Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

60 Ad 6/2024 - 99

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: M. K.

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížova 1292/25, Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 11. 2023, čj. X,

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 27. 6. 2023, čj. X, zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle , o důchodovém pojištění. Vycházela přitom z posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) Tábor ze dne 14. 6. 2023, dle něhož žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20 %.

2. Žalovaná k námitkám žalobkyně zpochybňujícím posouzení jejího zdravotního stavu závěry uvedeného rozhodnutí potvrdila. Vycházela přitom z posudku o invaliditě ze dne 15. 11. 2023, dle něhož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla žalobkynina pracovní schopnost pouze o 20 %.

II. Shrnutí žaloby

3. Žalobkyně úvodem žaloby rekapituluje průběh řízení před správními orgány a popisuje, u kterých lékařek se v předchozích letech léčila, včetně subjektivního hodnocení poskytované péče. Uvádí, že v důsledku opakované změny lékařky nebyla posudkové komisi k dispozici její kompletní zdravotní dokumentace, pouze lékařské zprávy za poslední dva roky. Předchozí lékařka (MUDr. P.) tuto žalobkyninu dlouhodobou zdravotní dokumentaci neposkytla.

4. Žalobkyně dále obšírně popisuje zdravotní komplikace a omezení, která jí působí její onemocnění (Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida), vedlejší příznaky medikace, bolesti. Uvádí, že od konce března do poloviny září 2023 byla v pracovní neschopnosti. Po ukončení pracovní neschopnosti změnila zaměstnavatele, pracovní poměr byl ukončen ve zkušební době, žalobkyně se domnívá, že se tak stalo z důvodu jejího častějšího docházení na toaletu. Pokud by žalobkyni byl přiznán invalidní důchod, zaměstnavatel by toto omezení toleroval.

5. Žalobkyně dodává, že její zdravotní stav je relativně dobrý jen proto, že je zodpovědnou pacientkou, ovšem její finanční náklady jsou z důvodu nepříznivého zdravotního stavu vyšší (toaletní papír, vodné, časté praní prádla, omezené stravování, časté návštěvy lékařů). Pokud by jí byl přiznán invalidní důchod prvního stupně, mohla by pracovat na zkrácený úvazek a tím by byla státu prospěšnější než nyní, kdy je nezaměstnaná.

6. Napadeným rozhodnutím je poškozena, vždy se snažila žít zdravě, nemoc ji omezuje v běžném životě morálně, zdravotně i esteticky. Zdravotní komplikace je třeba posuzovat souhrnně, žalobkyně rovněž trpí slabozrakostí levého oka, byla jí vyoperována štítná žláza, má koxartózu v pravé kyčli a koleni. Její zdravotní stav se již zlepšovat nebude. Žalobkyně celý život pracovala, přispívala tak do systému, proto požaduje zrušení napadeného rozhodnutí a přiznání invalidního důchodu prvního stupně.

7. K žalobě žalobkyně připojila obsáhlý popis svého života se zdravotním postižením označený jako „Můj život s ulcerózní kolitidou“.

III. Shrnutí vyjádření žalované

8. Žalovaná nejprve obšírně shrnula dosavadní průběh řízení s tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno žalovanou na základě odborného posudku o invaliditě ze dne 15. 11. 2023. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XI. oddíl C položka 4a přílohy k , o posuzování invalidity (dále jen „“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu a 4 citované vyhlášky nemění. Dle žalované byl posudkovými lékaři (pracoviště OSSZ Tábor a ČSSZ Plzeň) plně posouzen a zjištěn žalobkynin zdravotní stav. Subjektivní úvahy a vlastní vyhodnocení zdravotního stavu nejsou důvodem k uznání invalidity. V podrobnostech žalovaná odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhuje důkaz posudkem příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

9. Žalovaná navrhla, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Průběh jednání

10. Účastníci řízení při jednání konaném dne 25. 11. 2024 účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích. Žalobkyně dále popsala povahu svých zdravotních obtíží.

11. Krajský soud při jednání provedl důkaz posudkem posudkové komise v Českých Budějovicích spolu s protokolem o jednání ze dne 1. 10. 2024, z nichž se podává, že žalobkyně byla jednání posudkové komise v Českých Budějovicích přítomna. Komise zasedala ve složení za přítomnosti specialisty z oboru interního lékařství (MUDr. V.). Posudková komise vycházela z odborné dokumentace ze správního řízení doplněné o lékařské zprávy předložené při jednání posudkové komise, rovněž tak i z kompletní zdravotní dokumentace praktického lékaře (MUDr. J.). Žalobkyně byla taktéž při jednání komise vyšetřena.

