Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)37 A 81/2024 - 163.pdf
PDF · 0 B
No categories available
37 A 81/2024 - 163
Legal thesis
88. Podle § 29 zákona o místním referendu pro účely hlasování v místním referendu předá před zahájením hlasování obecní úřad okrskové komisi výpis ze stálého seznamu voličů a dodatku stálého seznamu voličů vedených podle zvláštního právního předpisu, obsahující seznam oprávněných osob.
89. Odpůrce na výzvu soudu poskytl stálý seznam voličů v obci Statenice, dodatek stálého seznamu voličů, dokument nazvaný Referendum č. 3 - přehled uznatelných podpisů v závislosti na trvalém pobytu, evidenci obyvatel aktuální k 4. 11. 2024 a evidenci obyvatel aktuální k 28. 7. 2025. Soud prostřednictvím předložených dokumentů ověřil, že 12 podpisů náleží oprávněným osobám, přestože jim odpůrce mylně vytkl, že oprávněnými osobami nejsou.
90. V předloženém stálém seznamu voličů soud dohledal osoby podepsané na listině č. 19, řádku 10 (H. K.) a listině č. 52, řádku 6 (A. K., jméno je čitelné). V dodatku stálého seznamu voličů nalezl osoby podepsané na podpisové listině č. 5, řádku 2 (O. T.) a listině č. 47, řádku 2 (A. K.). Jedná se tedy o oprávněné osoby, jejichž podpisy soud uznal.
91. Z předložené evidence obyvatel aktuální k 28. 7. 2025 soud zjistil, že jsou k trvalému pobytu ve Statenicích od roku 2021 přihlášené osoby podepsané na podpisové listině č. 5, řádcích 1 (C. P.), 3 (F. T.), 4 (L. T.), 9 (J. P.), 10 (J. Ż.), dále osoby podepsané na listině č. 19, řádku 5 (E. Ż.), na listině č. 25, řádku 5 (M. K.) a na listině č. 37, řádku 3 (M. B.). Z evidence dále vyplývá, že tyto osoby jsou občané Evropské unie s trvalým pobytem, kteří byli v době podání návrhu na konání místního referenda přihlášeni k pobytu v dané obci a byli zletilý. Tyto skutečnosti vyplývají též z přípisu odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne 28. 7. 2025. Soud proto jejich podpisy započítal.
92. Ostatně 11 z těchto osob bylo v odpůrcem předložené tabulce, nazvané Referendum č. 3 - přehled uznatelných podpisů v závislosti na trvalém pobytu (kterou sice odpůrce zařadil do spisu, ač nemusel, avšak mohl a měl součástí spisu již od začátku učinit takové podklady, které by umožňovaly přezkoumat jeho závěry, že někteří petenti – cizí státní příslušníci – nejsou oprávněnými osobami) zahrnuto do sloupce nadepsaného „počet uznatelných podpisů – splňují náležitosti oprávněné osoby (mají zde TP nebo pochází ze země EU a mají zde TP)“.
93. Ke čtvrtému okruhu soud předesílá, že možnost odvolat jednou udělenou podporu návrhu přípravného výboru na konání místního referenda představovanou podpisem oprávněné osoby na podpisové listině NSS obecně připustil zrušujícím rozsudkem ze dne 2. 7. 2025, č. j. Ars 1/202555. Vycházel z toho, že respekt k autonomii vůle jednotlivce (tj. individuální rozhodnutí oprávněné osoby odvolat udělený podpis) a svobodný výkon politických práv (čl. 22 Listiny základních práv a svobod) mají přednost před očekáváním (právní jistotou) přípravného výboru, že z projevené podpory konkrétní osoby může v určitý moment vycházet. Právní řád navíc obecně předpokládá možnost odvolání právního jednání, a to do doby, než dojde adresátovi (§ 572 občanského zákoníku). Současně NSS zdůraznil, že odvolání podpory je ze své podstaty výjimečné a musí být vykládáno restriktivně, aby nedocházelo k jeho zneužívání. Taková možnost musí být srozumitelně a předvídatelně definována z hlediska formy, adresáta odvolání i doby, po kterou lze dříve projevenou podporu konání místního referenda odvolat. Formou musí odvolání odpovídat požadavkům na vyjádření podpory místního referenda podle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu, zároveň musí být oznámeno přípravnému výboru (k čemuž sice v projednávané věci nedošlo, NSS nicméně dovodil, že postačí, že s tím byl navrhovatel prostřednictvím obecního úřadu seznámen před podání opakovaného návrhu na vyhlášení referenda – k tomu dále) i příslušné obci (obecnímu úřadu), a to nejpozději do okamžiku podání návrhu na konání místního referenda. Odvolání musí rovněž představovat svobodně projevenou vůli oprávněné osoby.
