Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 A 4/2025 - 53

sídlem Jankovcova 1535/2a, 170 00 Praha

zastoupené advokátem JUDr. Miroslavem Pindešem, Ph.D.

sídlem Zámecká 550, 685 01 Bučovice

a

účastníků řízení: 1) Magistrát hlavního města Prahy

sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha

2) politické hnutí Stačilo!, IČO: 22142631

sídlem Václavov 741/12, 671 72 Miroslav

o návrhu na zrušení rozhodnutí o registraci kandidátníy politického hnutí Stačilo! podané ve volebním kraji Hlavní město Praha pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Návrhem doručeným soudu dne 20. 8. 2025 se navrhovatel domáhá zrušení registrace kandidátníy politického hnutí Stačilo! [účastník řízení 2)] pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025. Tuto registraci provedl Magistrát hlavního města Prahy [účastník řízení 1)] rozhodnutím ze dne 15. 8. 2025, č. j. MHMP 843617/2025 (dále jen „rozhodnutí o registraci Stačilo!“).

II. Podstatný obsah návrhu

2. Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že uskupení Stačilo! vzniklo na základě trojstranného memoranda o spolupráci v evropských a krajských volbách v roce 2024. Odkázal přitom na vyjádření předsedkyně politické strany Spojení demokraté – Sdružení nezávislých. Účastník řízení 2) je tak podle něj účelově založeným politickým hnutím, které nahrazuje volební koalici za účelem obejití ustanovení , o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Nerozhoduje jako samostatné politické hnutí, ale rozhodují orgány politických stran Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Česká strana národně sociální (ČSNS) a Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-NS), které i dosazují své členy za účelem kandidování ve skryté koalici. Podotkl, že obcházení zákona je vzhledem k předvolebním průzkumům jedinou možností těchto politických subjektů, jak překonat uzavírací klauzuli.

3. Dále navrhovatel poukázal na memorandum mezi stranami KSČM, ČSNS a SD-NS ze dne 15. 1. 2025, které nahrazuje koaliční smlouvu. Také zmínil odmítnutí politické strany ČSSD Česká suverenita sociální demokracie ze strany ČSNS a spojení v koalici s politickou stranou Sociální demokracie (SOCDEM). Poznamenal, že média opakovaně označovala účastníka řízení 2) a SOCDEM jako koalici.

4. Následně navrhovatel odkázal na ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky s tím, že faktická povaha uskupení Stačilo! naplňuje všechny znaky koalice ve smyslu tohoto ustanovení. Kandidátní účastníka řízení 2) by tak měla být podána jako koaliční a podléhat 11% uzavírací klauzuli. Formální přihlášení kandidátníy pouze jménem účastníka řízení 2) představuje obcházení zákona a zneužití registračního procesu s cílem neoprávněně snížit zákonné volební kvorum. To je podle něj v rozporu s d. Veřejná prezentace při současné registraci kandidátníy účastníka řízení 2) je také způsobilá uvést voliče v omyl.

5. Navrhovatel taktéž odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. , s tím, že jakékoliv dovolávání se tohoto nálezu za účelem popření existenci 11% hranice je právně irelevantní. Rovněž podotkl, že úprava obsažená v zákoně č. , o správě voleb, ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. , kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb, ve znění pozdějších předpisů se na volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2025 neužije. S ohledem na výše uvedené tedy navrhl soudu, aby zrušil registraci kandidátníy účastníka řízení 2) provedenou rozhodnutím o registraci Stačilo!.

