Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 65/2025 - 10

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Bc. M. H., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2024, č. j. 10.01000475/240003, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2025, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Ve věci jde o přezkum usnesení, kterým Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“), podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přiznal žalobci (dále jen „stěžovatel“) částečné osvobození od soudních poplatků ve výši 90 % ve věci jeho žaloby vedené pod sp. zn. a ve zbytku tuto žádost zamítl. Žalobce podal žalobu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, kterým mu žalovaná podle , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, neurčila advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně. Právní služba měla spočívat v zastoupení v řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2024, č. j. . Uvedený soud jím potvrdil usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 26. 6. 2024, č. j. , kterým bylo zastaveno řízení o (opakované) žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků z důvodu překážky věci rozhodnuté.

[2] Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále jen „prohlášení“) městský soud zjistil, že stěžovatel pobírá příspěvek na bydlení ve výši 5 649 Kč a příspěvek na živobytí ve výši 4 860 Kč, má vlastnické právo k 1/12 rodinného domu, 1/12 přilehlé zahrady a 1/24 přístupové cesty, všech v k. ú. X, a jsou mu poskytovány půjčky na nájemné a životní potřeby od I. H. Měsíčně platí výživné na svého syna ve výši 2 000 Kč a splátky dluhu vůči Okresnímu soudu v Mělníku ve výši 200 Kč (dluh v celkové výši 2 x 5 000 Kč označil za pořádkovou pokutu). Témuž okresnímu soudu dluží ze stejných důvodů také 10 000 Kč se splatností v roce 2024. Dluh vůči Okresnímu soudu Prahavýchod ve výši 4 000 Kč představuje náklady trestního řízení a stěžovatel k němu platí měsíční splátku ve výši 100 Kč. Za své náklady označil živobytí ve výši 4 860 Kč a nájemné včetně platby za elektřinu ve výši 3 830 Kč. K dokreslení své situace stěžovatel uvedl, že je v pracovní neschopnosti, byla mu diagnostikována stresová porucha přizpůsobení a užívá antidepresiva.

[3] Městský soud neshledal finanční situaci stěžovatele za natolik výjimečnou, aby sama o sobě vedla k plnému osvobození od soudních poplatků. Za situace, kdy stěžovatel řádně hradí splátky jemu uložených pořádkových pokut, jejichž vznik městskému soudu nijak neobjasnil, a dále disponuje dostatkem příjmů k pravidelné úhradě dalších plateb (členský příspěvek, telefon), neshledal městský soud žádný důvod, pro který by bylo namístě stěžovatele osvobodit od soudních poplatků zcela. Stěžovatel sice v prohlášení uvedl, že mu byla diagnostikována stresová porucha, zároveň však nijak neprokázal, že je osobou invalidní, a nemá žádnou možnost zvýšit si svůj příjem. Soudní poplatek má motivovat navrhovatele, aby pečlivě zvažovali spory, jejichž řešení přenesou na soudy. Pokud stěžovatel hodlá svá práva vymáhat soudní cestou v rozsahu, který žalovaná v napadeném rozhodnutí označila za zjevné nadužívání institutu určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní pomoci, je přiměřené a spravedlivé po něm požadovat, aby soudní řízení vedl s vědomím existence nákladů řízení včetně soudního poplatku, a to v jeho nepatrné části ve výši 10 %, tj. 300 Kč. Ve zbytku městský soud žalobce od soudních poplatků osvobodil.

II. Kasační stížnost žalobce

[4] Stěžovatel napadl usnesení městského soudu kasační stížností z důvodů, které podřazuje pod , navrhl jej zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení. Městskému soudu vytýká, že nesprávně posoudil význam jednotlivých skutečností uvedených v žádosti o osvobození od soudních poplatků. Hradíli stěžovatel členské příspěvky spolku MaSON (poskytování internetu za 200 Kč měsíčně) a výdaje spojené s užíváním telefonu (184 Kč v lednu 2025), činí tak za účelem odstraňování informačních bariér, aby nebyl izolován v úředním, bankovním, sociálním ani rodinném životě. Pořádkové pokuty zase splácí, aby odvrátil daňové exekuce a exekuční náklady, které by mu vznikly při nedodržení splátkového kalendáře. Pro posouzení jeho žádosti nebyly podstatné okolnosti, „za nichž vznikl problém“. Stěžovateli nelze vytknout, že si jako evidovaný uchazeč o zaměstnání nemohl zvýšit příjem a že po dobu dočasné práceneschopnosti dodržuje stanovený léčebný režim.

