Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

115 A 1/2025 - 40

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

7 115 A 1/2025

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka a ve věci

navrhovatele:

Volt Česko, IČO: 17290775

sídlem Na dlouhém lánu 343/34, 160 00 Praha 6,

zastoupený Mgr. Petrou Stupkovou, advokátkou

sídlem Na Zderaze 1275/15, 120 00 Praha 2

a

dalších účastníků:

1) Krajský úřad Ústeckého kraje

sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem

2) Svoboda a přímá demokracie (SPD), IČO: 04134940

sídlem Rytířská 410/6, 110 00 Praha 1

zastoupený JUDr. Adamem Batunou, advokátem

sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1

o návrhu na zrušení registrace kandidátníy pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za Ústecký kraj konané ve dnech 3. a 4. října 2025

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Navrhovatel se návrhem podaným v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení registrace kandidátníy účastníka 2) registrované podle , o volbách do Parlamentu České republiky (dále jen „“), a to rozhodnutím účastníka 1) ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUUK/114065/2025/MV, pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za Ústecký kraj konané ve dnech 3. a 4. října 2025.

Návrh

2. V návrhu navrhovatel namítal, že v rámci kandidátníy účastníka 2) nebyli jen kandidáti, kteří jsou jeho členy či nestraníci, ale též členové dalších politických stran, a to Trikolory, Právo Respekt Odbornost (dále jen „“) a Svobodní (všechny dále jen „ostatní politické strany“). Kandidátní je přitom registrována pouze jako kandidátní účastníka 2), nikoliv jako koaliční kandidátní podle .

3. Spojení ostatních politických stran s účastníkem 2) a jejich společná kandidatura na jedné kandidátníě je koalicí, na kterou se podle vztahují vyšší procentuální nároky v potřebném počtu získaných hlasů k postupu do prvního skrutinia. Dále navrhovatel popsal skutkový stav, ze kterého dovodil, že se v daném případě jedná o nepřiznanou koalici. Poukázal na to, že na zařazení členů ostatních politických stran se dohodly ostatní politické strany s účastníkem 2) v memorandu o spolupráci. Ačkoliv ve volbách do krajských zastupitelstev kandidovali účastník 2), a Trikolora jako koalice, nyní kandidují v rámci jedné kandidátníy účastníka 2). Jejich formát spolupráce se však nijak neliší. Společně vystupují v předvolební kampani a používají marketingové materiály, které zobrazují účastníka 2) a ostatní politické strany společně.

4. Na volebních materiálech je běžně nejviditelnější nápis „Jo!“ s menším sloganem „Pojďme na to“, což naznačuje, že tato nepřiznaná koalice má i nepřiznaný název. Na podporu svých tvrzení navrhovatel označil řadu důkazů, a to články z webu účastníka 2), rozhovor se Zuzanou Majerovou ze dne 27. 11. 2024, webové stránky politické strany Svobodní, článek iDNES o straně a vyjádřením jejích členů, rozhodnutím o registraci koaličníy v Ústeckém kraji v roce 2024, marketingové materiály účastníka 2) a ostatních politických stran, dále vybrané screenshoty z webových stránek www.pojdmenato.cz.

5. Byť se obdobnou situací zabýval i nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. , měl navrhovatel za to, že není v daném případě aplikovatelný, stejně jako usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. -24. Dle navrhovatele nebyl případ nepřiznaných koalic v rámci českého soudního systému uspokojivě řešen, neboť dosud byly řešeny případy, ve kterých se fakticky jednalo o jednu politickou stranu, případně o jednu politickou stranu s pouhým zapojením jednotlivých členů jedné další politické strany na kandidátníu. Současný stav však ukazuje eskalaci situace v účelové spojení politických subjektů za účelem obejití uzavíracích klauzulí a v důsledku i popření jejich účelu. V daném případě nelze tuto nepřiznanou koalici označit za individuální kandidaturu některých členů, ale za společnou kandidaturu více politických stran a hnutí, tj. koalici. Ostatní politické strany se nechtějí nechat „vytáhnout“ do Poslanecké sněmovny přes rizikové kvorum 11 %, ale volí nelegitimní bezpečné kvorum 5 %, což do rovnosti šancí kandidujících subjektů zasahuje. V daném případě nemůže docházet k absurdní situaci, ve které politický subjekt rozhoduje o tom, zda se na něj určité přísnější ustanovení volebního zákona vůbec použije.

