Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 156/2025 - 31

[6] Stěžovatel dále uvádí, že krajský soud jeho návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nevyhověl s odůvodněním, že jeho dcera je zvyklá na jeho nepřítomnost v domácnosti, jelikož byl v období od listopadu 2018 až do září 2024 ve výkonu trestu odnětí svobody. Od doby svého propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se však stěžovatel snaží svou nepřítomnost dceři vynahradit a jejich vztah se výrazně prohloubil. I proto by nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti mělo zásadní vliv na jeho soukromý a rodinný život.

[7] Žalovaná nesouhlasí s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel je v projednávané věci zastoupen advokátem, a jeho osobní přítomnost na území České republiky tudíž není nezbytná. Žalobce již byl odloučen od své rodiny přibližně šest let, kdy byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, kterým je požadavek, aby se na území České republiky zdržovali pouze ti cizinci, kteří dodržují právní předpisy a respektují právní řád.

[8] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, zohlednil i vyjádření žalovaného a dospěl v nynější věci k závěru, že podmínky pro vyhovění tomuto návrhu podle ve spojení s nejsou splněny.

[9] Podle , kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž za tím účelem přiměřeně užije až 5 Podle je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a současně přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[10] Z citovaného ustanovení vyplývá, že odkladný účinek lze na základě návrhu stěžovatele přiznat, jsouli splněny tři materiální předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat újmu; 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. ). Uvedené předpoklady musí být naplněny kumulativně. Tak tomu v posuzované věci není, jak kasační soud dále vyloží.

[11] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval podmínkou existence újmy na straně stěžovatele. Již dříve vyslovil, že povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. , nebo usnesení ze dne 24. 9. 2015, č. j. ). V posuzované věci by stěžovateli v důsledku výkonu rozhodnutí (napadeného rozsudku, potažmo napadeného rozhodnutí) hrozila újma spočívající v zásahu do jeho soukromého a rodinného života. Tu lze dovodit z jím tvrzených skutečností, podle nichž má na území České republiky partnerku a nezletilou dceru, s nimiž sdílí společnou domácnost, o svou dceru denně pečuje. Je zřejmé, že pokud stěžovatel není ekonomicky aktivní, je jeho dcera na stěžovatelově péči závislá, neboť je to jeho partnerka, která rodinu zabezpečuje ekonomicky, a je tudíž pracovně vytížená. Především z důvodu péče o nezletilou dceru tudíž stěžovateli výkonem rozhodnutí újma nepochybně hrozí a první výše uvedená podmínka je splněna, i přesto, že není vyloučeno, že s péčí o dceru mohou vypomoci i rodiče stěžovatelovy partnerky, jak tomu nepochybně bylo po dobu 6 let, kdy stěžovatel vykonával trest odnětí svobody.

[12] Jednáli se o druhou z vytčených podmínek (újma, která by nepřiznáním odkladného účinku vznikla stěžovateli, je nepoměrně větší než újma, jež by jeho přiznáním vznikla jiným osobám), i tu má Nejvyšší správní soud v nynější věci za splněnou. Neshledal žádné konkrétní okolnosti nasvědčující tomu, že by taková újma bezprostředně někomu dalšímu hrozila a nepoukázal na ně ani žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladnému účinku kasační stížnosti.

[13] Kasační soud se tudíž zabýval poslední podmínkou, jejíž splnění je předpokladem vyhovění stěžovatelově žádosti, a to podmínkou, že přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[14] K otázce možného rozporu přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem se Nejvyšší správní soud vyjádřil mimo jiné v usnesení ze dne 19. 11. 2014, č. j. , v němž dospěl k závěru, že „[p]okud jde o možný rozpor s důležitým veřejným zájmem, je opět nutné poměřit na jedné straně újmu hrozící stěžovateli v případě nepřiznání odkladného účinku, a na straně druhé důležité zájmy společnosti. Pro zamítnutí návrhu přitom nepostačuje pouze existence kolidujícího veřejného zájmu, jak by se mohlo zdát z doslovného výkladu Toto ustanovení nutno vykládat ústavně konformním způsobem, a proto je třeba za pomoci testu proporcionality vážit intenzitu hrozícího zásahu do základního práva svědčícího žalobci s intenzitou narušení veřejného zájmu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. , č. 1698/2008 Sb. NSS).“ Nejvyšší správní soud tudíž přistoupil k poměřování intenzity proti sobě stojící újmy hrozící stěžovateli a narušení důležitého veřejného zájmu.

