Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

58 A 2/2025 - 45

USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci

navrhovatele: V. Č.

jednající volební zmocněnkyní Mgr. I. S.

adresa pro doručování X

zastoupený advokátkou Mgr. Petrou Stupkovou

sídlem Na Zderaze 1275/15, 120 00 Praha 2

za účasti: 1) Krajský úřad Olomouckého kraje

sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc

2) S. a p. d. (S.)

jednající volebním zmocněncem Bc. P. S.

adresa pro doručování X

zastoupený advokátem JUDr. Adamem Batunou

sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1

o návrhu na zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUOK 92881/2025, o registraci kandidátníy S. a p. d. (S.) pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Navrhovatel se domáhal zrušení registrace kandidátníy politického hnutí S. a p. d. (S.) pro volby do Poslanecké sněmovny ve volebním kraji Olomouckém, provedené rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUOK 92881/2025.

2. Navrhovatel namítl, že registrací výše uvedené kandidátníy došlo k přímému zásahu do jeho práv a oprávněných očekávání jako účastníka volební soutěže, spočívající v omezení možnosti navrhovatele ovlivnit výsledky hlasování, jakož i narušování rovnosti podmínek politické soutěže a její transparentnosti. Základem tohoto porušení je obcházení aditivní uzavírací klauzule pro koalice dle , volbách (dále jen „“), neboť politické hnutí S. a p. d. (S.) vytvořilo s politickými stranami T., P. P. R. O. a S. nepřiznanou koalici za účelem zneužití práva a obejití zákonné úpravy pro koalice. O tom, že tyto strany kandidují fakticky jako koalice, svědčí společné memorandum o spolupráci zúčastněných stran, které bylo uzavřeno na úrovní nejvyšších orgánů, dále společné působení a propagace dotčených stran v předvolební kampani a užití marketingových materiálů.

3. Navrhovatel konstatoval, že obdobný případ nepřiznaných koalic nebyl ještě v rámci českého soudního systému uspokojivě řešen a poukázal na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Logickým důsledkem přijetí výkladu, že tvoření koalic je čistě na rozhodnutí stran, by byla efektivní nadbytečnost aditivních uzavíracích klauzulí. Cílem klauzulí je zabránit spojování stran výhradně za účelem snadnějšího překonání běžné pětiprocentní hranice pro vstup do prvního skrutinia a následné fragmentace zastoupení lidu v Poslanecké sněmovně. Obejití aditivní uzavírací klauzule dle je tak obcházením zákona a zneužitím práva, jež je zakotveno v článku 4 odst. 4d. Menší strany se vyhnuly přísnějším pravidlům pro koalice tím, že se skrytě spojily s výrazně silnějším partnerem. Vzniká tak nepřiznaná koalice, která usiluje o vstup do Poslanecké sněmovny bez toho, aby musela čelit 11% uzavírací klauzuli. Toto obcházení zasahuje i do rovnosti ve financování politických stran. Navrhovatel tak byl vytvořením nepřiznané koalice poškozen na svých právech ve smyslu článku 5y a článku 22d.

4. Krajský úřad navrhl, aby soud návrh jako nedůvodný zamítl. Předmětem registračního řízení je podle něj ověřování, zda byla kandidátní včetně příloh podána v souladu s právními předpisy, přičemž podle není nedostatkem skutečnost, že na kandidátníě politické strany nebo hnutí kandiduje osoba, která je členem jiné politické strany nebo hnutí. Při přezkumu této kandidátníy ověřil údaje dostupné v registru obyvatel a rejstříku politických stran a hnutí a dospěl k závěru, že tato byla podána v souladu s a splňuje náležitosti podle téhož zákona. Registrační řízení podle registračního úřadu nezahrnuje zkoumání mediálních výstupů, sociálních sítí ani deklarací o spolupráci mezi politickými subjekty.

5. Hnutí S. k návrhu uvedlo, že v případě Olomouckého kraje se na registrované kandidátníě nacházejí výhradně členové tohoto hnutí, nikoliv jiných stran či hnutí. Již jen proto je návrh nedůvodný. Pro úplnost však hnutí uvedlo, že účast členů jiných politických stran na kandidátníě není zakázaná, což potvrzuje judikatura NSS i ÚS, která je vystavěna na formálním pojetí. Neexistuje důvod, proč se od ustálené judikatury odchýlit.