III. Vyjádření dalších účastníků řízení

6. Účastník řízení 1) ve svém vyjádření k návrhu podotkl, že podanou kandidátníu účastníka řízení 2) přezkoumal podle ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky a rozhodl o její registraci. Z obsahu této kandidátníy se přitom podává, že se jedná o kandidátníu politického hnutí, nikoliv kandidátníu koalice. Dodal, že každá politická strana či hnutí autonomně rozhoduje o tom, zda se chce voleb účastnit jako subjekt samostatný, či jako součást volební koalice. On sám není oprávněn do takového rozhodování jakkoliv zasahovat. Nemůže ani rozhodovat o tom, zda má být podaná kandidátní považována za koaliční, či nikoliv. V souvislosti s tímto názorem citoval nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. . Tam vyjádřené názory podle něj nejsou překonány, což podpořil odkazem na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. -24. Zmínil rovněž nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. , který sice předcházel pozdější změně uzavírací klauzule, avšak Ústavní soud i v tomto nálezu považoval kandidaturu členů jedné politické strany na kandidátníě jiné politické strany za postup právem aprobovaný. Taktéž zmínil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 11. 2012, č. j. -38.

7. Na základě výše uvedeného tedy dospěl účastník řízení 1) k závěru, že argumentace navrhovatele se neopírá o žádné zákonné ustanovení a nepodporuje ji ani judikatura. Konstatoval, že v návrhu neshledal žádnou námitku v tom směru, že by porušil konkrétní ustanovení volebního zákona nebo jinak nedostál svým povinnostem. Navrhl proto, aby soud podaný návrh zamítl.

8. Účastník řízení 2) ve svém vyjádření k návrhu předně namítal, že tento byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou, když plná moc zástupci navrhovatele nebyla řádně udělena volebním zmocněncem navrhovatele, nýbrž statutárním orgánem navrhovatele.

9. Dále účastník řízení 2) ve svém vyjádření uvedl, že není skrytou koalicí, jak tvrdí navrhovatel. Odkázal přitom na skutečnost, že je registrován Ministerstvem vnitra jako samostatný politický subjekt. Nejedná se ani o prázdnou entitu, když má své ustavení orgány, které se pravidelně scházejí a rozhodují, a má již svoji členskou strukturu, díky čemuž podal kandidátky ve všech 14 volebních krajích. Připomněl přitom, že ve všech volebních krajích byly jeho kandidátníy registrovány. Uvedl dále, že kandidatura členů různých politických stran na kandidátních listinách politických stran je již ustálenou volební praxí aplikovanou přinejmenším od roku 2010. Dále se účastník řízení 2) ohradil proti tvrzení, že by snad měl obcházet zákon jakožto skrytá koalice, s tím, že žádný z pojmových znaků koalice nenaplňuje. Zdůraznil dále, že je řádně fungujícím samostatným politickým subjektem, absenci koaliční dohody, jediný zamýšlený poslanecký klub. Závěrem provedl rozbor dostupné judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu týkající se volebních koalic a jejich posuzování, z něhož vyvodil, že nominace zástupců jiných nekandidujících politických subjektů se stalo běžnou aprobovanou praxí u množství různých kandidujících subjektů do Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky v posledních nejméně 20 letech.

10. Účastník řízení 2) proto předně s ohledem na procesní námitku navrhl, aby soud podaný návrh odmítl, popř. jako nedůvodný zamítl.

IV. Podstatný obsah správního spisu

11. Ze správního spisu se podává, že účastník řízení 2) podal kandidátníu obsahující náležitosti podle ust. 32 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu České republiky. Ke kandidátníě také přiložil vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do Poslanecké sněmovny a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátníě pro volby do Poslanecké sněmovny. Ve správním spise je rovněž obsažen i doklad o složení příspěvku na volební náklady.

12. Správní orgán dne 15. 8. 2025 vydal rozhodnutí o registraci Stačilo!, které bylo vyvěšeno na úřední desce správního orgánu téhož dne a téhož dne bylo rovněž doručeno volebnímu zmocněnci účastníka řízení 2). V odůvodnění rozhodnutí o registraci Stačilo! se správní orgán omezil v podstatě pouze na uvedení skutečností, které byly podkladem pro rozhodnutí.