94. Podle NSS odvolání podpisů v dané věci nevyvolávají pochybnosti z hlediska formálního, neboť obsahují jméno, příjmení, adresu i podpis osob odvolávajících podpis (k tomu nicméně soud dodává, že NSS uvedl, že podpis lze nahradit odpovídajícími elektronickými prostředky zaručujícími autenticitu projevu, což však prostý sken – ve dvou případech ve spisu obsažený – jistě není). Zároveň byla doručena odpůrci během června 2024 – ještě před podáním třetího návrhu na konání referenda (listopad 2024). Došlo též k naplnění požadavku, aby byl s odvoláním seznámen i přípravný výbor (navrhovatel), neboť jej odpůrce výslovně informoval o tom, že několik osob svůj podpis písemně odvolalo již výzvou k odstranění nedostatků ze dne 4. 7. 2024. Současně ho upozornil na to, že originály prohlášení jsou založeny do spisu a jsou mu k dispozici k nahlédnutí. Zdejší soud tedy vychází z toho, že obecné podmínky pro odvolání podpory návrhu přípravného výboru na konání místního referenda byly v projednávaném případě splněny To nicméně neplatí ohledně písemností předložených odpůrcem při jednání, u nich k odvolání došlo po podání návrhu na vyhlášení referenda odpůrci, tedy opožděně.
95. Správní spis obsahuje odvolání podpisů 22 osob. Odpůrce však výzvou neuznal z důvodu odvolání pouze 19 konkrétních podpisů. Podpis uvedený na listině č. 49, řádku 2, není uznatelný z důvodu absence identifikačních údajů dané osoby. U ostatních 18 podpisů se bude zdejší soud zabývat splněním poslední a nejzásadnější podmínky, kterou NSS formuloval pro odvolání podpory referendu, a to, zdali se jednalo o svobodně projevenou vůli daných osob. Posoudí přitom, jakou roli v odvolání podpisů měla odpůrcem vedená „kampaň“, popř. zda byla tato kampaň přípustná.
96. Soud připomíná, že vedení odpůrce aktivně vyzývalo občany obce k tomu, aby konání referenda svými podpisy nepodpořili, či dokonce aby udělený souhlas odvolali. Činilo tak jménem obce prostřednictvím veřejného dopisu, který zveřejnilo na oficiálních webových stránkách obce. V dopisu bylo uvedené, že konání referenda může vážně poškodit obec. Brání totiž developerům ve výstavbě tím, že stanoví nesplnitelné podmínky. Souhlas s referendem znamená, že nebude postavena čistírna odpadních vod a přivaděč vody, nebude tedy dostatek čisté vody v obci; dále obec nebude mít finance ani pozemek na stavbu školy a školky; obec bude čelit nárokům na náhradu škody developerů za zmařenou výstavbu; spory s developery budou trvat; a obec bude muset zaplatit referendum o otázkách, které nedávají smysl a jen věci komplikují. Na konci dopisu byl přiložený formulář, jehož vyplněním bylo možné podporu referendu odvolat.
97. Celkem 11 osob, jejichž podpis je na podpisové listině č. 12, řádku 5, listině č. 18, řádku 8 a 9, listině č. 24, řádku 1, listině č. 29, řádku 6, 7, 8 a 9, listině č. 41, řádku 1, listině č. 49, řádku 3, listině č. 50, řádku 3 odvolalo svou podporu vyplněním formuláře a jeho podáním odpůrci.
