Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 120/2025 - 38

- 39

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: A. T., zastoupeného advokátkou Mgr. et Mgr. Simonou Pavlicovou, tř. T. G. Masaryka 1118, FrýdekMístek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2025, čj. MV369623/OAM2025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 5. 2025, čj. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. et Mgr. Simoně Pavlicové se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v celkové výši 10 500 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce je státním příslušníkem Ruské federace a dne 2. 3. 2025 podal opakovanou žádost o mezinárodní ochranu. Žalovaný řízení o opakované žádosti v souladu s , o azylu (zákon o azylu), zastavil. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil u Krajského soudu v Plzni, který žalobu zamítl.

[2] Žalobce (stěžovatel) rozsudek krajského soudu napadl kasační stížností podle , b), d) a e) , ve které namítá zejména nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku a splnění podmínek pro udělení mezinárodní ochrany.

[3] Podle § 32 odst. 8 písm. a) zákona o azylu je kasační stížnost nepřípustná v případě další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

[4] Podle § 2 odst. 1 písm. g) se pro účely zákona o azylu rozumí další opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany třetí žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná toutéž osobou a všechny žádosti následující po ní za podmínky, že v řízení ve věci mezinárodní ochrany o

1. kterékoli předcházející žádosti bylo rozhodnuto tak, že se mezinárodní ochrana neuděluje nebo se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,

2. druhé žádosti bylo vydáno rozhodnutí podle § 15, 15a, 17 nebo 17a, nebo

3. řízení o druhé žádosti bylo zastaveno podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. a) nebo e).

[5] Ze spisového materiálu vyplývá, že se v nyní posuzované věci jedná v pořadí již o čtvrtou žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany. O první žádosti ze dne 19. 6. 2019 žalovaný rozhodl tak, že se mezinárodní ochrana neuděluje. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu u Městského soudu v Praze, který ji odmítl. Řízení o druhé žádosti ze dne 8. 11. 2020 žalovaný zastavil podle § 25 písm. i) zákona o azylu, neboť stěžovatel podal opakovanou žádost. Stěžovatel rozhodnutí o zastavení řízení napadl žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který ji rozsudkem ze dne 16. 4. 2021 zamítl. Stěžovatel následně dne 22. 7. 2021 podal třetí žádost o mezinárodní ochranu, o které žalovaný rozhodl tak, že se řízení zastavuje z důvodu nepřípustnosti opakované žádosti. Rovněž toto rozhodnutí napadl stěžovatel u Krajského soudu v Ostravě, který jeho žalobu dne 27. 10. 2021 zamítl.

[6] Z výše uvedeného je proto zřejmé, že v nyní posuzované věci je předmětem přezkumu další opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) zákona o azylu. Jelikož podle stejného zákona platí, že kasační stížnost není v případě opakované žádosti o mezinárodní ochranu přípustná, odmítl zdejší soud kasační stížnost stěžovatele podle

[7] Na tomto závěru nemění nic ani nesprávné poučení krajského soudu o možnosti podat kasační stížnost (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2004, čj. , 737/2006 Sb. NSS, nebo ze dne 12. 12. 2024, čj. ), jelikož nesprávné poučení nemůže nahradit chybějící podmínku řízení.

[8] K argumentaci doplněné ustanovenou zástupkyní zdejší soud ve stručnosti uvádí, že napadený rozsudek není nepřezkoumatelný. Krajský soud v něm především zdůraznil, že se jedná již o čtvrtou žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany a bylo proto nutno pouze přezkoumat, zda se s ohledem na předchozí řízení nebo podstatnou změnu okolností lze důvodně domnívat, že by stěžovatel mohl být vystaven pronásledování a že mu hrozí vážná újma. Žádné takové okolnosti však stěžovatel neuvedl a krajskému soudu proto v tomto ohledu není co podstatného vytknout.

[9] Rozhodující je tedy skutečnost, že shora citovaná kogentní zákonná úprava neumožňuje v případě už třetí (natož čtvrté) žádosti o udělení mezinárodní ochrany podané stejnou osobou podání věcně projednatelné kasační stížnosti. Proto se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat ani argumentací týkající se aktuálních osobních poměrů stěžovatele a nemohl v tomto směru ani doplnit dokazování tak, jak stěžovatel navrhuje.

[10] Za této procesní situace Nejvyšší správní soud již nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť by to vylo neúčelné.

[11] O náhradě nákladů řízení zdejší soud rozhodl podle ve spojení s Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.

[12] Stěžovateli byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2025, čj. , ustanovena k ochraně jeho práv zástupkyně Mgr. et Mgr. Simona Pavlicová, advokátka, a její hotové výdaje proto platí stát. Soud přiznal zástupkyni stěžovatele odměnu za dva úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení [ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], a také za doplnění kasační stížnosti [ advokátního tarifu]. Odměna za každý úkon právní služby činí 4 620 Kč ( ve spojení s advokátního tarifu). Vedle toho náleží zástupkyni také náhrada paušálních nákladů, která činí 450 Kč za každý jeden úkon ( advokátního tarifu).

[13] Náhrada cestovních nákladů zástupkyně stěžovatele při návštěvě klienta v zařízení pro zajištění cizinců dne 1. 7. 2025 na trase FrýdekMístek – V. L. a zpět při průměrné spotřebě benzínu osobního automobilu (podle doloženého technického průkazu) 6,3 l/100 km a sazbě 35,80 Kč/l [ , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025] činí zaokrouhleně 59 Kč a náhrada za používání osobního automobilu při ujetých 26 km a sazbě 5,80 Kč na 1 km [ téže vyhlášky] činí po zaokrouhlení 151 Kč. Celkem tedy 210 Kč. V souvislosti s cestou náleží zástupkyni náhrada za promeškaný čas ve výši 150 Kč za 1 započatou půlhodinu ( a 3 advokátního tarifu).

[14] Zástupkyni stěžovatele tedy náleží odměna ve výši 10 500 Kč. Tato částka jí bude vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. července 2025

Vojtěch Šimíček

předseda senátu

3