V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

13. Městský soud v Praze na základě podaného návrhu přezkoumal rozhodnutí o registraci Stačilo!. Rozhodoval přitom bez nařízení jednání, neboť podle není třeba jednání nařizovat. Zdejší soud zároveň za této situace a s ohledem na obsah správního spisu, žaloby a vyjádření účastníků nepovažoval nařízení jednání za nezbytné. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel zejména z následujících ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a zákona o volbách do Parlamentu České republiky.

14. Podle ust. soudní ochrany se lze domáhat ve věcech, v nichž správní orgán podle zvláštních zákonů a) odmítl kandidátníu nebo odmítl přihlášku k registraci, b) škrtl kandidáta na kandidátníě, c) registroval kandidátníu nebo přihlášku k registraci.

15. Podle ust. návrhem podle odstavce 1 písm. c) se může politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátníu, nebo u voleb do Senátu nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, anebo při volbě prezidenta republiky nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátníy jiné politické strany, nezávislého kandidáta, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, nejméně dvaceti poslanců nebo nejméně deseti senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občana, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo zrušení registrace přihlášky jiného kandidáta. Účastníky jsou navrhovatel, správní orgán, který provedl registraci, a ten, o jehož registraci se jedná.

16. Podle ust. zákona o volbách do Parlamentu České republiky za kandidátníu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátníě jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.

17. Podle ust. zákona o volbách do Parlamentu České republiky každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do Poslanecké sněmovny v každém volebním kraji pouze 1 kandidátníu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně kandidátníu, nemohou již být součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze 1 koalice. Koalice musí být složena ze stejných politických stran nebo politických hnutí ve všech volebních krajích. Kandidát může být uveden pouze na 1 kandidátníě pro volby do Poslanecké sněmovny.

18. Podle ust. § 49 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu České republiky Český statistický úřad zjistí, a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů, b) které koalice složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 8 procent z celkového počtu platných hlasů, c) které koalice složené ze 3 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent z celkového počtu platných hlasů.

19. Podle ust. § 49 odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu České republiky při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k politickým stranám, politickým hnutím a koalicím podle odstavce 1 a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.

20. Podle ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky se proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátníy, přihlášky k registraci, škrtnutí kandidáta na kandidátníě a proti provedení registrace kandidátníy nebo přihlášky k registraci může nezávislý kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, která podala kandidátníu nebo přihlášku k registraci, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.

21. Městský soud v Praze předně zkoumal aktivní procesní legitimaci navrhovatele v řízení o návrhu podle ust. a odst. 4 , soudního. Z odstavce 4 citovaného ustanovení vyplývá, že návrhem podle odstavce 1 písm. c) se může politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátníu, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátníy jiné politické strany, nezávislého kandidáta, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, nebo zrušení registrace přihlášky jiného kandidáta. Navrhovatel je politickým hnutím, které podalo návrh na registraci kandidátníy ve volebním kraji Hlavní město Praha, pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025, dne 24. 7. 2025. Tomuto návrhu bylo rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP 840232/2025 ze dne 15. 8. 2025 vyhověno a kandidátní navrhovatele byla podle ust. 33 odst. 3 písm. a) zákona o volbách do Parlamentu České republiky registrována. Navrhovatel tedy byl procesně legitimována k podání návrhu na zrušení rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o registraci kandidátníy politického hnutí Stačilo! ve volebním kraji Hlavní město Praha, pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025, neboť je politickým hnutím, které podalo kandidátníu a domáhá se zrušení registrace kandidátníy jiné politické strany, resp. politického hnutí.