98. Dalších 8 osob podepsaných na podpisové listině č. 6, řádku 9, listině č. 12, řádku 9 a 10, listině č. 13, řádku 2, 3 a 5, listině č. 30, řádku 2, listině č. 49, řádku 2, odvolalo podporu referendu prostřednictvím dopisu adresovanému k rukám starosty obce. Obsah všech těchto dopisů byl totožný. Soud provedl výslech 6 těchto osob (pro nadbytečnost nevyslýchal osobu podepsanou na listině č. 49, řádku 2, jejíž podpis není uznatelný, jeden z předvolaných svědků se k výslechu nedostavil). Tyto osoby uvedly, že listiny obsahující odvolání podpisu jim přinesl a též si je odnesl pan C., který je zastupitelem odpůrce. S ohledem na další postup a stanovisko odpůrce tak činil zjevně v koordinaci s dalšími představiteli obce.
99. Zákon o místním referendu upravuje toliko kampaň pro místní referendum, tj. v případě již vyhlášeného referenda stanoví podmínky kampaně týkající se pokládaných otázek (§ 32). Nepředpokládá však kampaň proti samotnému konání referenda. Soud považuje vedení takové kampaně za problematické, neboť jde proti samotnému institutu referenda jakožto nástroje přímého rozhodování občanů. Požadavek na 30% podporu návrhu na konání referenda slouží jako ukazatel toho, zda jsou navržené otázky důležité pro relevantní část občanů obce. Zabraňuje tak zbytečnému konání referenda o méně podstatných otázkách. Nesmí však být zneužíván jako nástroj obce, která fakticky brojí proti navrženým otázkám tím, že občanům znemožní, aby o nich rozhodli. V projednávané věci je přitom jasně zřejmé, že vedení obce brojilo proti navrženým otázkám. Právě až výsledek hlasování o navržených otázkách, nikoliv samotné konání referenda, by totiž mohl podle odpůrce „vážně poškodit obec“ tím, že podmíní výstavbu v obci „nesplnitelnými podmínkami“.
100. I pokud by bylo přípustné vést kampaň ve fázi před vyhlášením referenda, vztahovala by se na ní dle názoru soudu pravidla pro vedení kampaně, která v daném případě nebyla dodržena. Dle ustálené judikatury je hlasování v referendu formou politického rozhodování, kde je především věcí každého hlasujícího, jakým způsobem si bude vytvářet názor na položenou otázku a odkud získá potřebné informace. Zveřejnění a prezentace argumentů pro a proti určitým řešením je především věcí kampaně, vedené v rámci svobodné a otevřené politické soutěže. Do této kampaně, která by měla konání referenda předcházet, by veřejná moc zásadně neměla zasahovat (viz rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2012, č. j. Ars 1/2012-26, č. 2718/2012 Sb. NSS). Neutralitu roli veřejné moci NSS zdůraznil též v rozsudku ze dne 18. 6. 2013, čj. Ars 2/2013-59, č. 2919/2013 Sb. NSS, bod 40: „(…) čl. 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod stanoví, že stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání; podle čl. 20 odst. 4 jsou politické strany i jiná sdružení odděleny od státu. Velmi důležitým je též obsah a smysl čl. 22 Listiny, který garantuje svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, a čl. 5 Ústavy, podle něhož je politický systém založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Ze všech citovaných ustanovení tak plyne zásada svobodné politické soutěže a neutrality veřejné moci, která nesmí zvýhodňovat či znevýhodňovat některý politický subjekt anebo názorové uskupení, stojící v konkurujícím si postavení. Pokud by proto v nyní projednávaném případě bylo prokázáno, že předmětné letáky byly občanům rozdávány přímo v oficiálních obálkách, distribuovaných zaměstnanci magistrátu (tedy orgánu veřejné moci), vedlo by to k závěru o porušení shora popsaných principů a podmínka nezákonnosti by tak byla splněna.“ (zvýrazněnou soudem). Ustanovení § 32 zákona o místním referendu je zároveň třeba vykládat v souladu s ústavními zásadami rovnosti zbraní a svobodné politické soutěže. Pro referendovou kampaň tedy platí, že vyhrazená plakátovací plocha by měla být přístupná odpůrcům i podporovatelům a obecní zpravodaj či další informační prostředky by měly dodržovat zásadu vyváženosti a dát přiměřený prostor k vyjádření i druhé straně (viz rozsudek NSS ze dne 13. 11. 2013, č. j. Ars 3/2013-29).
