Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 A 117/2025 - 9

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

4

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce X, advokát se sídlem X, proti žalované: místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 6, se sídlem Justiční areál Na Míčánkách, 28. pluku 1533/29b, 100 83 Praha, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem

t a k t o :

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žádost žalobce o prodloužení lhůty k doplnění žaloby se zamítá.

O d ů v o d n ě n í

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 2. 9. 2025 se žalobce domáhal “ochrany před nezákonným zásahem z důvodu, že v řízení o stížnosti žalobce na soudkyni Mgr. L. H., vyřízenou přípisem ze dne 24. června 2025, sp. zn. zaujala názor, že ve věci nedošlo k narušení důstojnosti soudního řízení a odmítla mu zpřístupnit kamerový záznam z jednání ústního ze dne 20. května 2025“.

2. Jiné žalobní námitky žaloba neobsahovala a předmětné podklady, tedy přípis a doručenka, nebyly přiloženy.

3. Městský soud v Praze se proto nejprve zabýval otázkou, zda je žaloba projednatelná, a dospěl k závěru, že nikoliv. Žaloba neobsahuje ani jeden žalobní bod, není z ní patrno, v čem přesně je shledáván nezákonný zásah, není zřejmé ani, kdy k němu došlo.

4. Soud proto vyzval v souladu s ust. žalobce usnesením ze dne 8. 9. 2025, č.j. -3 k doplnění žaloby ve smyslu , současně žalobce poučil, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem mimo obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zásahu, proti němuž se žalobce ochrany domáhá, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a návrh výroku rozsudku.

5. Žalobci k tomu určil lhůtu 3 dnů od doručení výzvy. Výzva byla doručena dne 8. 9. 2025.

6. Dne 11. 9. 2025 zaslal žalobce soudu žádost o prodloužení lhůty o další dva dny a to z důvodu svého zdravotního stavu.

7. Žalobce v podání ze dne 11. 9. 2025 rovněž namítl podjatost předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a dalších členů senátu, neboť jsou v rovině státní správy soudů podřízeny místopředsedovi MS v Praze pro věci správního soudnictví, který zcela vážně pomáhá kriminální struktuře kolem recidivisty P. K. proti Mgr. V. V., advokátovi v žalobách, včetně dalších dvou soudců MS v Praze. Vyznačují doložky právní moci na žádost P. K. pro jeho záměry, ačkoliv to právní řád neumožňuje.

8. Dle ust. , soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

9. Dle odst. 5 tohoto ustanovení, účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

10. Dle , k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

11. Dle odst. 3 tohoto ustanovení, ustanovení odstavce 1 neplatí také tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (jiným senátem Nejvyššího soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.

12. K použití ust. odst. 3 se vyjádřil Nejvyšší správní soud již ve vícero svých rozhodnutích týkajících se žalobce, ve kterých shrnul, že na se přiměřeně aplikuje , podle něhož o námitce podjatosti nebude rozhodováno, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem již rozhodnuto. V našem případě přiměřené použití ( ) znamená, že tímto "nadřízeným" soudem je jen NSS. Samostatné rozhodnutí o takovéto námitce se nevydává a aplikaci soud vysvětlí v rozhodnutí ve věci samé. Ústavnost byla potvrzena nálezem . Viz usnesení NSS ze dne 24. 6. 2025, č.j. – 39, nebo rozsudek ze dne 14. 3. 2019, č.j. – 49.

13. V usnesení Nejvyšší správního soudu ze dne 19. 6. 2025, č. j. – 27, ve kterém vystupuje žalobce jako stěžovatel, se uvádí: [3] Stěžovatel zaslal Nejvyššímu správnímu soudu přípis, ve kterém namítl podjatost všech soudců NSS. Má za to, že Nejvyšší správní soud systematicky pomáhá spolku Anděl na cestě, z.s., neboť na žádost spolku zaslal na Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2021, čj. , s vyznačenou doložkou právní moci, ačkoliv o doložku právní moci může žádat pouze ten, komu bylo doručováno. Dodal, že tato pomoc spolku se nemůže dít bez vědomí předsedy Nejvyššího správního soudu. Případně předseda nemá činnost Nejvyššího správního soudu pod svojí kontrolou.