6. Navrhovatel je podle a oprávněn domáhat se soudní ochrany proti registraci kandidátníy S. pro volby, neboť je politickou stranou, která podala kandidátníu pro tyto volby (její kandidátní byla registrována rozhodnutím registračního úřadu ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUOK 92874/2025). Návrh byl podán ve lhůtě dle , neboť rozhodnutí o registraci kandidátníy S. bylo doručeno ve smyslu do Parlamentu dne 18. 8. 2025 (bylo zveřejněno na úřední desce registračního úřadu dne 15. 8. 2025) a návrh byl u soudu podán dne 19. 8. 2025. Soud o návrhu rozhodl bez nařízení jednání ( poslední věta ).

7. Krajský soud úvodem konstatuje, že na registrované kandidátníě, která je předmětem tohoto řízení, se skutečně nacházejí výhradně členové S. Argumentace navrhovatele je proto zcela mimoběžná a neodpovídá podmínkám Olomouckého kraje. Již jen proto nemůže být návrh důvodný.

8. Pro úplnost však krajský soud uvádí, že úpravu podávání kandidátních listin obsahuje ustanovení , podle kterého kandidátníy pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice; za kandidátníu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátníě jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.

9. Kromě úpravy, obsažené ve výše citovaném , věta za středníkem, žádnou definici koalice neobsahuje.

10. Výše citovaná úprava byla zakotvena do s cílem jednoznačně přímo v zákoně vymezit, co se rozumí pojmem „koalice“ (viz důvodová zpráva k bodu 45 ). Byť řada ustanovení změněných tímto zákonem byla zrušena nálezem ÚS ze dne 24. 1. 2001, sp. zn. , vymezení pojmu koaliční kandidátníy zůstalo zachováno.

11. Zákonné vymezení koaliční kandidátníy navazuje na závěry nálezu ÚS ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. . Ten v situaci, kdy volební zákon neupravoval veřejnoprávní podmínky pro vznik a činnost koalice a nezakotvoval pravomoc žádného orgánu rozhodovat o tom, že určitý politický subjekt účastnící se voleb (např. jako strana) je nutno chápat jako koalici, konstatoval: Je zřejmé, že zákonodárce neměl v úmyslu do vytváření koalic (veřejnoprávně) zasahovat. Pokud by takové otázky ovlivňovat chtěl, musel by volební koalici přesně definovat a také reglementovat mechanismus přezkoumávání (zřejmě soudního), zda politický subjekt je stranou či koalicí. Z toho lze dovodit, v souladu s ustanovením a 3d, respektive a 4y ČR (zejména arg. „každý občan může činit, co není zákonem zakázáno“), že za daného právního stavu jen sám politický subjekt dobrovolně rozhoduje, zda se chce voleb účastnit jako (volební) subjekt samostatný nebo jako (volební) koalice. Při nedostatku právní regulace vytváření koalic tedy může být relevantní jedině to, jakým způsobem subjekt své kandidátníy zaregistroval. Jistou podporu takovému závěru poskytuje sám v ustanovení , když ve výčtu subjektů oprávněných podávat kandidátníy pro volby se vedle politických stran uvádí i (bez dalšího) koalice. Utváření (volebních) koalic tak podléhá dohodě stran, která není nijak veřejnoprávně regulována, resp. zakázána. s takovým jednáním nespojuje žádné právní důsledky pro kandidující stranu. Není ani předepsáno, že na kandidátníy se zapisují pouze členové kandidující strany, je možné zapsat každou fyzickou osobu, která má pasivní volební právo (srov. zejména ). Vytvoření koalice je – za současné právní úpravy – volní akt, tj. projev vůle dvou či více politických stran či hnutí vytvořit (volební) koalici, jenž nepodléhá žádnému dalšímu schvalovacímu aktu či přezkumu státních orgánů. I v době přijetí citovaného nálezu přitom upravoval vyšší procentní hranice pro postup koalic do prvního skrutinia. ÚS současně vyložil, že otázka, zda jde o politickou stranu či koalici, souvisí časově především s podáváním a projednáváním kandidátních listin.