101. Odpůrce, resp. vedení obce, uvedená pravidla kampaně porušilo několika způsoby. Zaprvé tím, že, nabádalo občany k odvolání podpory jménem obce, tedy z pozice orgánu veřejné moci. A zadruhé tím, že svá stanoviska prezentovalo na webových stránkách obce, aniž by dodrželo zásadu rovnosti zbraní a poskytlo též navrhovateli prostor k vedení kampaně a propagaci konání referenda. Uvedená porušení jsou umocněna tím, že se jedná o oficiálních stránky obce, které jsou informačním prostředkem s možná největším dosahem mezi oprávněné osoby. Navíc již ze své podstaty vyvolávají důvěru v obsah tam prezentovaný. Tím spíš, jedná-li se o „oficiální stanovisko obce“.
102. Postup obce přitom neopravňovalo tvrzení o tom, že se na ni obraceli občané se stížnostmi ohledně sběru podpisů na podporu referenda. Svědci během výslechu neuvedli nic konkrétního k tomu, jakým způsobem byli uvedeni v omyl při sběru podpisů. Pakliže si skutečně nepřečetli listiny, které podepisují, nejednali obezřetně s péčí, kterou lze od průměrného voliče očekávat. V takovém případě nicméně nelze hovořit o uvedení v omyl. Za případnou nevědomost toho, co podepisují, si mohou sami. Ani dopisy nespecifikují, v čem konkrétně byl sběr podpisů zavádějící. K tvrzení odpůrce, že bylo oprávněným osobám řečeno, že jejich podpisy představují statistiku pro volby do Evropského parlamentu či souhlas se získáním informací, soud zdůrazňuje, že všechny podpisové listiny obsahují informaci o tom, že se osoba svým podpisem připojuje k návrhu na vyhlášení místního referenda a v souladu se zákonem o místním referendu obsahují též přesné znění otázek navržených k rozhodnutí v referendu. Za této situace, i pokud by během sběru podpisů opravdu došlo ke sdělování zavádějících informací (což v tomto případě nebylo patřičně prokázáno), mohly si dotyčné osoby obsah listiny přečíst a zjistit, za jakým účelem jsou podpisy sbírány. Je ostatně žádoucí, aby se oprávněné osoby, jež jsou plně svéprávné, seznámily s obsahem listiny, na níž uvádí své osobní údaje a k níž připojují svůj vlastnoruční podpis.
103. Pochybnosti v dané věci vyvolává i otázka, zda všechny informace, týkající se referenda, poskytované občanům ze strany obce na oficiálních stránkách byly úplné a pravdivé. Část zastupitelů na svých webových stránkách poukázala na to, že dopis vybízející k odvolání podpisů obsahoval zavádějící a neúplné informace např. ohledně výstavby čistírny odpadních vod. Soud nemá podklady pro přezkum pravdivosti tohoto konkrétního tvrzení. Nicméně nemohl si nevšimnout, že odpůrce jiným veřejným dopisem ze dne 9. 8. 2024 nejprve pravdivě informoval občany o tom, že zdejší soud odmítl žalobu navrhovatele ve věci prvního návrhu na konání referenda, avšak záhy dodal, že tím bylo potvrzeno, že ve věci návrhu na konání referenda postupoval správně a v souladu se zákonem. Tato informace je zjevně nepravdivá vzhledem k tomu, že soud daný návrh na určení bezvadnosti prvního návrhu na konání referenda odmítl pro opožděnost. Vůbec se přitom nezabýval postupem odpůrce a nepotvrdil jej jako správný ani souladný se zákonem (k tomu soud dodává, že z tohoto usnesení jasně vyplývá, že postup odpůrce byl v celkovém přístupu k navrženému referendu nejen nečestný a nesportovní, nýbrž přímo nezákonný hned v několika aspektech). Tento dopis tudíž skutečně vykazuje známky manipulace ze strany vedení obce.