[5] Ve vztahu k motivační a regulační funkci soudního poplatku stěžovatel shrnuje jejich podstatu, nesouhlasí však s tím, jakým způsobem je zohlednil městský soud v posuzované věci. Stěžovatel v původním řízení požadoval osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z důvodu změny situace spočívající v nově tvrzené skutečnosti, že žalovaný překročil pravomoci v úmyslu narušit jeho rodinné vztahy. Připojil totiž spisovou dokumentaci jiného původce s notorietou modifikovatelnosti k údajům poskytovaným soudu, přestože věděl, že mu to nikdo nedovolil a že tím může nepřípustně ovlivnit osvědčování a dokazování před opatrovnickým soudem. Stěžovatel tudíž požaduje advokáta, aby mohl Ústavní soud konstatovat, že ve věci nejde o překážku věci rozhodnuté a zda se situace od předchozího procesního rozhodování v občanském soudním řízení změnila. Právní pomoc advokáta se zaměřením na ochranu osobnosti by měla bránit tomu, aby byly ve sporu o péči o nezletilé dítě předkládány falza ve zlém úmyslu narušit rodinné vztahy stěžovatele orgánem sociálněprávní ochrany dětí Mělník.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[6] Kasační stížnost je přípustná, byla podána osobou k tomu oprávněnou, včas a z důvodů, které zákon připouští. Jelikož směřuje proti procesnímu usnesení městského soudu, kterým se nekončí řízení o žalobě, v řízení o ní stěžovatele netíží poplatková povinnost, ani povinnost být zastoupen advokátem (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 9. 6. 2015, č. j. , č. 3271/2015 Sb. NSS).

[7] Nejvyšší správní soud přezkoumal usnesení městského soudu v mezích rozsahu kasační stížnosti a v ní uplatněných důvodů, jakož i možných vad řízení, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ). Vzhledem k tomu, že kasační stížnost směřuje výhradně proti procesnímu postupu městského soudu, nevyžadoval vyjádření žalované.

[8] Kasační stížnost není důvodná.

[9] Předně je třeba uvést, že Nejvyšší správní soud v několika svých rozsudcích posuzoval kasační stížnosti stěžovatele v obdobných věcech, v nichž městský soud přiznal stěžovateli na podkladu jím tvrzených osobních a majetkových poměrů toliko částečné osvobození od soudních poplatků ve výši 90 % z částky 3 000 Kč (z nedávné doby např. rozsudky NSS ze dne 5. 2. 2025, č. j. , ze dne 27. 2. 2025, č. j. , nebo ze dne 20. 3. 2025, č. j. ). Ve všech těchto věcech šlo o žaloby, jimiž se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí žalované o neurčení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně. Jelikož závěry obsažené v těchto rozsudcích dopadají i na nyní uplatněné námitky stěžovatele, není důvod se od nich v nyní posuzované věci jakkoli odchýlit.

[10] Městský soud podle částečně osvobodil stěžovatele od soudních poplatků, neboť zjistil, že disponuje příjmy pouze ze sociálních dávek. Současně však zohlednil povahu dalších stěžovatelových dluhů a výdajů, povahu původního řízení, ve kterém stěžovatel požaduje advokáta, motivační funkci soudního poplatku, a zejména výjimečnost přiznání osvobození od soudních poplatků. Tyto závěry považuje Nejvyšší správní soud za dostatečně odůvodněné a souladné s (výše odkazovanou) ustálenou judikaturou. To platí i pro závěr, že požadavek městského soudu na spoluzodpovědnost účastníka za vedení sporu je zcela legitimní.

[11] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v minulosti konstatoval, že „soudní poplatky mají tři základní funkce: fiskální (jejímž cílem je, aby ti, kdo se obracejí na soudy, přispěli k úhradě nákladů spojených s jejich činností), regulační (jejímž cílem je odradit podatele od svévolných, bezdůvodných anebo malicherných návrhů, které by soudy zbytečně zatěžovaly) a motivační (jež má působit tak, aby povinní dobrovolně plnili své povinnosti a účastníci právních vztahů řešili své spory mimosoudně)“ (usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. , odst. 13). I když je účastník nemajetný, takže by zásadně bylo namístě přiznat mu osvobození od soudních poplatků, může mu soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporu či sporů, které účastník vede (rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2011, č. j. , č. 2601/2012 Sb. NSS). Ani nemajetný účastník řízení tak nemusí být pokaždé osvobozen od soudních poplatků. Městský soud přesto (s ohledem na povahu a značnou frekvenci sporů stěžovatele) nepřistoupil k zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků, ale vyhověl jí v podstatné části s odůvodněním, které je přezkoumatelné, logické a v souladu se zákonem a s výjimečnou povahou institutu osvobození od soudních poplatků.

IV. Závěr a náklady řízení

[12] Nejvyšší správní soud nepřisvědčil kasačním námitkám stěžovatele a neshledal ani vadu, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto zamítl podle věty poslední

[13] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s větou první ve spojení s Stěžovatel, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované nevznikly žádné náklady nad rámec úřední činnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. května 2025

JUDr. Radan Malík

předseda senátu