12. Posudková komise v Českých Budějovicích dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je u žalobkyně ulcerózní kolitida, což odpovídá postižení uvedenému v kapitole XI oddíl C položka 4a přílohy k vyhlášce. Stav žalobkyně shledala uspokojivě kompenzovaným s občasným zhoršením s průjmy, bez laboratorně zjevné aktivity, kdy je stanoveno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 10-20 %. S ohledem na žalobkyninu profesi (posuzována jako prodavačka) byla zvolena vyšší hranice (20 %), pro další funkčně významné poruchy zdravotního stavu žalobkyně (koxartóza) pak ještě navýšena dle § 3 odst. 1 vyhlášky na celkovou hodnotu 30 %. Posudková komise rovněž odůvodnila, z jakého důvodu nelze volit položku 4b. Uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní. Posudková komise doplnila, že jí zvolená položka je ve shodě se čtyřmi předešlými posudkovými hodnoceními, navýšení horní hranice považovala za vhodné (ve shodě s posudkem ČSSZ ze dne 13. 9. 2022), uvedené desetiprocentní navýšení učiněné komisí však na výsledku ničeho nemění.

13. Posudková komise v Českých Budějovicích se vyjádřila rovněž k žalobním námitkám ve vztahu ke zdravotním obtížím popsaných žalobkyní s tím, že k uvedenému byla využita možnost navýšení horní hranice rozmezí. Z očního hlediska nemá stav žalobkyně vliv její pracovní schopnost; je to stav celoživotní, na který je adaptována. Období exacerbací (zhoršení) mohou být řešena dočasnou pracovní neschopností, není to stav dlouhodobý, klidová stadia převažují.

14. Žalobkyně zpochybnila správnost obsazení posudkové komise v Českých Budějovicích a namítla, že si posudková komise nevyžádala kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, nýbrž dokumentaci pouze z posledních dvou let. Žalobkyně při jednání také upozornila na existenci aktuální lékařské zprávy z gastroenterologie.

15. Krajský soud usnesením odročil jednání na neurčito z důvodu zadání doplňujícího, resp. revizního posudku. Krajský soud následně dospěl k závěru, že s ohledem na podstatu žalobkyniných výtek vůči posudku posudkové komise v Českých Budějovicích je vhodnější zadání revizního posudku u posudkové komise v Plzni. Pro tento účel si krajský soud od žalobkyně vyžádal shora uvedenou zprávu z gastroenterologie, kterou posudkové komise přeposlal.

16. Při jednání konaném dne 9. 6. 2025 provedl krajský soud důkaz posudkem posudkové komise v Plzni spolu s protokolem o jednání ze dne 21. 3. 2025, z nichž se podává, že žalobkyně byla jednání posudkové komise v Plzni přítomna. Komise zasedala ve složení za přítomnosti specialisty z oboru interního lékařství (MUDr. J.). Posudková komise podrobně shrnula podklady, z nichž vycházela včetně žalobkyní doložených aktuálních lékařských zpráv. Žalobkyně byla taktéž při jednání komise vyšetřena.

17. Dle posudkové komise v Plzni je u žalobkyně rozhodujícím zdravotním postižením je ulcerózní kolitida. Žalobkynino postižení je funkčně uspokojivě stabilizované bez závažnějších endoskopických a ultrazvukových změn, bez průkazu výraznější laboratorní aktivity či významného laboratorního diskomfortu, s průměrnou průjmovitou frekvencí bez verifikované sekundární poruchy iontového a minerálního řetězce, bez průkazu významného váhového úbytku s případnou malnutriční symptomatologií. Posudková komise v Plzni uvedené postižení podřadila kapitole XI oddíl C položka 4a přílohy k vyhlášce a shledala, že míra poklesu žalobkyniny pracovní schopnosti či 20 % s navýšením o 10 % z důvodu komorbidit (bilat. coxartróza). Celková míra poklesu žalobkyniny pracovní schopnosti činí 30 %.

18. Pro podřazení žalobkynina zdravotního postižení pod položky b) a c) nejsou splněny podmínky, neboť doloženou dokumentací není objektivizována významnější endoskopická či RTG patologie, nejsou prokázány významné laboratorní změny ani střevní komplikace charakteru abscesů, stenóz či střevních píštělí, nejsou doloženy závažné mimostřevní či nutriční komplikace.