104. Jelikož odpůrce nepřípustně vykročil ze své neutrální role, neboť svou názorově jasně vyhraněnou kampaní namířenou proti konání místního referenda prokazatelně pohnul větší množství petentů k odvolání jejich podpory udělené návrhu na konání referenda, dospěl soud k závěru, že za těchto specifických podmínek nelze k takovému právnímu jednání přihlížet a je třeba započítat 18 odvolaných podpisů do celkového počtu uznatelných podpisů. Nad rámec nutného odůvodnění soud dodává, že navíc u dvou projevů vůle nebyl dodržen požadavek formy (šlo jen o skeny podpisů) a svědkyně D. u soudu popřelo, že by odvolání sama osobně podepsala.
105. Po přičtení celkem 74 (29+15+12+18) neoprávněně neuznaných podpisů navrhovatel shromáždil 347, tj. více než minimálně požadovaných 330 podpisů oprávněných osob podporujících návrh na konání místního referenda, což je z hlediska § 8 odst. 2 zákona o místním referendu již dostatečný počet. Projednávaný návrh na konání referenda tedy nemá nedostatky.
106. Pro úplnost soud dodává, že teze o tom, že odpůrce je povinen vytknout případné vady podpisům ve výzvě (viz bod 58 tohoto usnesení), se uplatní i na další později nastalé skutečnosti, které odpůrce při jednání uvedl. Pokud tedy po vydání výzvy některý z petentů zemřel, odstěhoval se či z jiného důvodu přestal být oprávněnou osobou, není to důvodem pro dodatečné neuznání jeho jinak dříve platného projevu vůle podporující vyhlášení referenda.
Návrh na vyhlášení místního referenda
107. Pokud jde o návrh na vyhlášení místního referenda podle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s., zdejší soud usnesením ze dne 11. 4. 2025, č. j. 37 A 26/202538, v jiném řízení na základě projednávaného návrhu navrhovatele již pravomocně vyhlásil místní referendum o totožných otázkách současně s volbami do Poslanecké sněmovny.
108. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
109. Vzhledem k výše uvedenému nezbývá než návrh na vyhlášení místního referenda opět odmítnout. Tentokrát z důvodu překážky věci pravomocně rozhodnuté.
110. Pro úplnost soud dodává, že usnesení č. j. 37 A 26/202538, je předmětem kasačního přezkumu, a to v řízení vedeném NSS pod sp. zn. Ars 2/2025. Soud však vychází z toho, že aktuálně je referendum pravomocným usnesením, jehož účinky nebyly nijak suspendovány, vyhlášeno. Pakliže se tento stav nezmění, referendum ve dnech 3. a 4. 10. 2025 proběhne.
Závěr a náklady řízení
111. Z důvodů shora uvedených rozhodl soud tak, že určil, že návrh na konání místního referenda o předložených otázkách v obci Statenice nemá nedostatky (§ 91a odst. 3 s. ř. s.).
112. Návrh na vyhlášení místního referenda soud pro nepřípustnost odmítl [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Soud opakuje, že usnesením ze dne 11. 4. 2025, č. j. 37 A 26/2025-38, již referendum, k němuž směřuje projednávaný návrh, pravomocně vyhlásil. Odpůrce tedy bude po právní moci tohoto usnesení (která nastává dle § 93 odst. 5 věta druhá s. ř. s. již vyvěšením tohoto usnesení na úřední desce soudu) pokračovat v přípravách po vyhlášení místního referenda podle § 17 a násl. zákona o místním referendu.
113. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého v řízení ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 14. srpna 2025
JUDr. Bc. Kryštof Horn v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.