Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Ads 99/2025 - 60

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobce: Mgr. J. V., zastoupeného advokátem Mgr. Janem Janouškem, Soukenická 7a, Praha 1, proti žalovanému: nejvyšší státní tajemník, Jindřišská 34, Praha 1, proti rozhodnutí ze dne 4. 12. 2019, čj. MV-143456-50/OSK-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2025, čj. -143,

takto:

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2025, čj. -143, se ruší a věc se vrací městskému soudu k dalšímu řízení.

II. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátovi Mgr. Janu Janouškovi, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 20 280 Kč, která mu bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

[1] Spor je o to, zda mělo Ministerstvo spravedlnosti přijmout žalobce do služebního poměru na základě přechodného ustanovení , o státní službě. Městský soud v Praze ve věci rozhodoval už podruhé. Napoprvé žalobě vyhověl. NSS však jeho předchozí rozsudek (ze dne 20. 12. 2023, čj. -94) zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (rozsudkem ze dne 20. 12. 2024, čj. -41). Napodruhé městský soud žalobu zamítl.

[2] Žalobce (stěžovatel) se brání kasační stížností. Namítá, že městský soud rozhodl bez jednání, ačkoli s tím stěžovatel nesouhlasil.

[3] Kasační stížnost je důvodná.

[4] Městský soud se poté, co mu byla věc vrácena k dalšímu řízení, stěžovatele (prostřednictvím jeho advokáta) zeptal, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání. Poučil ho, že svůj případný nesouhlas má soudu sdělit do dvou týdnů. Stěžovatelův advokát dne 6. 2. 2019 odpověděl: „k Vaší výzvě čj. -136 ze dne 22. 1. 2025 doručené mi dne 28. 1. 2025 uvádím, že žalobce na konané poradě s právním zástupcem uvedl, že žádá o nařízení ústního jednání ve věci“.

[5] Ve spisu městského soudu se tato odpověď nenachází. Podatelna městského soudu ji totiž mylně zařadila do spisu vedeného v jiné stěžovatelově věci. Přestože na tomto omylu má jistý podíl i stěžovatelův advokát, který v průvodních informacích k datové zprávě v části „Vaše sp. zn.“ uvedl „“ (na základě čehož podatelna zařadila podání právě – a jen – do spisu ve věci , jak vyplývá z vyjádření městského soudu v předkládací zprávě), z obsahu podání a z dalších průvodních informací k datové zprávě (z předmětu a části „Vaše čj.“) bylo zřejmé, že se podání týká věci .

[6] Byť senát městského soudu rozhodující v této věci nevěděl, že žalobce s rozhodnutím bez jednání nesouhlasí, nic to nemění na tom, že rozhodl bez jednání, aniž pro to byly splněny podmínky (podle ). To ovšem ještě neznamená, že napadený rozsudek je třeba bez dalších úvah zrušit. U vad řízení před soudem se totiž dále zkoumá, zda jde o takovou vadu, která mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí o věci samé [ ].

[7] Z nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. , plyne, že správní soud je povinen nařídit jednání – nebo si vyžádat souhlas s rozhodnutím bez jednání – i v případě, kdy ve věci rozhoduje znovu po zrušení jeho předchozího rozhodnutí. Od okolností, které Ústavní soud tehdy posuzoval, však později odlišil případ posouzený v usnesení ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. . Zatímco NSS ve věci jen uložil městskému soudu, jak má dále postupovat (aby se zabýval otázkami, kterými se doposud nezabýval), ve věci bezezbytku vyřešil rozhodnou otázku a městskému soudu, který byl v dalším řízení vázán právním názorem NSS, neponechal v podstatě žádný prostor k vlastnímu uvážení.