14. Námitka podjatosti stejného znění nebyla shledána důvodnou usnesením ze dne 27. 6. 2025, č.j. -31.

15. Obdobnou námitku vznesl žalobce proti samosoudkyni ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě. Žalobce námitku podjatosti odůvodnil tím, že „KSvOstr. je pod tlakem NSS, který Anděli na cestě, z.s. jako žalobci proti Mgr. V. V., advokátovi u OS pro Prahu 6, aby unesl důkazní břemeno ohledně právní moci rozsudku a vykonatelnosti, ačkoliv právní normy toto NSS neumožňuji, stejně jako nelze automaticky věřit žádostem a přílohám žádostí spolku, kde je Mgr. V., advokát. Pod tlakem NSS Praze nemůže KSvOstr. neutrálně rozhodovat a pomoc spolku musela podle Mgr. V. V. schválit státní správa NSS soudu, řadový soudce NSS by si to nedovolil. Soudci správního úseku Krajského soudu v Ostravě podléhají kárné a kariérní pravomoci státní správy NSS.“

16. O námitce podjatosti bylo rozhodnu Nejvyšším správním soudem usnesením ze dne 15. 7. 2025, Nao 93/2025-18 tak, že soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci, jelikož jdeli o důvody uvedené v první větě , je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat především ze zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu dotčen ve svých právech…. Žalobce však žádné takové okolnosti v námitce podjatosti nenamítá. Především neuvádí konkrétní vztah samosoudkyně k věci, účastníkům či jejich zástupcům. Stejně tak je z jeho tvrzení zřejmé, že samosoudkyně se nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Skutečnost, že by správní úsek krajského soudu měl být pod vlivem Nejvyššího správního soudu, žalobce odůvodňuje obsahem jiného soudního spisu ve věci sp. zn. vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6.

17. Obdobně ve věci Nao 74/2025 – 26, Nao 87/2025 – 46, Nao 86/2025 – 13, Nao 71/2025 – 285, Nao 114/2025-22, -19, Nao 106/2025 – 141.

18. Soud má tedy za to, že otázkou podjatosti soudců 8 senátu, tak jak ji žalobce formuluje, tedy z důvodu jejich vztahu k místopředsedovi soudu, který měl vyznačit právní moci na rozhodnutích, se již NSS nejednou zabýval a podjatost neshledal. Jelikož v námitce podjatosti uplatnil žalobce stejné nebo obdobné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem již rozhodnuto a důvodem pro vyloučení soudců nebyly shledány, městský soud ji nepředložil NSS s odkazem na ust. ve spojení s ust. NSS, ale o žalobě rozhodl.

19. Vzhledem k tomu, že žalobce neodstranil vady žaloby ve lhůtě k tomu soudem určené ve výzvě ze dne 8. 9. 2025, ani ve lhůtě dvou dnů, kterou si sám určil a o kterou požádal, a v řízení pro tyto vady nelze pokračovat, soud v souladu s žalobu odmítl.

20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením věta první , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

21. Soud žádosti o prodloužení lhůty k doplnění žaloby nevyhověl, jelikož žaloba byla odmítnuta. Soud má taktéž za to, že žalobce měl ze zákona k podání žaloby celou zákonnou lhůtu dvou měsíců, lhůta mu pak byla prodloužena o další tři dny a žalobu nedoplnil ani ve lhůtě dvou dnů, kterou si sám určil. Další prodloužení lhůty by proto nemělo v řízení smysl.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem v Brně, Moravské náměstí 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 17. září 2025

JUDr. Slavomír Novák, v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.