19. Krajský soud dále provedl důkaz doplňujícím posudkem posudkové komise v Plzni ze dne 25. 4. 2025 (včetně protokolu o jednání této komise z téhož dne), v němž posudková komise reagovala na dotaz soudu ohledně žalobkyní zpochybněného složení posudkové komise v Českých Budějovicích a dostatečnosti podkladové dokumentace.

20. Podoborem interního lékařství je i gastroenterologie, takže MUDr. V. V. je kompetentní se orientovat a správně hodnotit i gastroenterologické nálezy. V rámci posouzení pracovní schopnosti se používají laboratorní vyšetření, sonografická vyšetření a endoskopická vyšetření, která jsou v gesci specialisty gastroenterologa, ale tato vyšetření se v rámci zasedání posudkové komise nikdy neprovádějí, pouze se přebírají nálezy od ošetřujícího gastroenterologa (v tomto případě MUDr. V.), které žalobkyně dodala.

21. Dále posudková komise uvedla, že byla použita kompletní dokumentace od ošetřujícího gastroenterologa MUDr. V., který nepochybně provedl veškerá potřebná vyšetření k posouzení zdravotního stavu pacientky za účelem případné změny léčebného postupu, z tohoto titulu je lze považovat za dostatečná i pro posudkové účely.

22. Žalobkyně opětovně vyjádřila s posudkovým hodnocením nesouhlas. Uvedla, že posudkoví lékaři si vyžádali žalobkyninu zdravotní dokumentaci pouze za poslední čtyři roky. Neměli tak dokumentaci od žalobkyniny dřívější lékařky MUDr. P., která zachycovala předchozí vážný průběh ulcerózní kolitidy. Dle primáře gastroenterologického oddělení nemocnice České Budějovice doc. MUDr. M. B., Ph.D., má tato nemoc i další symptomy jako například záněty očí. Žalobkyně uvedla, že takovýmto zánětem aktuálně trpí. Nemoc taktéž napadá kosti a klouby, přičemž žalobkyně je nyní v pořadníku na výměnu kyčlí. Dále žalobkyně uvedla, jaké komplikace jí nemoc způsobuje v zaměstnání prodavačky a že si nedovede představit, jak bude ještě dalších deset let, které jí zbývají do starobního důchodu, pracovat.

23. Žalobkyně navrhla provést důkaz lékařskou zprávou MUDr. Š. D. ze dne 9. 5. 2025 k otázce žalobkynina onemocnění kyčlí a zařazení žalobkyně do pořadníku na výměnu kyčelního kloubu, související informací pro pacienty čekající na kloubní náhradu a dále publikací doc. Bortlíka nazvanou Mimostřevní projevy a komplikace IBD z roku 2024. Krajský soud tyto důkazní návrhy zamítl pro irelevanci, popřípadě nadbytečnost. Zařazení na čekacíu na transplantaci kyčelního kloubu k 9. 5. 2025 nic nevypovídá o skutkovém stavu ke dni žalobou napadeného rozhodnutí. Odborná publikace popisující projevy onemocnění, kterým žalobkyně trpí, nemůže nic vypovídat o tom, jaký je konkrétní zdravotní stav žalobkyně s ohledem na posouzení invalidity. Žalobkyně se i při jednání posudkových komisí podrobila vyšetření lékařkami s příslušnou specializací, které hodnotily i příslušnou lékařskou dokumentaci. Krajský soud nadto nemůže samostatně činit medicínské závěry.

24. Žalobkyně v rámci závěrečného návrhu vznesla dotaz, kdo za ni odpracuje oněch 30 %, o které je snížena její zdravotní schopnost. Žalobkyně uvedla, že jako osoba se zdravotním znevýhodněním není nijak chráněná vůči zaměstnavateli. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované stran možnosti obrátit se ohledně zprostředkování vhodného zaměstnání uvedla, že úřad práce byl v místě jejího bydliště zrušen a že nemá nárok ani na „kartičku na parkování“.

25. Žalobkyně i žalovaná nadále setrvaly na svých procesních stanoviscích.

V. Právní hodnocení krajského soudu

26. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ).

27. Žaloba není důvodná.

28. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“

29. Krajský soud předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, se žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahujeli posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

30. Krajský soud vyšel především ze shora uvedených posudků posudkových komisí v Českých Budějovicích a v Plzni, které přezkoumaly zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti lékařek specialistek (interní lékařství). Obě posudkové komise následně stanovily úplnou klinickou diagnózu, a to na základě podkladové dokumentace (včetně dokumentace z doby po vydání napadeného rozhodnutí i zcela aktuálních lékařských zpráv), žalobkyně rovněž byla vyšetřena při jednání obou komisí přizvaným lékařem specialistou. Posudkové komise na základě shromážděných podkladů shodně označily rozhodující zdravotní postižení způsobující u žalobkyně dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je ulcerózní kolitida, což odpovídá postižení uvedenému v kapitole XI oddíl C položka 4a přílohy k vyhlášce, přičemž komise zvolila s ohledem na profesi žalobkyně horní hranici (20 %), kterou navýšila o 10 procentních bodů na výsledných 30 %.