22. Návrh byl podán zmocněným zástupcem navrhovatele na základě plné moci ze dne 17. 8. 2025, ze které je zřejmé, že tato byla podepsána Ladislavem Vrabelem, MBA, LL.M., předsedou politického hnutí Česká republika na 1. místě!. Za navrhovatele je podle Rejstříku politických stran a politických hnutí oprávněn ode dne 1. 11. 2023 jednat Předseda. Ladislav Vrabel je předsedou navrhovatele od 17. 11. 2023. Za navrhovatele tedy jednal statutární orgán v řádném složení. Již z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 9. 2010, č. j. -41 vyplývá, že: „Návrh na přezkum rozhodnutí o registraci volební strany ( ) může tedy jménem politického subjektu učinit statutární orgán takového subjektu (popř. nezávislý kandidát), osoba zmocněná statutárním orgánem politického subjektu či volební zmocněnec, nikoli však osoba pověřená k tomu volebním zmocněncem.“ Že lze tento závěr krajského soudu považovat za správný v části týkající se politických stran a politických hnutí vyplývá a contrario z nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2019 : „…u těch volebních stran, které nejsou právnickými osobami (těmi jsou politické strany či politická hnutí) či nezávislým kandidátem, bude nezbytné, aby v řízení jednaly skrze zmocněnce …“, v případě politických stran a hnutí tedy lze mít za to, že tyto mohou jednat prostřednictvím svého statutárního orgánu. Nadto navrhovatel sám doplnil do spisu ještě i plnou moc udělenou jeho zástupci volebním zmocněncem. Nelze tak činit závěr, že by návrh byl podán osobou k tomu neoprávněnou, jak namítal ve svém vyjádření účastník řízení 2).

23. Návrh byl u zdejšího soud podán dne 19. 8. 2025, tedy v řádné lhůtě dle ust. § 86 zákona o volbách do Parlamentu, neboť správní orgán vydal rozhodnutí o registraci politického hnutí Stačilo! dne 15. 8. 2025 a dle ust. § 33 odst. 4 zákona o volbách do Parlamentu se za doručené rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení, tedy dnem 18. 8. 2025.

24. Návrh byl podán včas a oprávněnou osobou, proto soud přistoupil k věcnému posouzení důvodnosti návrhu na zrušení registrace kandidátníy politického hnutí Stačilo! ve volebním kraji Hlavní město Praha, pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025.

25. Soud úvodem svého věcného posouzení připomíná, že Nejvyšší správní soud již ve svém usnesení ze dne 9. 12. 2004 č. j. -31 konstatoval, že „ve věcech registrace je soudní ochrana primárně zaměřena na případy rozhodnutí o odmítnutí přihlášky k registraci, které by mohlo být nezákonnou překážkou svobodné soutěže politických stran, resp. politické plurality. Je-li kandidát registrován, pak je již na svobodné úvaze voličů, zda jej zvolí či nikoliv. Tato koncepce plně odpovídá teoretické konstrukci pasivního volebního práva, které je založeno na individuálním přístupu a jehož cílem je umožnit svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti ve smyslu článku 22d.“