6. Spojení účastníka 2) a ostatních politických stran je nepřiznanou koalicí, která nebyla přiznána jen z důvodu obejití uzavírací klauzule podle . V daném případě se tak jedná o obcházení zákona a zneužití práva, které je zakotveno v d. Dále dochází k porušení rovnosti účastníků politické soutěže, což je základní rys demokratické politické soutěže ve smyslu y a d.

Vyjádření účastníka 1)

7. Účastník 1) k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k návrhu, v němž zrekapituloval průběh řízení o registraci účastníka 2) s tím, že nemohl postupovat jinak, jelikož jednoznačně říká, kdo může kandidátníu podat a jaké má mít náležitosti. Pokud je to splněno, musí účastník 1) rozhodnout v souladu s a nemá prostor k dalšímu zkoumání kandidátníy.

Vyjádření účastníka 2)

8. Účastník 2) uvedl, že návrh považuje za nedůvodný. V posuzovaném případě byla kandidátní podána výlučně účastníkem 2), který je k tomu podle oprávněn. Nejvyšší správní soud již v minulosti konstatoval, že účast členů jiných stran na kandidátníě jedné strany z ní koalici nečiní. účely volebního zákonodárství je právně relevantní pouze formálně založená koalice. Jakékoli politické či programové spolupráce, dohody či podpora mezi subjekty, pokud nepřekročí rámec zákonných ustanovení, nemohou být důvodem k odmítnutí registrace kandidátníy. Svou argumentaci účastník 2) podpořil odkazy na nález Ústavního soudu sp. zn. a usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. , které považuje v dané věci za relevantní. neumožňuje „překvalifikovat“ samostatnou kandidátníu na koaliční či odmítnout kandidátníu na základě politologických úvah či indicií. Přítomnost osob spjatých s jinými stranami je v rámci soutěže politických stran legitimní a nemá vliv na právní kvalifikaci kandidátníy.

Posouzení věci soudem

9. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se v předmětné věci jedná o řízení ve věci zrušení registrace kandidátníy, jsou tyto předpoklady upraveny vedle i v zákoně č. , (dále jen „“). Soud zkoumal podle svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu a dospěl k závěru, že zdejší soud je věcně a místně příslušný k jeho projednání. Dále soud shledal, že navrhovatel je k návrhu podle aktivně legitimován. Podle soud rozhodoval bez jednání.

10. Podle Český statistický úřad zjistí,

a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů,

b) které koalice složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 8 procent z celkového počtu platných hlasů,

c) které koalice složené ze 3 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent z celkového počtu platných hlasů.

11. Podle při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k politickým stranám, politickým hnutím a koalicím podle odstavce 1 a hlasům ně odevzdaným nepřihlíží.

12. Podle kandidátníy volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice; za kandidátníu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátníě jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.

13. Podle kandidátní obsahuje

a) název volebního kraje,

b) název politické strany, politického hnutí nebo koalice a její složení,

c) jména a příjmení kandidátů, pohlaví, věk ke druhému dni voleb, jejich povolání, obec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že kandidát není členem žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnosti“),

d) pořadí kandidáta na kandidátníě, vyjádřené pomocí arabského čísla,

e) jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice s uvedením místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu; politická strana, politické hnutí a koalice má právo navrhnout náhradníka zmocněnce a uvede jeho jméno a příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu,

f) jde-li o koalici, název polické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo,

g) podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice,

h) jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří.

14. Podle krajský úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb předložené kandidátníy. Není-li kandidátní podána v souladu s , nemá-li náležitosti podle nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve krajský úřad písemně prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranila do 50 dnů přede dnem voleb.

15. Podle krajský úřad ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb rozhodne

a) o registraci bezvadné kandidátníy,

b) o odmítnutí kandidátníy, jestliže není podána v souladu s nebo kandidátní neobsahuje náležitosti podle a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2.

