Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Afs 76/2025 - 25

- 26

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Štěpána Výborného a soudkyně Martiny Küchlerové v právní věci žalobce: F. D., zastoupen JUDr. Romanem Haisem, advokátem, sídlem Palackého třída 2203/186, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 6. 2024, č. j. 17591/24/ 520010423705893, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 6. 5. 2025, č. j. .

takto:

I. Kasační stížnosti žalobce se nepřiznává odkladný účinek.

II. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, kterým byla zamítnuta jeho žaloba směřující proti rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný změnil platební výměr správce daně tak, že vyměřenou daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2020 snížil na 243 195 Kč.

[2] S kasační stížností stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku. Uvedl, že rozdíl mezi vyměřenou a tvrzenou daní v úhrnné výši 174 720 Kč je částkou, jejíž úhrada by pro něj v současné době představovala závažnou újmu, až existenční problémy. Stěžovatel je přitom nemajetný, nevlastní žádný nemovitý majetek ani movitý majetek vyšší hodnoty.

[3] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zdůraznil, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být vyhrazeno pouze pro ojedinělé případy. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Stěžovatel nesplnil svoji procesní povinnosti tvrdit a prokázat (osvědčit), že by pro něj výkon rozhodnutí znamenal nepřiměřenou újmu.

[4] Nejvyšší správní soud po zvážení všech důvodů a skutečností přednesených stěžovatelem dospěl k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[5] Podle , (dále jen „“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Nejvyšší správní soud předně připomíná, že „poskytnutí odkladného účinku má mimořádný charakter: soud tu totiž před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2003, č. j. , č. 760/2006 Sb. NSS). „Pojímání odkladného účinku jako výjimky z pravidla tedy znamená, že újma, která má hrozit žadateli o jeho přiznání, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba, resp. kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebudeli možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjdeli sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žadateli vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod.“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2014, č. j. ).

[7] Je na stěžovateli, aby konkretizoval, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná. Břemeno tvrzení a důkazní k hrozbě újmy nese žalobce, resp. stěžovatel (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. ).

[8] V posuzované věci stěžovatel dostatečně netvrdil ani neosvědčil újmu, jež mu hrozí výkonem rozhodnutí. Pouze uvedl, že by mu úhrada doměřené daně mohla způsobit existenční problémy. Nijak však nevysvětlil skutkové okolnosti, z nichž jeho obecné tvrzení vychází. Stěžovatel v návrhu nijak nekonkretizoval svoji finanční situaci, neuvedl, zda má nějaké příjmy (případně jaké), či zda má nějaké závazky. Neuvedl nic, z čeho by bylo možnost dovozovat, zda mu skutečně zaplacením doměřené daně hrozí existenční problémy. Nedoložil ani žádné podklady, kterými by svá obecná tvrzení osvědčil. Stejně tak neosvědčil tvrzení o nemajetnosti. K ostatním podmínkám pro přiznání odkladného účinku podle stěžovatel neuvedl nic.

[9] Návrh stěžovatele proto podmínky podle ve spojení s nesplňuje, Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti stěžovatele odkladný účinek nepřiznal.

[10] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že z rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. , či usnesení rozšířeného senátu č. j. ). Dále platí, že soud může usnesení o přiznání odkladného účinku i bez návrhu zrušit, ukáželi se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly ( ).

[11] Druhým výrokem tohoto usnesení Nejvyšší správní soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek. Povinnost zaplatit soudní poplatek v souvislosti s návrhem na přiznání odkladného účinku vzniká až rozhodnutím soudu o tomto návrhu. Poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (viz , o soudních poplatcích). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč.

[12] Soudní poplatek lze zaplatit bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1060307625.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. června 2025

JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.

předseda senátu