26. Městský soud rovněž upozorňuje na setrvalou judikaturu soudů rozhodujících ve správním soudnictví, která se vytvořila ve vztahu k registraci kandidátních listin pro obecní volby. Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 14. 9. 2006, č. j. -43, vyslovil, že „[r]egistrační úřad v procesu projednání a registrace kandidátních listin podle , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, rozhoduje bez možnosti diskrece a musí registrovat kandidátníu, jsou-li splněny zákonné podmínky ( nebo cit. zákona). Soud v řízení podle a odst. 4 vychází pouze ze skutkových zjištěních vztahujících se k náležitostem kandidátníy.“ V usnesení ze dne 10. 9. 2010, č. j. -18, publ. pod č. 2171/2011 Sb. NSS, Krajský soud v Brně doplnil, že „[r]egistrační úřad je oprávněn odmítnout kandidátníu sdružení nezávislých kandidátů toliko v případě nesplnění zákonných náležitostí kandidátníy, resp. v případě, že kandidátní nebyla podána v souladu se zákonem stanovenou procedurou ( až , o volbách do zastupitelstev obcí). V opačném případě je povinen registraci kandidátníy provést.“ Podobně též Krajský soud v Ústí nad Labem v usnesení ze dne 10. 9. 2014, č. j. -30 shledal, že „[r]ole registračního úřadu v procesu registrace kandidátních listin volebních stran sdružení nezávislých kandidátů ve volbách do obecních zastupitelstev je významně limitována kogentní právní úpravou, která restriktivně omezuje možnosti postupu registračního úřadu. Podle citovaného ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí (nenastane-li situace předpokládaná v téhož zákona) registrační úřad může po přezkoumání kandidátních listin toliko provést registraci kandidátníy splňující zákonné náležitosti, nebo odmítnout kandidátníu (pouze však v případě, že ta není podána v souladu se zákonem nebo neobsahuje zákonné náležitosti, popř. v případě, že politická strana nebo politické hnutí je součástí více volebních stran pro volby do téhož zastupitelstva obce). Zákon o volbách explicitně nestanoví, že by mezi označené důvody pro odmítnutí kandidátníy volební strany sdružení nezávislých kandidátů patřila i podobnost názvu s jinou volební stranou. Jinými slovy, registrační úřad může odmítnout registraci kandidátníy sdružení nezávislých kandidátů pouze za zákonem stanovených důvodů, mezi které patří nesplnění zákonných náležitostí kandidátníy, resp. její nepodání v souladu se zákonem stanovenou procedurou. Ze shora citovaného ustanovení zákona o volbách tedy vyplývá, že registrační úřad musí bez možnosti jakékoli diskrece registrovat kandidátníy, jsou-li jinak splněny zákonné podmínky.“ K totožnému závěru pak dospěl Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém usnesení ze dne 31. 8. 2020 č. j. , kde v právní větě uvedl: „V řízení podle a odst. 4 je soud oprávněn posuzovat pouze to, zda byla kandidátní podána v souladu se zákonem a zda obsahuje všechny zákonem vyžadované náležitosti. Jiné skutečnosti ani volební orgán, ani soud zkoumat nemohou.“ Zdejší soud má za to, že závěry vyslovené krajskými soudy v řízení ve věcech registrace kandidátních listin pro obecní volby jsou plně aplikovatelné na řízení ve věcech registrace kandidátních listin ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

27. Zdejší soud tedy shrnuje, že ustálená judikatura je jednotná v právním názoru, podle něhož je registrační úřad oprávněn odmítnout registraci kandidátníy pouze tehdy, pokud daná kandidátní nesplňuje zákonné náležitosti, případně pokud nebyla podána v souladu se zákonem. Pokud registrační úřad takovéto pochybení neshledá, tak již nemá prostor ke správnímu uvážení a je povinen kandidátníu zaregistrovat. Totožné limity přezkumu se vztahují nejen na registrační úřad při rozhodování o registraci, ale také na soud v řízení o ochraně ve věcech registrace podle Soud zjevně nemůže při rozhodování o návrhu na zrušení registrace kandidátníy posuzovat jiná kritéria, než která zkoumá registrační úřad. Je tak na místě uzavřít, že v řízení podle a odst. 4 je tedy soud oprávněn posuzovat výhradně to, zda byla kandidátní podána v souladu se zákonem (zejména s zákona o volbách do Parlamentu České republiky) a zda obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti (tj. požadavky dle zákona o volbách do Parlamentu České republiky). Jiné skutečnosti nemohou být předmětem přezkumu ani ze strany volebního orgánu, ani ze strany soudu.

28. Navrhovatel v návrhu poukazoval na skutečnost, že účastník řízení č. 2) nerozhoduje jako samostatné politické hnutí, ale rozhodují orgány politických stran Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Česká strana národně sociální (ČSNS) a Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-NS), které i dosazují své členy za účelem kandidování ve skryté koalici. S odkazem na ustanovení § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu České republiky měl za to, že faktická povaha uskupení Stačilo! naplňuje všechny znaky koalice ve smyslu tohoto ustanovení. Z dané skutečnosti navrhovatel dovozoval, že jde o „skrytou koalici“, kterou politické hnutí, tedy účastník řízení 2) společně s dalšími výše uvedenými subjekty obchází zákon, konkrétně zejména zákonem pro koalice stanovenou 11% hranici získaných platných hlasů potřebnou pro vstup do Poslanecké sněmovny.