12. Zákonodárce při vědomí výše citovaných závěrů ÚS nepřistoupil k tomu, aby koalici definoval materiálními znaky, jejichž naplnění by bylo následně předmětem přezkumu v procesu registrace příslušným registračním úřadem a poté případně příslušným soudem. Naopak v souladu s tím, jak vyložil pojem koalice ÚS, zákonodárce v prostřednictvím definice koaliční kandidátníy výslovně stanovil, že se za koalici považuje uskupení politických stran či hnutí společně kandidujících ve volbách, které se na kandidátníě jako koaliční jednoznačně označí s uvedením členů a názvu koalice.

13. Také komentářová literatura na základě shora citované právní úpravy a nálezu ÚS popisuje koalice v českém právním řádu jako účelová, víceméně neformální uskupení politických stran společně kandidujících ve volbách, které se jednoznačně na kandidátníě jako koaliční označí s uvedením názvu koalice (srov. Langášek, T. Komentář k y. In: Rychetský, P., Langášek T., Herc, T., Mlsna, P. a kol.y: Komentář. Wolters Kluwer. Dostupné na www.aspi.cz).

14. K výkladu pojmu koaliční kandidátníy se vyjádřil také NSS v usnesení ze dne 14. 11. 2017, č. j. -24. Tehdy šlo o situaci, kdy politická strana TOP 09 podala kandidátníu samostatně, ale na kandidátníě bylo zahrnuto více partnerů. Byla podporována minimálně dvěma politickými subjekty, L. e. s. a K. Č. Podle tehdejšího navrhovatele šlo ve skutečnosti o skrytou koalici, nejprve se stranou Starostové a nezávislí, po jejich odstoupení s těmito podporujícími subjekty. Podle prohlášení podporovatelů strana T. X navíc zapracovala jejich volební požadavky do svého volebního programu a šlo tak nikoliv o volební program strany T. X, ale všech složek tvořících tuto skrytou koalici. NSS však této argumentaci nepřisvědčil. Považoval za nutné, aby bylo pro voliče na základě co nejjednoznačnějších kritérií možno určit, zda jde o koalici či samostatně kandidující politickou stranu či hnutí tak, aby si volič mohl již v průběhu volební kampaně a při samotných volbách vytvořit jasnou představu o tom, jakou podporu hlasů kandidující subjekt pro zisk mandátu potřebuje, neboť jde o jedno z hledisek, které část voličů může brát v potaz při svém rozhodování (viz odstavec 20 usnesení). V ustanovení se vymezuje to, co se považuje za kandidátníu podanou koalicí, a podle NSS je rozhodné, zda společně kandidující politické strany či hnutí jednoznačně označí kandidátníu jako koaliční, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. NSS se postavil na stanovisko, že v případě pojmu „kandidátní podaná koalicí“ není důvodu se odchylovat od doslovného jazykového výkladu, které by měl být pravidlem při interpretaci právní normy (…) Naopak úvahy o „skryté koalici“ působí matoucím dojmem a jejich připuštění by do volebního procesu vneslo nejistotu a řadu sporů, včetně sporů soudních (viz odstavec 21 a 22 tohoto usnesení).

15. NSS při výkladu upřednostnil s ohledem na voliče co nejjasnější a nejjednodušší výklad, a proto vyložil citované ustanovení s důrazem na formální hledisko. Kandidátníu koalice je podle něj výlučně ta kandidátní, kterou takto koaliční strany označí. Vyloučil jakoukoliv formu koalice v materiálním smyslu, čehož se navrhovatel nyní dovolává.

16. Krajský soud nevidí žádný důvod, proč se od těchto závěrů odchýlit. Ve volebním procesu je podstatné, aby pravidla byla jasná, co nejjednodušší a srozumitelná voličům tak, aby volič si mohl učinit závěr, koho a za jakých podmínek volí. Stejně tak je žádoucí, aby pravidla byla jasná a srozumitelná pro kandidující subjekty. Jazykové znění posuzované úpravy takto jasné pravidlo poskytuje, když stanoví, že za kandidátníu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátníě jako koaliční označí (…).

17. ani žádný jiný zákon nevylučuje, aby politická strana či politické hnutí mělo své podporovatele v jiných politických stranách či hnutích, ani to, aby na kandidátníě byli kandidáti s jinou politickou příslušností. V nyní řešené věci tomu tak navíc nebylo (viz výše). Konečně NSS v citovaném usnesení přijal závěr, který vtělil do právní věty a který zní: politické strany nejsou limitovány v tom, zda na kandidátníě pro volby do Poslanecké sněmovny uvedou výhradně své členy nebo i osoby, které nejsou členy žádné strany, případně členy jiné politické strany. Ani skutečnost, že na kandidátníě politické strany či hnutí figuruje člen jiné politické strany či hnutí, nečiní z takové kandidátníy koaliční kandidátníu ve smyslu (…) Není-li takového zákonného zákazu, krajský soud nemá oporu jej dovodit pouze z toho, že postup S. a jej podporujících stran není výslovně jako možný uveden, když obecně platí, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno.

