Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Az 13/2025 - 18

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

žalobce:

X., narozený dne X.

bytem X.

proti

žalovanému:

Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2025, č. j.: OAM-258/ZA-ZA11-ZA13-2025

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl o zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany podle ust. , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) z důvodu nepřípustnosti podle ust. téhož zákona.

II. Obsah žaloby

2. Žalobce považuje rozhodnutí žalovaného za nezákonné. Namítá neaktuálnost podkladů, které popisují současnou situaci v Uzbekistánu. Nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že od doby, kdy byla meritorně posuzována jeho předchozí žádost v prosinci roku 2023 nedošlo v Uzbekistánu k žádné změně. Je přesvědčen, že žalovaný na základě shromážděných podkladů tuto otázku nemohl být schopen správně posoudit zejména s ohledem na stav dodržování lidských práv.

III. Vyjádření žalovaného

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Tvrdil, že si ke svému rozhodnutí opatřil dostatečné, transparentní, objektivní a aktuální informace o zemi původu. Žalovaný považuje námitku žalobce za obecnou a podotýká, že v žalobě není uvedeno, k jakým konkrétním změnám mělo v Uzbekistánu dojít.

4. Žalovaný trvá na svém závěru, že žalobce ve své aktuální žádosti neuvedl žádné skutečnosti, které by bylo možné posuzovat jako nové ve smyslu . Své rozhodnutí proto považuje za zákonné a navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

IV. Podstatný obsah správního spisu

5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 4. 3. 2025 žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu v České republice.

6. V poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu dne 11. 3. 2025 uvedl, že z vlasti vycestoval již X. O mezinárodní ochranu žádá již podruhé ze stejných důvodů. V minulé žádosti pouze neuvedl, že X.

7. Správní spis obsahuje Informaci OAMP ze dne 13. 3. 2024, Uzbekistán, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv (dále jen „zpráva o zemi původu“).

8. Ve spisu je dále založeno rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 12. 2023 o prvotní žádosti žalobce a rovněž napadené rozhodnutí.

V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

9. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů ve smyslu ustanovení , (dále jen „“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni vydání tohoto rozsudku, a to vzhledem k účinnosti článku 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

10. Městský soud v Praze o věci samé rozhodl bez jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s, jelikož žalovaný souhlasil s projednáním věci bez jednání a žalobce se k zaslané výzvě ve lhůtě dvou týdnů nevyjádřil.

11. Podle žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, (…) e) podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle .

12. Podle je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany.

13. Podle podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v nebo že mu hrozí vážná újma podle .

14. Podle není-li opakovaná žádost nepřípustná, ministerstvo rozhodne o udělení nebo neudělení mezinárodní ochrany, pokud není odůvodněn jiný postup.

15. Podle řízení se dále zastaví, jestliže (…) i) je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná.

16. Žalobní námitka se týká neaktuálnosti zprávy o zemi původu a nemožnosti žalovaného utvořit si pouze na základě ní správný závěr o stavu dodržování lidských práv v Uzbekistánu.

17. Žalobce neuvedl, proč je zpráva zastaralá ani jak se situace v Uzbekistánu od jejího vydání změnila. V řízení se neprokázalo, že by se podmínky v Uzbekistánu změnily natolik, aby zpráva nebyla aktuální. Soud proto považuje námitku za obecnou, a z toho důvodu ji bude řešit pouze obecně, jelikož není povolán ji za žalobce doplňovat.

18. Aktuálností zpráv o zemi původu se několikrát zabýval i Nejvyšší správní soud. Podle jeho usnesení ze dne 28. 4. 2020, č. j.: -34, „zastaralost zpráv nelze posuzovat pouze na základě faktu, že od vypracování, resp. vydání takové informace uplynul určitý čas; zastaralá je taková zpráva, která obsahuje informace, které v důsledku změny okolností v období mezi vypracováním zprávy a jejím použitím již nejsou aktuální, neboť situace, jíž zpráva popisuje, je již zcela jiná. Pokud se podstatně změní situace, může být zastaralá i zpráva stará pouhý týden a pokud je situace stabilní, může být použitelná i zpráva stará několik let.“ V kontextu této judikaturní teze nelze bez dalšího hodnotit aktuálnost zprávy o zemi původu pouze na základě data jejího vydání.