16. Soud zdůrazňuje, že řízení o registraci kandidátních listin je registračním řízením, které je druhem správního řízení se specifickými charakteristikami odlišujícími ho od jiných forem řízení, jako je například povolovací řízení či evidenční řízení. Registračnímu řízení podléhají například i politické strany a hnutí při svém vzniku podle , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (srov. daného zákona).

17. Registrační řízení je formálním řízením, ve kterém registrační orgán toliko přezkoumává, zda návrh na registraci obsahuje právním předpisem požadované údaje, zda jsou přiloženy právním předpisem požadovanéy, a z nich vyplývají údaje, které mají být registrovány. Věcný přezkum správnosti registrovaných údajů, který by vyžadoval dokazování a zjišťování skutkového stavu, se v registračním řízení neprovádí. Registrační orgán tedy nezkoumá, zda údaje v návrhu a listinách odpovídají skutečnosti; jejich správnost či pravost je nutno napadnout v jiném řízení a na základě výsledku jiného řízení je možno dosáhnout změny registrace. Tomu odpovídá i krátká lhůta k provedení registračního řízení, v níž není prostor vedení standardního zjišťování skutkového stavu dokazováním.

18. Ve vztahu k volbám a registraci kandidátních listin zákonodárce zakotvil registrační řízení do všech volebních předpisů upravujících evropské, prezidentské, parlamentní, krajské i obecní volby. Vzhledem k uvedené jednotě registračního řízení ve věcech voleb lze judikaturu a závěry vztahující se k registračnímu řízení jeden druh voleb zpravidla přenést i na registrační řízení v jiných volbách.

19. Ve vztahu k projednávané věci soud konstatuje, že účastník 1) jako krajský úřad je registračním orgánem, který má možnost v registračním řízení rozhodnout pouze o registraci, o odmítnutí kandidátníy nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátníě ( ). Při registraci kandidátních listin může registrační orgán zkoumat jen omezený okruh skutečností, uvedených v a , např. zda uvedené povolání kandidáta na kandidátníě odpovídá obecnému vnímání tohoto pojmu a neobsahuje navíc údaje, které nelze za povolání označit [srov. , či usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2018, č. j. -25, a nález Ústavního soudu ze dne 31. 12. 2018, sp. zn. ].

20. Registrační orgán nemůže odmítnout registraci či škrtnou kandidáta z jiných důvodů než z důvodů výslovně uvedených v a rovněž soud v rámci přezkumu postupu registračního orgánu je oprávněn posuzovat pouze správnost postupu registračního orgánu a stejně jako registrační orgán nemá oprávnění posuzovat otázky nesouvisející s případnými protiprávními jednáními mimo vlastní registraci (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 2020, č. j. -82; usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 9. 2016, č. j. -53; usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2006, č. j. -10).

21. Dále se soud zabýval tím, co musí ve vztahu k tvrzeným námitkám o nepřiznané koalici účastník 1) jako registrační orgán zkoumat.

22. Ze vyplývá, že není upravena exkluzivita členství v politické straně kandidaturu ve volbách, jinými slovy politické strany na svých kandidátních listinách mohou umisťovat nestraníky i členy jiných politických stran [srov. ]. Tuto praxi potvrdil i Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 14. 11. 2017, č. j. -24, v němž uvedl, že „politické strany nejsou limitovány v tom, zda na kandidátníě, kterou podávají, uvedenou výhradně své členy nebo i osoby, které nejsou členy žádné strany, případně členy jiné politické strany (shodně viz nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. , publ. jako N 41/5 SbNU 349). Ani skutečnost, že na kandidátníě jedné politické strany či hnutí figurují členové jiné politické strany či hnutí, nečiní z takové kandidátníy koaliční kandidátníu ve smyslu do Parlamentu, nejsou-li splněny požadavky uvedené v tomto ustanovení (tj. jednoznačné označení kandidátníy za koaliční ze strany společně kandidujících stran či hnutí, uvedení členů koalice a názvu koalice).“