29. Soud se seznámil s kandidátníu účastníka řízení č. 2), která je součástí spisového materiálu, přičemž zjistil, že na dané kandidátníě je vedeno 34 kandidátů, kdy pouze 4 z těchto kandidátů jsou členy politického hnutí Stačilo, 3 kandidáti jsou bez politické příslušnosti a zbývajících 27 kandidátů jsou členy výše uvedených jiných politických stran.

30. Ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky definici koalice, resp. koaliční kandidátníy, nejprve neobsahovalo. K tomu Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. , konstatoval: „Je zřejmé, že zákonodárce neměl v úmyslu do vytváření koalic (veřejnoprávně) zasahovat. Pokud by takové otázky ovlivňovat chtěl, musel by volební koalici přesně definovat a také reglementovat mechanismus přezkoumávání (zřejmě soudního), zda politický subjekt je stranou či koalicí. […] Při nedostatku právní regulace vytváření koalicí tedy může být relevantní jedině to, jakým způsobem subjekt své kandidátníy zaregistroval.“

31. Uvedené ustanovení pak bylo novelizováno , kterým se mění , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., , , ve znění pozdějších předpisů, a , o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákonodárce prostřednictvím definice koaliční kandidátníy výslovně stanovil, že za koalici se považuje uskupení politických stran či hnutí společně kandidující ve volbách, které jednoznačně označí kandidátníu jako koaliční, uvede členy koalice a stanoví její název. Z důvodové zprávy k danému předpisu vyplynulo, že zákonodárce shledal potřebu jednoznačně přímo v zákoně vymezit, co se rozumí pojmem „koalice“. Danou novelou tak byly stanoveny pouze formální podmínky pro posuzování toho, co je nutné považovat za koalici politických stran a hnutí, resp. kandidátníu podanou koalicí, přičemž materiální podmínka pro identifikaci koalice v zákonné úpravě absentuje. Právní úprava definice kandidátníy podané koalicí přitom nedoznala od této novelizace žádných změn. Je proto možné se domnívat, že zákonodárce považoval toto formální vymezení za dostatečné.

32. K výkladu ust. § 31 zákona o volbách do Parlamentu České republiky (již v novelizovaném znění) se v minulosti vyjádřil i Nejvyšší správní soud, který ve svém usnesení ze dne 14. 11. 2017, č. j. -24, konstatoval: „Zákonná úprava v zákona o volbách do Parlamentu, která vymezuje to, co se považuje za kandidátníu podanou koalicí, takovému požadavku vyhovuje. Rozhodné je, zda společně kandidující politické strany či hnutí jednoznačně označí kandidátníu jako koaliční, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. Nejvyšší správní soud zastává stanovisko, že v případě pojmu „kandidátní podaná koalicí“ není důvodu se odchylovat od doslovného jazykového výkladu, který by měl být pravidlem při interpretaci právní normy.“

33. Nejvyšší správní soud pak ve svém výše uvedeném usnesení zcela jasně uzavřel, že uvedení členů jiných politických stran či hnutí na kandidátníě jiné politické strany či hnutí nečiní z takové kandidátníy koaliční kandidátníu, pokud nejsou splněny požadavky uvedené v ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky. Z toho vyplývá, že kandidátníu samostatně kandidující strany, na níž jsou uvedeni i členové jiných politických stran či hnutí, nelze bez dalšího považovat za koaliční kandidátníu ve smyslu ust. zákona o volbách do Parlamentu České republiky (viz body 25 a 26 výše zmíněného usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. -24, srov. také např. body 8 a 9 usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. -24).