[8] Na základě této judikatury je tedy třeba rozlišovat dvě situace, kdy krajský soud rozhoduje bez jednání znovu poté, co bylo jeho předchozí rozhodnutí zrušeno. Buď i poté zůstává výsledek sporu stále otevřený a krajský soud je povinen se dále zabývat určitými pro věc rozhodnými otázkami, které dosud nebyly plně vyřešeny. Nebo byly rozhodné otázky bezezbytku posouzeny ze strany NSS a krajskému soudu v dalším řízení nezbývá žádný prostor pro vlastní uvážení. V obou případech je rozhodnutí bez jednání, aniž by s tím účastníci souhlasili, procesní vadou (konkrétně porušením ). Zatímco však v prvním případě zakládá taková vada porušení ústavních práv žalobce a je zároveň vadou řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé, ve druhém případě tomu tak není, neboť i kdyby ve věci bylo nařízeno jednání, nemohl by krajský soud rozhodnout jinak, než je předurčeno závazným právním názorem (rozsudek NSS ze dne 14. 12. 2009, čj. -129).

[9] NSS ve svém předešlém rozsudku () vyřešil věcnou podstatu celého sporu – tedy zda stěžovatelovo pracovní místo na ministerstvu bylo, či nebylo zrušeno v důsledku organizační změny přijaté v roce 2013; zda poté stěžovatel měl, či neměl nárok na přijetí do služebního poměru na základě první systemizace; a jaký vliv na to měla dohoda, kterou s ministerstvem uzavřel v roce 2023 a která vedla ke konci pracovněprávního sporu o platnost výpovědi z důvodu nadbytečnosti. Stěžovatel tyto otázky mylně považuje za nevyřešené. Ve své replice převážně buď opakuje tytéž argumenty, které už dříve v řízení před soudy zazněly a které i NSS vzal při řešení těchto otázek ve svém předchozím rozsudku v úvahu, anebo zpochybňuje závěry, k nimž NSS tehdy dospěl. Ty jsou však pro městský soud závazné. V tomto ohledu tedy městský soud po vrácení věci k dalšímu řízení žádný prostor pro vlastní uvážení neměl (a ani mít nebude).

[10] Stěžovatel však v žalobě nevznesl jen námitky k věci samé, ale namítal i několik různých vad řízení před služebními orgány (vady související s důkazními návrhy a se samotným dokazováním, vady při doručování). Těmi se NSS v předchozím rozsudku vůbec nezabýval. Na základě kasační stížnosti nejvyššího státního tajemníka totiž řešil právě a jen věcnou podstatu sporu. Rozhodné otázky tedy bezezbytku neposoudil. Proto je třeba uzavřít, že v tomto případě bylo rozhodnutí bez jednání takovou vadou řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí soudu o věci samé.

[11] NSS proto rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm soud nařídí jednání, bude-li na tom stěžovatel nadále trvat.

[12] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud.

[13] Městský soud ustanovil stěžovateli zástupce, advokáta Mgr. Jana Janouška. Ten zastupuje stěžovatele i v řízení o kasační stížnosti, odměnu za zastupování proto nyní hradí stát ( ). Odměna ve výši 18 480 Kč náleží za čtyři úkony právní služby – kasační stížnost, repliku a dvě porady s klientem přesahující jednu hodinu [, , a d) advokátního tarifu (tj. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb)]. NSS dodává, že obě porady byly doloženy zápisy, z nichž vyplývá jejich návaznost na průběh řízení. Odměna naopak nenáleží za upozornění na nesprávně vyměřený soudní poplatek, neboť nešlo o podání ve věci samé (ani o jiný úkon právní služby podle a 2 advokátního tarifu či jiný úkon povahou a účelem blízký). K odměně je třeba připočíst paušální náhradu hotových výdajů za čtyři úkony právní služby ve výši 1 800 Kč ( advokátního tarifu). Celková výše odměny a náhrady hotových výdajů činí 20 280 Kč. Tato částka bude advokátovi vyplacena z účtu NSS do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. září 2025

Michaela Bejčková

předsedkyně senátu