23. Soud dále považuje za stále aktuální závěry Ústavního soudu uvedené v nálezu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. , v němž Ústavní soud mimo jiné vyslovil, že pojem koalice může „označovat různé stupně vztahů od pouhé spolupráce mezi libovolnými stranami, přes užší či volnější propojení až k stupni spolupráce, který předchází sloučení takových stran. v žádném svém ustanovení neupravuje veřejnoprávní podmínky vznik a činnost koalice, nezakotvuje pravomoc žádného orgánu rozhodovat o tom, že určitý politický subjekt (politická strana nebo deklarované či nedeklarované seskupení politických stran nebo hnutí) účastnící se voleb (např. jako strana) nutno chápat jako koalici, není tedy dáno žádné oprávnění státního či výkonem veřejné moci pověřeného orgánu zasahovat svým rozhodováním do (před)volebních aktivit politických subjektů.

Z daného právního stavu lze dovodit, že jen sám politický subjekt dobrovolně rozhoduje, zda se chce voleb účastnit jako (volební) subjekt samostatný nebo jako (volební) koalice. Při nedostatku jiné právní regulace je tedy relevantní jedině to, jakým způsobem takový subjekt své kandidátníy zaregistroval. Vyplývá to i z toho, že citovaný zákon ve výčtu subjektů oprávněných podávat kandidátníy volby uvádí vedle politických stran i koalice bez jakéhokoliv dalšího určení či charakteristiky. Utváření (volebních) koalic tak podléhá dohodě stran, která není nijak veřejnoprávně regulována, resp. zakázána. Uvedený zákon nespojuje s takovým jednáním žádné právní důsledky kandidující stranu, není ani stanoveno, že na kandidátníy se zapisují pouze členové kandidující strany. Vytvoření koalice je - za současné právní úpravy - volní akt, tj. projev vůle dvou či více politických stran či hnutí vytvořit volební koalici, což nepodléhá žádnému dalšímu schvalovacímu aktu či přezkumu státních orgánů.“

24. Jak vyplývá ze současného znění , za kandidátníu koalice se považuje ta, která je jako koaliční označena. Vychází se zde tedy z formálního označení kandidátníy, nikoliv z toho, zda politické strany předkládající kandidátníu naplňují znaky koalice či nikoliv. Pokud by měl být posuzován faktický stav, tedy zda se jedná o kolaci, náležitostí přikládanou ke kandidátníě koalice by musely být iy koalici prokazující, např. dohoda o vytvoření koalice (o spolupráci) mezi politickými stranami, a zákonodárce by koalici definoval, což se však dosud nestalo. Právní situace je v současnosti taková, že registraci kandidátníy postačuje pouze vyjádřená vůle kandidujících subjektů, zda budou kandidovat samostatně nebo v koalici a registrační orgán je tímto projevem vůle vázán. Soud si je samozřejmě vědom spornosti postupu, ve kterém může být obcházeno kvorum vstup koalic volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky prostřednictvím kandidátníy jedné politické strany. V daném případě však nemá registrační orgán zákonné nástroje ani pravomoc, jak tomuto jednání čelit. Pokud je vůlí zákonodárce tomuto postupu bránit, je namístě, aby byl průběh registračního řízení zákonodárcem novelizován.

25. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že se meritum argumentace navrhovatele míjí s předmětem registračního řízení. Soud je v tomto případě soudem přezkumným, který posuzuje zákonnost a správnost postupu registračního orgánu, tedy účastníka 1). Soud v postupu účastníka 1) pochybení neshledal, neboť ten správně podanou kandidátníu nehodnotil jako kandidátníu podanou koalicí.

26. Soud nepovažoval za nutné provádět dokazování předloženými listinami, neboť by to bylo nadbytečné. Navrhované dokazování totiž směřovalo k prokázání nepřiznané koalice, což nebylo předmětem registračního řízení ani přezkumného řízení soudního.

27. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že návrh je nedůvodný, a proto ho výrokem I. usnesení zamítl.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , podle něhož ve věcech volebního soudnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky ( ).

Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu ( ).

Ústí nad Labem 27. srpna 2025

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.