19. Z obsahu správního spisu, konkrétně rozhodnutí žalovaného o prvotní žádosti, je soudu zřejmé, že si žalovaný k řízení o opakované žádosti obstaral novější podklad, jelikož v odůvodnění svého předchozího rozhodnutí ze dne 11. 12. 2023 vycházel z informací staršího data. Konkrétně z Informace OAMP ze dne 3. 3. 2023, Uzbekistán, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv a z Informace MZV ČR ze dne 9. 1. 2023. Lze proto konstatovat, že informace, které měl žalovaný k dispozici, umožňují seznat případnou změnu situace v zemi původu a provést komparaci za časové období mezi vydáním rozhodnutí o prvotní žádosti a vydáním rozhodnutí o opakované žádosti.

20. Soud proto nemůže souhlasit s tvrzením žalobce, že stáří této zprávy o zemi původu zabránilo žalovanému posoudit případně změny poměrů v Uzbekistánu.

21. Zároveň je potřeba zdůraznit, že žalovaný nemůže mít pokaždé k dispozici naprosto čerstvé informace. Zprávy neziskových organizací, Evropské unie a jiných států či zprávy vypracované Odborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, ze kterých obvykle vychází, jsou zpravidla vydávány periodicky (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2024, č. j.: -27).

22. Soud k námitce žalobce rovněž přezkoumal obsah zprávy o zemi původu. Ta popisuje politické zřízení, průběh posledních voleb a politickou situaci v Uzbekistánu. Podává informace o stavu dodržování lidských práv. Popisuje, že v Uzbekistánu není možné uložit trest smrti, je zde zakázáno mučení a použití důkazů v soudních procesech, které by byly získány v příčinné souvislosti s mučením. Na druhou stranu, bezpečnostní složky v řadě případů daná ustanovení nerespektovaly, nedocházelo však k záměrnému mučení koordinovanému vedoucími představiteli. Možnost vycestování není nijak blokována. V Uzbekistánu neprobíhal žádný ozbrojený konflikt. Ohledně situace v zemi původu tak nedošlo k žádným změnám oproti řízení o první žádosti, zároveň žalobce svým azylovým příběhem nepatří mezi skupiny osob ohrožené nepřijatelným zacházením ze strany státních orgánů. Samotná autoritářská povaha země k udělení mezinárodní ochrany nestačí, jak vyslovil Nejvyšší správní soud již v právní větě k rozsudku ze dne 21. 7. 2005, č. j.: – 79: „Pokud žadatel o udělení azylu není vystaven žádnému pronásledování nebo diskriminaci z azylově relevantních důvodů, resp. nemá z takového pronásledování nebo diskriminace odůvodněný strach, popř. takové skutečnosti ve správním řízení vůbec netvrdí, pak nesplňuje podmínky pro udělení azylu ve smyslu , o azylu, ve znění , a to i přes skutečnost, že pochází ze země s nedemokratickým a autoritativním režimem, který zásadním způsobem diskriminuje a potlačuje opozici, resp. osoby zastávající politicky odlišné názory.“

23. Soud proto uzavírá, že s ohledem na tvrzený azylový příběh žalobce opatřená zpráva postačuje jako podklad pro přezkum situace v zemi původu, přičemž se zabývá i namítanou otázkou dodržování lidských práv. Za situace, kdy žalobce v průběhu řízení o opakované žádosti ve vztahu k zemi původu netvrdil žádné nové skutečnosti, nelze žalovanému vytýkat, že si neopatřil i jiné zprávy.

24. Z těchto důvodů soud žalobu podle ustanovení jako nedůvodnou zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 19. září 2025

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje K. T.