Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 A 8/2025 - 42

3. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla, aby soud nepřiznával žalobě odkladný účinek, neboť by to bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, jímž je požadavek, aby se na území České republiky (území členských států) zdržovali pouze ti cizinci, kteří dodržují právní předpisy a respektují právní řád. Má-li být podle žalované správní opatření ve formě povinnosti opustit území členských států při zjištění neoprávněnosti pobytu na území České republiky opatřením účinným, musí jeho účinky nastat co nejdříve po spáchání (projednání) protiprávního jednání. Poukázala na skutečnost, že žalobce není držitelem platného pobytového oprávnění, neboť předchozí povolení k trvalému pobytu mu bylo zrušeno. Upozornila, že žalobce byl v letech 2016 až 2023 uvězněn v Drážďanech pro závažnou drogovou trestnou činnost, přičemž po uvedenou dobu neplnil roli rodiče. Dále žalovaná sdělila, že páchání trestné činnosti v jiném členském státě a následný záznam v Schengenském informačním systému není takovou skutečností, která by trvale omezila vstup žalobce na území České republiky, neboť státním příslušníkům třetích zemí, kteří nesplňují jednu nebo více podmínek vstupu na území členských států, může členský stát povolit vstup na své území (z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu, a nebo vzhledem ke svým mezinárodním závazkům) a následně o tomto povolení vstupu na své území uvědomí ostatní členské státy. Deklarovala, že právo na respektování soukromého a rodinného života cizince stanovuje Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, která současně připouští zásah do tohoto práva, dějeli se tak v souladu se zákonem a v oblastech zájmu chráněných státem.

4. Podle ustanovení a 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ustanovení je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.

5. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění je prokazováno žalobcem, a to jak předloženými tvrzeními, tak k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v ustanovení vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samého žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že žalobcův majetek se zmenší, a tím bude žalobci způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině a sankci žalobce. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení hrozící újmy žalobce nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde hrozí natolik závažná újma žalobci, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně ustoupit zájmům žalobce do meritorního rozhodnutí věci soudem.

6. Soud po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě lze vyhovět.

7. Již samotné rozhodnutí, jímž byla žalobci uložena povinnost opustit území, je schopno mu způsobit újmu, neboť toto rozhodnutí by vedlo k vycestování žalobce z území České republiky. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že u žalobce byla splněna první podmínka vyplývající z , jež je nezbytným předpokladem pro přiznání odkladného účinku žalobě, neboť zásah do práv žalobce by byl podstatný, jelikož by území České republiky musel opustit ještě předtím, než by soud rozhodl o jeho žalobě.

8. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu , soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter žalobou napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť žalobou napadené rozhodnutí se týká toliko žalobce. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.

9. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem dle V daném případě byla žalobci uložena povinnost opustit území členských států, neboť žalobce dne 18. 12. 2023 od 00:01 do 11:30 hodin pobýval na území České republiky bez oprávnění k pobytu, nebyl držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a nebyly u něj shledány důvody pro zahájení řízení o správním vyhoštění.

10. Současně bylo z napadeného rozhodnutí zjištěno, že žalobce je veden v Schengenském informačním systému jako státní příslušník třetí země, kterému byl odepřen vstup a pobyt na území členských států pro drogovou trestnou činnost s platností záznamu od 20. 11. 2023 do 27. 10. 2028, přičemž vyhlašujícím státem je Německo.

11. Soud nijak nepředjímá správnost skutkového zjištění správních orgánů, resp. zda správní orgány zjištěný skutkový stav správně právně vyhodnotily, neboť tato otázka je předmětem jedné ze žalobních námitek. Soud v této fázi řízení nicméně konstatuje, že pobývání žalobce na území České republiky bez pobytového oprávnění v rozsahu necelého jednoho dne, které je žalobci vytýkáno, není takového charakteru, aby bylo možno konstatovat, že další pobyt žalobce na území České republiky, bude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V porovnání s újmou, která hrozí žalobci pro jeho vycestování z území České republiky a nemožnost opětovného vstupu na území členských států do 27. 10. 2028 v souvislosti se záznamem uvedeným v Schengenském informačním systému, který má za následek, že by i případný konečný úspěch ve věci pro žalobce neznamenal možnost návratu na území členských států, kde má žalobce členy rodiny, a dosavadní délkou pobytu žalobce na území České republiky (na základě povolení k trvalému pobytu od 25. 4. 2005 do 19. 10. 2023) se nejeví jako nepřiměřené narušení důležitého veřejného zájmu, pokud žalobce bude moci na území České republiky setrvat do doby, než soud o jeho žalobě rozhodne.

12. Podstatné v tomto ohledu je i to, že ani žalovaná ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku neuváděla žádné okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že pro ochranu veřejného zájmu je zcela nezbytné, aby žalobce urychleně opustil území České republiky. Soud v tomto kontextu zároveň podotýká, že podle ustanovení usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly. Poukáže-li tedy žalovaná na takové okolnosti následně, může soud své usnesení o tom, že žalobě byl přiznán odkladný účinek, zrušit.

13. Z listin doložených k doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě (žákovská knížka dcery žalobce, elektronická pozvánka na třídní schůzky, potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání družky žalobce) soud nezjistil žádné nové podstatné skutečnosti stran naplnění podmínek přiznání odkladného účinku žalobě.

14. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, a podané žalobě odkladný účinek přiznal.

15. Výrokem II. tohoto usnesení soud žalobci zároveň uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V daném případě vzniká poplatková povinnost dle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) per analogiam až dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli (žalobci) uložena povinnost soudní poplatek zaplatit; tedy ukládá se až tehdy, pokud je o návrhu rozhodnuto (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. -21, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. -32). Návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost předmětného poplatku poté byla stanovena podle zákona o soudních poplatcích.

16. Soudní poplatek je žalobce povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 4249000825.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Ústí nad Labem 19. května 2025

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.