[15] Jak sám stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti přiznává a jak také vyplývá z obsahu správního spisu, byl odsouzen za páchání drogové trestné činnosti na dobu 11 let nepodmíněně, přičemž ve výkonu trestu odnětí svobody se nacházel v období od 9. 11. 2018 do 6. 9. 2024, kdy byl podmíněně propuštěn na svobodu. Byť současně není sporné, že stěžovatel má na území České republiky partnerku a dceru, o kterou se v současné době podle svého tvrzení osobně stará, nelze odhlédnout od toho, že ani narození dcery (dne 23. 8. 2018) mu v minulosti nebránilo v tom, aby páchal závažnou trestnou činnost, která vyústila v jeho odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, během něhož dcera rovněž zůstala výlučně v péči jeho partnerky (potažmo s pomocí jejích rodičů), a veškerá péče o dceru tedy zůstala na ní. V případě stěžovatelova vycestování zpět do země původu přitom není vyloučeno, aby stěžovatel svou rodinu ekonomicky podporoval, pokud si zde sám najde práci. Není rovněž vyloučeno, aby stěžovatel kontakt s partnerkou a dcerou zajistil jiným vyhovujícím způsobem (např. i za pomoci online kontaktů), návštěvami v zemi původu či aby vycestovali společně. Stěžovatelem tvrzenou snahu vynahradit zejména nezletilé dceři svoji nepřítomnost po dobu pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody lze jistě považovat za chvályhodnou, nicméně je zřejmé, že stěžovatel pobýval ve výkonu trestu odnětí svobody v podstatě od samotného narození jeho dcery, a až do jejích 6 let tudíž jejich vzájemný kontakt byl (pokud vůbec) realizován právě alternativními prostředky, nikoliv společným rodinným soužitím ve společné domácnosti.

[16] Nejvyšší správní soud v daném případě považuje ze stěžejní, že stěžovatel nepáchal bagatelní trestnou činnost a důsledky jeho trestných činů (nepodmíněné odsouzení a následné podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody) jsou v časové souvislosti s nyní posuzovanou věcí. Nejvyšší správní soud přitom například v usnesení ze dne 26. 6. 2019, č. j. , dovodil, že ani časový odstup v délce čtyř let od spáchání trestného činu nemusí být dostatečně dlouhým odstupem, který by zmírnil dopad trestné činnosti na veřejný zájem na dodržování platných právních předpisů na území České republiky a na ochraně společnosti před kriminalitou a dalšími protispolečenskými jevy. Trestnou činnost páchal stěžovatel na území České republiky a jak již uvedeno, teprve v nedávné době (v září 2024) došlo k jeho podmíněnému propuštění. Tato doba bezprostředně předchází vydání napadeného rozhodnutí, z ničeho tudíž nelze bez dalšího usuzovat na to, že stěžovatelova závažná drogová trestná činnost byla jen ojedinělým excesem.

[17] Právě na základě uvedeného Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by v nynější věci bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, kterým je zájem na dodržování platných právních předpisů na území České republiky a na ochraně společnosti před závažnou kriminalitou a s ní spojenými dalšími protispolečenskými jevy. Uvedený důležitý veřejný zájem v nynější věci převažuje nad ochranou stěžovatelova soukromého a rodinného života. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.

[18] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. srpna 2025

Mgr. Petra Weissová

předsedkyně senátu