34. Soud je zde nucen konstatovat, že na kandidátníě účastníka řízení č. 2) jsou registrovány pouze 4 členové daného hnutí, 3 kandidáti jsou bez politické příslušnosti, a 27 kandidátů s odlišnou politickou příslušností od registrovaného subjektu účastníka řízení č. 2), přesto optikou výše citované judikatury nelze takovou kandidátníu považovat za koaliční ve smyslu ust. zákona o volbách do Parlamentu České republiky, jakkoli věcně může vykazovat některé její znaky. Uvedené ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky totiž zjevně stanovuje pro registraci koaliční kandidátníy pouze formální podmínky, a to ty, že bude kandidátní označena jako koaliční, bude uvedeno, kdo je členem koalice, a bude stanoven její název. Zákonodárce naopak nepřistoupil k definici koalice materiálními znaky, jak již bylo rozebráno výše. Současné znění zákona o volbách do Parlamentu České republiky tak neposkytuje dostatečný podklad pro to, aby byly kandidátníy politických stran a hnutí, na kterých jsou zapsáni i členové jiných politických stran a hnutí, považovány za koaliční kandidátníy, pokud tak nejsou v souladu s ustanovením zákona o volbách do Parlamentu České republiky označeny. Není přitom důvod nevztáhnout tyto závěry i na případy, že členů jiných politických stran a hnutí je na kandidátníě uvedena značná většina a k dohodě došlo na úrovni samotných politických stran a hnutí. Je eventuálně na zákonodárci, aby pravidla pro registraci kandidátních listin změnil, pokud by chtěl uvádění členů jiných politických stran a hnutí na kandidátních listinách nepodaných koalicemi omezit či jinak regulovat.

35. Lze proto shrnout, že neomezuje politické strany a hnutí v tom, koho uvedou na kandidátníě – mohou na ni zařadit jak své členy, tak osoby bez stranické příslušnosti, případně i členy jiných politických stran [srov. také ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky]. Za koaliční kandidátníu ve smyslu zákona o volbách do Parlamentu České republiky pak lze považovat pouze tu, která splní požadavky daného ustanovení, kterými jsou jednoznačné označení kandidátníy za koaliční ze strany společně kandidujících stran či hnutí, uvedení členů koalice a názvu koalice. Tento závěr konvenuje se závěry, ke kterým dospěly Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 14. 11. 2017, č. j. -24, i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. .

36. Pro úplnost zdejší soud dodává, že nepovažoval za nutné provádět dokazování navrhovatelkou předloženými dokumenty, neboť by to bylo nadbytečné. Dokazování by totiž směřovalo k prokázání, zda je účastník řízení 2) nepřiznanou koalicí, což nebylo v posuzované věci nikterak podstatné, jak se podává z výše uvedeného. Relevantní bylo toliko posouzení formálních podmínek ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky, nikoliv případná faktická povaha kandidátníy účastníka řízení 2).

37. Podle zdejšího soudu tak v posuzovaném případě byl Magistrát hl. m. Prahy jako registrující orgán oprávněn zkoumat, zda se jedná o kandidátníu podanou politickou stranou nebo hnutím či koalicí, kdy jediným kritériem, je na základě závěrů uvedené judikatury to, zda byla kandidátní jako koaliční označena. Z předloženého správního spisu vyplynulo, že tomu tak v dané věci nebylo, proto je nutné na kandidátníu hledět jako na podanou politickým hnutím a nikoliv koalicí, jak tvrdil navrhovatel. Magistrát hl. m. Prahy pak shora naznačený postup zcela respektoval a kandidátníu politického hnutí Stačilo! ve volebním kraji Hlavní město Praha, pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025, registroval jako kandidátníu politického hnutí nikoliv koalice.

VI. Závěr a náklady řízení

38. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že správní orgán postupoval zcela správně, pokud shledal, že kandidátní účastníka řízení 2) splňuje veškeré zákonné náležitosti a rozhodl o její registraci. Návrh navrhovatele na zrušení této kandidátníy soud posoudil jako nedůvodný, a proto jej zamítl.

39. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná ( ).

Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu ( ).

Praha 29. srpna 2025

JUDr. Marcela Rousková

předsedkyně senátu