Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 4/2025 - 45

pokračování Aprk 4/2025 - 46

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: L. D., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, o žalobě vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále jen „navrhovatel“) podal dne 27. 12. 2023 u Krajského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ve věci záznamu 12 bodů v registru řidičů.

[2] Dne 20. 5. 2025 navrhovatel podal u krajského soudu návrh na určení lhůty dle o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Uvádí v něm, že vyslovil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a již v minulém roce požádal o rozhodnutí ve věci, po dobu delší 1 roku však nejsou činěny úkony směřující k rozhodnutí. Navrhl proto určit krajskému soudu lhůtu 30 dnů k rozhodnutí nebo k nařízení jednání za účelem projednání věci.

[3] Návrh na určení lhůty postoupil krajský soud v souladu s zákona o soudech a soudcích Nejvyššímu správnímu soudu spolu s vyjádřením pověřeného člena ve věci rozhodujícího senátu. Mgr. Miroslav Makajev ve vyjádření připomněl , , ve znění pozdějších předpisů, s tím, že v současné době má k vyřízení cca 20 věcí, které napadly dříve než žaloba navrhovatele. Odkázal dále na judikaturu Nejvyššího správního soudu, dle které lze za přiměřenou délku řízení považovat 24 měsíců, a dodal, že od podání žaloby navrhovatele vyřídil bezmála 100 věcí včetně několika desítek věcí přednostních či zalhůtovaných. Návrh proto považoval za nedůvodný.

[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

[5] Podle § 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích [m]áli účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.

[6] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v d.

[7] Zdejší soud již mnohokrát ve své judikatuře konstatoval (nověji např. v usnesení ze dne 24. 6. 2020, č. j. Aprk 4/2020107, odst. [9]), že průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu. Nejvyšší správní soud se při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, a to zejména s ohledem na kritéria stanovená v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, jimiž jsou složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a dosavadní postup soudu. Je podstatné, aby věc nebyla udržována ve stavu připraveném k rozhodnutí po příliš dlouhou dobu (srov. usnesení NSS ze dne 27. 9. 2022, č. j. Aprk 5/202279, odst. [6]).

[8] Nejvyšší správní soud zejména v reakci na vyjádření pověřeného člena senátu krajského soudu upozorňuje, že délku řízení nelze bez dalšího ospravedlňovat odkazem na zákonná pravidla vyřizování věcí a počtem dosud nevyřízených předcházejících věcí, jakož ani vytížeností soudu či jednotlivých soudců (srov. usnesení ze dne 11. 4. 2023, č. j. Aprk 5/2023112, odst. [12]). Z předloženého spisu krajského soudu nicméně vyplývá, že krajský soud se žalobou navrhovatele zabýval bezprostředně po jejím doručení dne 27. 12. 2023 tomuto soudu a v přiměřené lhůtě činil postupně všechny nezbytné úkony jako poučení účastníků řízení, výzvu žalovanému k předložení správního spisu a zaslání žaloby a dalších podání navrhovatele žalovanému k vyjádření, popř. na vědomí. Lze připustit, že krajský soud po dobu několika měsíců žádné úkony již nečiní. Stav řízení, kdy soud vykonal veškeré úkony nutné k tomu, aby mohl rozhodnout v dané věci, která nemá přednostní režim, ale stále nerozhodl, však není sám o sobě známkou průtahu v řízení.

[9] Nejvyšší správní soud dlouhodobě považuje za přiměřenou délku řízení 24 měsíců (srov. usnesení NSS ze dne 22. 11. 2017, č. j. Aprk 24/201736, č. 3669/2018 Sb. NSS, odst. [34], ze dne 17. 1. 2018, č. j. Aprk 1/2018128, odst. [9], nověji již citované usnesení č. j. Aprk 5/2023112, odst. [11], nebo ze dne 1. 4. 2025, č. j. Aprk 3/202572, odst. [10]). Takovou dobu ještě řízení o žalobě navrhovatele netrvá a poslední úkon ve věci krajský soud učinil jen před několika málo měsíci. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že krajský soud se nedopustil žádných průtahů, naopak činil nutné úkony potřebné k tomu, aby se řízení dostalo do stavu, ve kterém je možno vydat rozhodnutí. Nepostupoval v řízení nikterak v rozporu s požadavky spravedlivého procesu, které obecně nevynucují vydání rozhodnutí ihned, jak je to možné, ale pouze brání tomu, aby doba řízení nebyla nepřiměřeně dlouhá.

[10] Nejvyšší správní soud tedy nepovažuje návrh na určení lhůty za důvodný, a proto jej podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 in fine zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, jeli návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 174a odst. 9 zákona o soudech a soudcích).

V Brně dne 16. června 2025

JUDr. Radan Malík

předseda senátu