Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 96/2025 - 36

- 37

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: I. B., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 4. 2025, č. j. RN735 607 5562342USP, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti soudkyni Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jarmile Úředníčkové, ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ,

takto:

Soudkyně Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jarmila Úředníčková není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně v řízení o žalobě proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované, které se týká invalidního důchodu žalobkyně a které je vedeno u Krajského soudu Ostravě (dále jen „krajský soud“) pod sp. zn. , včas namítala podjatost soudkyně krajského soudu Mgr. Jarmily Úředníčkové a soudní osoby – I. M. Tuto námitku odůvodnila žalobkyně pouze tím, že se jmenované podílely na projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. . Ve zbytku podání se žalobkyně zabývala podjatostí posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) bez vazby na namítanou podjatost soudkyně a soudní osoby.

[2] Příslušná soudkyně Mgr. Jarmila Úředníčková se k námitce podjatosti vyjádřila v tom smyslu, že nemá žádný poměr k věci ani účastníkům řízení. Jak věc sp. zn. , tak věc sp. zn. jí byly přiděleny dle rozvrhu práce krajského soudu.

[3] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, „jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

[4] Podle věta poslední „[o] vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a jeli namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.“

[5] Záruka rozhodování věci nezávislým a nestranným soudcem patří mezi součásti práva na spravedlivý proces (d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a důvěry občanů v právo a právní stát (y). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Kategorii nestrannosti je třeba vnímat i v rovině objektivní. Za objektivní nelze považovat to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), ale to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci nikoliv nezaujatý vztah, tj. okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodovat o této otázce se však musí na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. , N 159/35 SbNU 181).

[6] Jak Ústavní soud uvedl v nálezu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , N 127/6 SbNU 429, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. Při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , N 98/23 SbNU 11).

[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/200316). Zákon přitom výslovně stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[8] V projednávané věci uvedla žalobkyně jako důvod podjatosti podíl na předchozím rozhodování jmenované soudkyně ve věci sp. zn. . V tomto řízení krajský soud téže žalobkyni nevyhověl, když zamítl její žalobu ve věci nepřiznání invalidního důchodu. Žalobkyně však neuvedla žádné konkrétní okolnosti, které by svědčily o vztahu soudkyně Mgr. Jarmily Úředníčkové k věci samotné nebo k účastníkům řízení. Námitka podjatosti vznesená vůči zmiňované soudkyni proto nemůže obstát, neboť se týká „postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“, tj. důvodů, které podle výslovného znění věty poslední důvodem pro vyloučení soudkyně z rozhodování být nemohou. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné jiné důvody, které by podjatosti soudkyně nasvědčovaly. Veškerá argumentace žalobkyně spočívá pouze v účasti soudkyně na předchozím rozhodování (přičemž se nejednalo o rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení), což důvodem podjatosti ze své podstaty být nemůže.

[9] S ohledem na shora uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že námitka podjatosti vznesená vůči soudkyni Mgr. Jarmile Úředníčkové není důvodná, proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

[10] K namítané podjatosti soudní osoby I. M. (dle rozvrhu práce krajského soudu se jedná o zapisovatelku úseku správního soudnictví) Nejvyšší správní soud uvádí následující. Dle rozhoduje Nejvyšší správní soud o námitce podjatosti směřující vůči soudci. O podjatosti soudních osob rozhoduje podle téhož ustanovení senát. Přestože z textu zákona není zcela jasné, o který senát se jedná, z logiky věci podpořené odbornou komentářovou literaturou vyplývá, že jde o senát příslušného krajského soudu (srov. POSPÍŠIL, Petr. [Vyloučení soudců a dalších osob]. In: BLAŽEK, Tomáš, a kol. . 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016). Jakkoliv jde v projednávané věci o agendu, o níž rozhoduje specializovaný samosoudce (viz ), což zákon výslovně neupravuje, jediným logickým závěrem je, že rozhodnutí o námitce podjatosti jmenované soudní osoby přísluší samosoudkyni (srov. ZAVŘELOVÁ, Jitka, [Vyloučení soudců a dalších osob]. In: JEMELKA, Luboš, a kol. . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013). Nejvyšší správní soud tak o podjatosti soudní osoby I. M. nerozhodoval. Ve stejné logice nerozhodoval zdejší soud ani o namítané podjatosti posudkové komise MPSV.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. července 2025

JUDr. Viktor Kučera

předseda senátu