31. Je zapotřebí uvést, že navýšení o 10 procentních bodů posudkové komise zvolily s ohledem na žalobkyninu oboustrannou koxartrózu, tedy onemocnění kyčelního kloubu, na které poukazovala při jednání. Samotnou ulcerózní kolitidu by bez přidruženého postižení kloubů bylo dle uvedené položky přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity možné hodnotit snížením žalobkyniny pracovní schopnosti maximálně o 20 %.

32. Jestliže posudkové komise stanovily úplnou klinickou diagnózu, označily rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadily příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnily, zabývaly se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a přistoupily k využití tzv. korekčních faktorů (§ 3 vyhlášky), pak považuje soud oba posudky posudkových komisí za úplné a přesvědčivé, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 30% pokles její pracovní schopnosti. Za podstatné krajský soud považuje také to, že obě posudkové komise jsou ve shodě s předchozími posudkovými hodnoceními (zcela totožné zařazení zdravotního postižení žalobkyně ve smyslu přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity), byť posudkoví lékaři OSSZ a ČSSZ nezvolili navýšení procentní hranice ve smyslu § 3 vyhlášky.

33. Uplatněné žalobní námitky pak směřují primárně do zjištěného skutkového stavu, potažmo se týkají obtíží žalobkyně způsobených dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem s dopadem do jejího sociálního života, včetně možnosti uplatnění na trhu práce. Byť krajský soud v žádném ohledu nezpochybňuje závažnost žalobkynina zdravotního stavu ani jeho důsledky, v posuzované věci je vázán odborným lékařským posouzením, neboť sám medicínské otázky, na nichž případné stanovení stupně invalidity závisí, hodnotit nemůže. Stejně tak nemůže relevantní hodnocení učinit ani sama žalobkyně. Vzhledem k tomu, že posudky posudkových komisí nevykazovaly žádných vad a korespondovaly co do stanovení stupně invalidity, resp. vyhodnocení zdravotního postižení žalobkyně, s předchozími posudkovými hodnoceními jejího zdravotního stavu, předestřeným námitkám do skutkového stavu soud nepřisvědčil.

34. S námitkami týkajícími se nesprávného obsazení posudkové komise v Českých Budějovicích a nedostatečných podkladů se přesvědčivě vypořádala posudková komise v Plzni v doplňujícím posudku. Krajský soud nemá k těmto závěrům co dodat. Gastroenterologie je podoborem interního lékařství a je tedy zcela případné, pokud členkou posudkové komise byla lékařka internistka, která je schopna vyhodnotit příslušné podklady.

35. Pokud pak posudkové komise vycházely z relevantní dokumentace od ošetřujícího gastroenterologa MUDr. V., nelze ani v tomto směru shledat žádné pochybení, neboť hlavním zdravotním postižením žalobkyně je právě onemocnění gastroenterologické povahy. Vedle toho své závěry opíraly též o zprávy dalších odborných lékařů z oboru ortopedie a očního lékařství. Z pohledu krajského soudu není bez dalšího na závadu, pokud si posudkové komise dle tvrzení žalobkyně nevyžádaly starší lékařské zprávy (konkrétně žalobkyně označila dokumentaci od její dřívější lékařky MUDr. P.), neboť smyslem nynějšího řízení je především posoudit zdravotní stav žalobkyně ke dni rozhodnutí žalované, resp. zda vůbec byla žalobkyně k tomuto dni invalidní. Starší lékařské zprávy by mohly mít svůj význam tehdy, pokud by žalobkyně byla dle posudkových lékařů a komisí invalidní a bylo by zapotřebí stanovit datum vzniku invalidity. To však v nynější věci nebylo potřebné.

36. Další žalobkyniny námitky v podstatě představují polemiku se zněním zákonné úpravy, kdy se pozastavuje zejména nad tím, jaká ochrana jí za dané situace náleží vůči zaměstnavateli. Jakkoli krajský soud rozumí tomu, že si žalobkyně tyto otázky klade, na posouzení věci nemají vliv, neboť předmětem řízení je výhradě posouzení otázky její případné invalidity.

VI. Závěr a náklady řízení

37. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle a 2 Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 9. června 2025

JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z.