Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 131/2025 - 95

-96

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobců: a) S. A., b) A. A., c) A. A., d) R. A., nar. 15. 8. 2019, všichni zast. Mgr. Martinem Vlčkem, advokátem, se sídlem Svornosti 86/2, Havířov, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o žalobě žalobce a) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2023, č. j. OAM-63/ZA-ZA11-ZA19-2023, a o žalobě žalobců b), c) a d) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2023, č. j. OAM-62/ZA-ZA11-ZA19-2023, vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o návrhu žalobců na přikázání věci jinému než místně příslušnému krajskému soudu,

takto:

Návrh žalobců na přikázání věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. Krajskému soudu v Hradci Králové se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Žalobci se žalobami podanými u Krajského soudu v Ostravě domáhali zrušení v záhlaví označených rozhodnutí žalovaného, jimiž žalovaný rozhodl, že žádosti žalobců o udělení mezinárodní ochrany jsou nepřípustné podle , o azylu, a řízení o udělení mezinárodní ochrany se zastavují podle téhož zákona. Krajský soud v Ostravě řízení o žalobách spojil ke společnému projednání usnesením ze dne 11. 10. 2024, č. j. -46.

[2] Krajský soud v Ostravě předložil dne 18. 9. 2025 Nejvyššímu správnímu soudu návrh žalobců na přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové. Tento návrh žalobci odůvodnili tím, že dne 18. 8. 2025 byli přemístěni z pobytového střediska v Havířově (obvod Krajského soudu v Ostravě) do pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí (obvod Krajského soudu v Hradci Králové), a to na základě rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2025, č. j. UT-24397/2025, tj. bez jejich zavinění. Žalobci se chtějí osobně zúčastnit ústního jednání v jejich věci, přičemž jsou nyní vzdáleni od Krajského soudu v Ostravě více než 200 kilometrů a zhruba 4 hodiny jízdy vlakem. Žalobci a) a b) jsou rodiči tří nezletilých dětí včetně žalobců c) a d), kdy tomu nejmladšímu je 10 měsíců. Po finanční stránce jsou přitom do značné míry závislí na podpoře pobytového zařízení, která často vystačí toliko na zajištění nejdůležitějších potřeb rodiny. Z těchto důvodů by pro ně bylo cestování k ústnímu jednání ke Krajskému soudu v Ostravě problematické, a proto mají za to, že jejich návrh je důvodný. V závěru návrhu žalobci uvedli, že v případě jeho zamítnutí žádají, aby se ústního jednání ve věci mohli zúčastnit prostřednictvím dožádání Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

[3] Žalovaný k návrhu žalobců na přikázání věci jinému soudu uvedl, že jej ponechává na uvážení soudu.

[4] Podle , , Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.

[5] Nejvyšší správní soud vycházel při posuzování návrhu žalobců z konstantní judikatury, podle které „[d]elegace vhodná je výjimkou ze zásady trvání místní příslušnosti a z ústavní zásady zákonného soudu a soudce, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným krajským soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 22. 4. 2004, č. j. -26, č. NSS). Podobně v usnesení ze dne 24. 6. 2004, č. j. Nad 89/2004-26, Nejvyšší správní soud vyslovil: „Jelikož postup podle vyjadřuje výjimku z ústavně garantované zásady, že nikdo nemůže být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu stanoví zákon (d), musí být skutečnosti, které odůvodňují přikázání věci jinému než příslušnému soudu, výjimečné, závažné a objektivní povahy.“ Poukázat lze rovněž na usnesení NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. -23, podle něhož „přikázání věci jinému soudu podle představuje opatření povahy zřídkavé, jež musí být náležitě odůvodněno z hlediska přesvědčivosti a významnosti uplatňovaných důvodů, neboť představuje průlom do ústavního principu zákonného soudce (d)“.

[6] Nejvyšší správní soud tedy opakovaně konstatoval, že institut přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu je nutno vykládat restriktivně a uplatňovat pouze ve velmi výjimečných případech. Pro tento postup musí existovat další důvody a naléhavé zájmy, které výjimečně a zcela ojediněle převáží nad ústavní zásadou zákonného soudce a soudu. Takovým případem není samostatně důvod spočívající ve změně místa pobytu a s tím související ztížení možnosti účastnit se osobně ústního jednání zejména kvůli potřebě většího množství času a finančních prostředků pro cestování k soudu (viz již zmíněné usnesení ze dne 24. 6. 2004, č. j. Nad 89/2004-26). Pro přikázání věci by k uvedené skutečnosti musel přistoupit jiný důležitý důvod. Žalobci [a) a b)] k tomuto dodávají skutečnost, že pečují o tři nezletilé děti, přičemž to nejmladší nemá ani jeden rok.

[7] Nejvyšší správní soud po posouzení návrhu dospěl k závěru, že za jiných okolností by uvedená skutečnost mohla odůvodňovat přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. V případě žalobců však ze soudního spisu zjistil, že Krajský soud v Ostravě již dvakrát naplánoval konání ústního jednání (na 16. 12. 2024 a 29. 7. 2025), přičemž v jednom případě bylo odročeno z důvodu narození zmíněného dítěte žalobců a) a b) a podruhé z důvodu absence tlumočníka. V současnosti je ústní jednání naplánováno na 17. 10. 2025. V případě přikázání věci jinému soudu by došlo k dalšímu odkladu rozhodnutí a navýšení nákladů na straně státu, přičemž již nyní lze považovat celkovou délku řízení za nepřiměřenou vzhledem ke složitosti věci po právní stránce. Navíc by takový postup byl v přímém rozporu s ukládajícím soudům přednostně mimo pořadí věcí, v jakém k nim došly, vyřizovat věci mezinárodní ochrany (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 22. 4. 2004, č. j. -26).

[8] Žalobci uplatněné argumenty, proč by měl věc projednat a rozhodnout jiný soud než místně příslušný Krajský soud v Ostravě, tak Nejvyšší správní soud nepovažoval za dostatečné důvody k tomu, aby převážily význam zásady zákonného soudu, jakož i zásady zákonem určeného trvání místní příslušnosti soudu. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že podmínky nebyly v projednávané věci naplněny, a věc nepřikázal jinému krajskému soudu. Žaloby podané žalobci proti shora označeným rozhodnutím žalovaného tedy projedná a rozhodne o nich věcně a místně příslušný Krajský soud v Ostravě.

[9] Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud uvádí, že sami žalobci v návrhu nastínili možnost, jak se zúčastnit ústního jednání (byť nikoli fyzicky) naplánovaného Krajským soudem v Ostravě, a to formou videokonference, prostřednictvím které se k ústnímu jednání má připojit i ustanovený tlumočník. Cestování k nedalekému Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou by přitom pro žalobce vzhledem k jejich situaci mělo být schůdnější než cestování ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. října 2025

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu