatele, a nemůže proto rozhodnout o důvodnosti žaloby, nelze odhlédnout od skutečnosti, že oba účastníci řízení uváděli také argumentaci, která je rozhodná pro posouzení merita věci. NSS se již v rozsudku č. j. zabýval otázkou, zda z práva EU plyne osobám požívajícím dočasné ochrany právo po dobu jejího trvání určovat (a to i opakovaně), v jakém členském státě jim budou ze strany členských států poskytována práva plynoucí z dočasné ochrany (viz body 35 až 70). Jak by měl postupovat žalovaný v případech podání žádosti o přiznání oprávnění z dočasné ochrany za situace, kdy žadatel již získal příslušné oprávnění v jiném členském státě, rozebral NSS v bodě 78 téhož rozsudku. Kasační soud na ně z důvodu stručnosti pouze odkazuje, avšak tyto části jsou pro další postup městského soudu a žalovaného v nyní projednávané věci rovněž relevantní.

IV. Závěr a náklady řízení

[15] Z výše uvedených důvodů NSS usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta první, část věty před středníkem ); v něm je městský soud vázán právním názorem NSS vysloveným v tomto rozsudku ( ). Bude se žalobou věcně zabývat, a to v intencích shora odkazovaných závěrů.

[16] Městský soud posléze v novém rozhodnutí o žalobě rozhodne také o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. dubna 2025

Eva Šonková

předsedkyně senátu