18. Nyní popisovaná situace není ani nijak nová. Nastala jednak ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 u politické strany T. X, což bylo posouzeno Nejvyšší správní soudem ve výše zmiňovaném usnesení. Již dříve, v roce 2013, kandidovala politická strana T. X s podporou politického hnutí S., v roce 2017 kandidovala O. s podporou S. Také se jednalo o de facto koalice, které však kandidovali de iure jako jedna politická strana. I když lze z právně teoretického hlediska považovat tuto předvolební strategii na pomezí smyslu a účelu platné právní úpravy voleb do Poslanecké sněmovny, zákonodárce na ni nijak nereagoval, a to navzdory tomu, že vyvolala již v minulosti soudní spory. Změnu nepředpokládá ani budoucí úprava v , o správě voleb, podle kterého za kandidátníu podanou koalicí se považuje kandidátní podaná společně několika politickými stranami nebo politickými hnutími, pokud všechny kandidující politické strany a politická hnutí kandidátníu jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví název koalice. Z výše uvedeného lze usuzovat, že zákonodárce neměl a nemá v úmyslu podobné volební strategii zabránit, což by bylo poměrně snadné např. tím, že by zakázal kandidovat členům jedné politické strany na kandidátce jiné politické strany či politického hnutí.

19. Krajský soud neshledal ani porušení rovnosti a svobodné soutěže politických sil. Kterýkoliv kandidující subjekt mohl zvážit, zda je pro něj v rámci jeho volební strategie výhodné vzdát se vlastní kandidatury a podpořit jinou politickou stranu či hnutí, nebo vytvořit koalici se jinými stranami či kandidovat samostatně, se všemi důsledky, které ten který postup přináší. Všem politickým subjektům, které se volební soutěže účastní, je známo, že zde existují různé uzavírací klauzule pro zisk mandátů. Je na jejich rozhodnutí, jakou volební strategii i ve vztahu k těmto uzavíracím klauzulím zvolí; zdánlivá výhoda v nižším nutném procentním zisku hlasů nakonec výhodou ani být nemusí, když vzdání se vlastní kandidatury nevede vždy k automatickému přičtení hlasů voličů této strany jí podporovaného subjektu. Ve vztahu k voličům pak postupuje hnutí S. transparentně, když nijak neskrývá podporu jiných stran ani jejich kandidáty. Volič tak nemůže být zmaten v tom, koho volí, neboť je zcela zřejmé, že volí hnutí S., nikoliv koalici stran.

20. NSS v usnesení ze dne 3. 5. 2024 č. j. -75 uvedl, že smyslem a účelem registračního řízení je přezkoumat formální náležitosti dané kandidátníy. V případném navazujícím soudním řízení proto soud přezkoumává primárně tyto otázky. Tomu odpovídají zákonné parametry řízení spočívající ve velmi krátkých lhůtách pro podání soudu, rozhodování bez jednání a s tím související omezený prostor pro dokazování. NSS vyslovil tento závěr při posouzení jiné právní úpravy a jiného skutkového stavu, konkrétně posouzení zaměnitelnosti názvu politických subjektů, nicméně z něj vyplývá priorita posuzování formálních náležitostí před materiálním posuzováním jejich naplnění, které připustil jen ve výjimečných případech: zrušení registrace politického subjektu pro volby kvůli zaměnitelnosti jeho názvu je velmi vážným zásahem do ústavně garantovaného pasivního i aktivního volebního práva a je možné k němu přistoupit jen zcela výjimečně, jestliže zde nebyl jiný procesní prostředek ochrany práva. Takovou výjimečnou situace tehdy NSS neshledal. Podle názoru krajského soudu nenastala ani nyní.

21. S ohledem na uvedené soud návrh zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí nelze podat kasační stížnost.

Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu ( ).

Olomouc 3. září 2025

JUDr. Michal Jantoš v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.